14 C 283/2021-70 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 13. 9. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 127 413 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že je spoluvlastníkem se spoluvlastnickým podílem ½ na pozemku parc. [číslo] o výměře 54 m2, zastavěná plocha a nádvoří zapsáno na [list vlastnictví], [územní celek], k.ú. [část obce] (dále jen„ Pozemek“), který je zastavěn objektem k bydlení [adresa], který je ve vlastnictví žalované tak, jak je zapsán na LV. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce], adresa [adresa] (dále jen„ Budova“), když druhým spoluvlastníkem Pozemku je paní [jméno] [příjmení], a žalobce je oprávněným uživatelem spoluvlastnického podílu ½ na pozemku parc. [číslo] o výměře 54 m2 paní [příjmení] a veškeré náklady a výnosy jdou na vrub žalobce. Žalobce od počátku vlastnictví Budovy žalovanou usiloval o uzavření nájemní smlouvy se žalovanou o užívání Pozemku ve vlastnictví žalobce, který je zastavěn [příjmení] žalované. Žalovaná však opakovaně odmítla nájemní smlouvu uzavřít a za užívání pozemku ve vlastnictví žalobce nic nezaplatila. K obohacení žalované na úkor žalobce dochází podle žalobce již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje. Žalobce vyzval žalovanou k uhrazení bezdůvodného obohacení předžalobními výzvami ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 24. 10. 2019 a 28. 6. 2021 na které žalovaná nereagovala a pohledávku žalobce neuhradila. Žalobce uplatňoval bezdůvodné obohacení za tři roky (od 6. 7. 2018 do 6. 7. 2021), kdy výše bezdůvodného obohacení je odvozena od výše nájemného v místě a čase obvyklém, která v průměrném porovnání inzerátů a nižší hladině činila ke dni 25. 9. 2019 (první předžalobní výzva ze dne 24. 10. 2019) částku 3 739 Kč/měsíc a ke dni 27. 6. 2021 (druhá předžalobní výzva ze dne 28. 6. 2021) částku [číslo] Kč/měsíc. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok zcela neuznala a navrhla její zamítnutí. K historii vlastnictví Budovy žalovaná tvrdila, že ohledně Budovy původně šlo o zahradní domek u domu [adresa], který byl v šedesátých letech minulého století vlastněn družstvem [anonymizováno], lidové výrobní družstvo v [obec], [IČO], se sídlem [adresa], a to stejně jako dům [adresa] (dnes ve vlastnictví žalobce a [jméno] [příjmení]) nacházející se na stejném pozemku) a stejně jako pozemky nacházející se pod oběma domy včetně zahrady (tj. dnešní pozemky parc. [číslo] [rok], vše v k. ú. [část obce]). Družstvo [anonymizováno] předmětný dům- Budovu (který je nyní ve vlastnictví žalované) v roce 1968 prodalo paní [jméno] [příjmení], která jej na základě povolení k adaptaci z roku 1973 přestavěla a zrekonstruovala k účelu bydlení, kdy k tomuto účelu byl dům rozhodnutím ONV [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] zkolaudován. Rozhodnutím Národního výboru hl. m. [obec], [číslo jednací] bylo dne [datum rozhodnutí] rozhodnuto jednak o přidělení popisného a orientačního čísla, jednak o tom, že se na základě plánů [anonymizováno] n.p. [obec], č. z. [číslo] ze dne 1. 3. 1983 staveniště domu mění podle skutečnosti 230 m2, z čeho na zastavěnou plochu budovou připadá 55 m2, a ostatní plocha 175 m2, když toto rozdělení bylo povoleno odborem výstavby ONV v [obec a číslo], [číslo jednací] 105 [spisová značka] ze dne 5. 12. 1973. Po roce 1989 dům [adresa] a dnešní pozemky parc. [číslo] [rok], vše v k. ú. [část obce], vydány v restitučních řízeních Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tedy včetně Pozemku, na němž stojí Budova ve vlastnictví žalované. Žalovaná vznesla námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce s odůvodněním, že právní předchůdci žalobce (a paní [příjmení]) nenabyli tvrzené vlastnictví Pozemku v souladu se zákonem, neboť restituční rozhodnutí bylo nezákonné a následně se tak nestal vlastníkem Pozemku ani žalobce (a ani paní [příjmení]), a to z důvodu, že Budova jako původně zahradní domek jako dočasná stavba paní [příjmení] (předchozí vlastnice domu) se v důsledku zásadní přestavby a kolaudace v roce 1980 stala obytným rodinným domem, a tudíž stavbou trvalou, to vše s výslovným souhlasem dřívějšího vlastníka pozemků i vedlejší nemovitosti [adresa], družstva [anonymizováno], původně zahradní domek ztratil tedy svůj původní stavebnětechnický charakter, stala se z něj zcela jiná stavba a protože došlo k přestavbě (Budovy) až po převzetí nemovitostí státem, byla naplněna hypotéza ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., a tedy zastavěný pozemek pod [příjmení] nesměl být v restitučním řízení vydán. Z rozhodnutí NV hl. m. [obec], [číslo jednací] ze dne 25.4.1986 a územního řízení ONV [obec a číslo], [číslo jednací] [spisová značka] [titul] je podle žalované též zřejmé, že v této věci mělo dojít k oddělení pozemku pod domem-Budovou žalované, kdy v tomto směru sám ONV [obec a číslo] inicioval vydání rozhodnutí, které by„ pokud by nedošlo k dohodě s vlastníkem pozemku, sloužilo … jako podklad pro vyvlastnění nemovitostí k žádosti navrhovatelky (paní [příjmení]) podle ust. § 108 odst. 1 písm. g stav. zákona“, tedy z důvodu vytvoření podmínek nezbytných pro řádné užívání pozemku nebo stavby. (srov. