§ 8 zákon o mimosoudních rehabilitacích – Stavby…
Zákon o mimosoudních rehabilitacích · 87/1991 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 8 zákona o mimosoudních rehabilitacích stanovuje, ve kterých případech se stavby a pozemky nevydávají oprávněným osobám, a místo toho jim náleží finanční náhrada. Pokud byla stavba zásadně přestavěna a ztratila svůj původní charakter, nebude vrácena v naturální podobě. (§ 8 zákona č. 87/1991 Sb., zákon o mimosoudních rehabilitacích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 8 odkazuje 223 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 87/1991 Sb.
(1) Stavby, které zásadní přestavbou ztratily svůj původní stavebně technický charakter, se nevydávají.
(2) Povinná osoba je povinna vydat pozemek, na němž byla umístěna zaniklá stavba, pokud nejde o případ podle odstavce 3.
(3) Pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena až po převzetí pozemku státem, se nevydává.
(4) Pozemek, k němuž bylo zřízeno právo osobního užívání, se oprávněné osobě nevydává.
(5) V případech uvedených v odstavcích 1 až 4 náleží oprávněné osobě finanční náhrada podle § 13 zákona, pokud jí nebyla věc vydána.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud byla stavba zásadně přestavěna a ztratila svůj původní charakter, nebude vrácena v naturální podobě.
- Pozemek, na kterém stála zaniklá stavba, se vydává, pokud na něm nebyla postavena nová stavba po převzetí pozemku státem.
- Jestliže byl na pozemku zřízeno právo osobního užívání, pozemek se oprávněné osobě nevydává.
- Ve všech těchto případech, kdy se věc nevydá, má oprávněná osoba nárok na finanční náhradu podle § 13 zákona.
Na co si dát pozor
- Rozhodující je, zda stavba ztratila "zásadní přestavbou svůj původní stavebně technický charakter".
- Důležité je rozlišovat mezi zaniklou stavbou a novou stavbou zřízenou po převzetí pozemku státem.
- Existence práva osobního užívání na pozemku brání jeho vydání.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 8
Jak soudy aplikují § 8
Nad rámec ozřejměného důvodu zamítnutí žaloby vztahujícího se ke všem předmětným pozemkům, vyloučil obvodní soud též možnost vydání většiny z nich (s výjimkou pozemku parc. č. XY) v rámci restitučního řízení žalobkyni pro jejich zastavěnost zmiňovanou pozemní komunikací [§ 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a § 8 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb.]. Ve vztahu k pozemku parc. č. XY pak obvodní soud dodal, že zde chybí zákonné kritérium jeho užití ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Z předestřených důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl.
Uznání vlastnického práva podle obecných předpisů v situaci, kdy pozemky po přechodu na stát byly následně zastavěny (a kdy i pozemky přímo nezastavěné tvoří se stavbou pozemní komunikace funkční celek) by navíc bylo obcházením těch ustanovení zákona (§ 11 odst. 1 písm. c/ zákona č. 229/1991 Sb., § 8 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb.), podle nichž zastavěný pozemek nelze oprávněné osobě vydat a přísluší ji za něj náhrada (srov. § 11a zákona č. 229/1991 Sb.; § 13 zákona č. 87/1991 Sb.).
Není přitom žádného rozumného důvodu, aby se tyto úvahy neaplikovaly analogicky i v režimu ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. Ostatně Ústavní soud v nálezu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2856/19, dospěl k závěru, že důvodem restituční výluky dle ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 403/1990 Sb.“), „je zamezení kolize s veřejným zájmem nebo právy třetích osob vztahujícími se k předmětné stavbě.