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění k 1.10.1976). K tomuto oddělení pozemku následně došlo a tento pozemek pod domem [adresa] tedy nikdy nemohl být v restitučním řízení platně vydán, naopak podle předmětných rozhodnutí měl náležet ve smyslu ust. § 108 odst. 1 písm. g) zákona č. 50/1976 ve znění k 1.10.1976 k domu-Budově žalované. Žalobce se tak podle žalované domáhá náhrady bezdůvodného obohacení, na které má mít nárok z titulu tvrzeného vlastnictví Pozemku (společně s paní [příjmení]), avšak toto vlastnictví ani on ani paní [příjmení] nikdy nemohli (zákonnou cestou) nabýt a nárok žalobce je tak nejen nedůvodný, ale je také zjevným zneužitím práva, kdy žalované nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení na úkor žalobcem tvrzených vlastníků, neboť tito se ze zákona nemohli stát vlastníky Pozemku (resp. vlastnictví na žalobce nemohlo přejít, a paní [příjmení] nemohla vlastnictví nabýt od nevlastníka). Žalobce a paní [příjmení] nemohou být ani řádnými ani poctivými držiteli Pozemku, neboť jejich právní předchůdci - Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], byli o shora uvedených skutečnostech vyrozuměni např. dopisem prof. JUDr. [jméno] [příjmení], DrSc., advokátky, ze dne 30. 3. 1996, či přípisem JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta zastupujícího žalovanou, v roce 2017. Žalovaná rovněž zpochybnila výši žalobou uplatněného nároku. 3. Žalobce v replice k vyjádření žalované k žalobě polemizoval s argumentací žalované k nezákonnému vydání Pozemku právním předchůdcům žalobce a paní [příjmení]. 4. Podáním došlým soudu dne 8. 4. 2022 žalovaná vznesla námitku započtení žalobou uplatněného nároku za období od 6. 7. 2018 do 12. 9. 2018. 5. Podáním došlým soudu dne 1. 5. 2022 žalovaná doplnila svoji argumentaci odkazy na judikaturu k otázce neplatnosti dohody o vydání věci pro rozpor se zákonem, na což reagoval žalobce argumentačním podáním došlým soudu dne 13. 10. 2022 a na toto žalobce podáním došlým soudu dne 27. 10. 2022. 6. Soud se z důvodů procesní ekonomie nejprve zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobce v souzené věci. 7. Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako spoluvlastník se spoluvlastnickým podílem ½ na pozemku parc. [číslo] o výměře 54 m2, zastavěná plocha a nádvoří zapsáno na [list vlastnictví], obec Praha, k.ú. [část obce] (dále jen„ Pozemek“), který je zastavěn objektem k bydlení [adresa], který je ve vlastnictví žalované (toto zapsáno na LV. [číslo] obec Praha, k.ú. [část obce] (dále jen„ Budova“), jako druhý spoluvlastník Pozemku se spoluvlastnickým podílem ½ je v KN zapsána paní [jméno] [příjmení] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí). 8. Budova (dnes [adresa]) byla původně zahradním domkem u domu [adresa], kdy původním vlastníkem tohoto zahradního domku a domu [adresa] bylo družstvo [anonymizováno], lidové výrobní družstvo v [obec], [IČO], se sídlem [adresa]. Toto družstvo též původně vlastnilo pozemky na nacházející se pod oběma domy včetně zahrady, kdy se jednalo o pozemky dnes v KN označené jako parc. [číslo] [rok], vše v k. ú. [část obce]. Družstvo [anonymizováno] zahradní domek (který je nyní ve vlastnictví žalované jako Budova- [adresa]) v roce 1968 prodalo paní [jméno] [příjmení], která jej na základě povolení k adaptaci z roku 1973, přestavěla a zrekonstruovala k účelu bydlení, kdy byl dům k tomuto účelu zkolaudován dne 1. 4. 1980 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí a z kolaudačního rozhodnutí ONV [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 1. 4. 1980). 9. Dne 25. 4. 1986 bylo takto přestavěnému původně zahradnímu domku a následně objektu bydlení (dnes [adresa] ve vlastnictví žalované) přiděleno číslo popisné a číslo evidenční s tím, že došlo ke změně poměru ploch staveniště a zastavěné plochy (zjištěno z Rozhodnutí Národního výboru hl. m. [obec], [číslo jednací], plánů Geodézie n.p. [obec], č. z. [číslo] ze dne 1. 3. 1983, rozhodnutí odb