19 C 24/2023-75 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Kladně dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky ve výši 29 080,04 Kč s příslušenstvím jakožto dluhu žalovaného plynoucí ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným (dále jen„ Smlouva“). Svůj návrh odůvodnila především tím, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, jehož převzetí v místě svého bydliště žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se zavázal uhradit příslušenství skládající se z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku v celkové výši 25 776 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 55 776 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň celého závazku nastala dne [datum]. V případě prodlení se žalovaný dále zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně a žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení. Úvěr byl žalovanému poskytnut na základě jím vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále okolnosti o jeho finanční situaci jako údaje o zaměstnání, ostatních závazcích, výše měsíčních příjmů, jejichž správnost stvrdil svým podpisem. Žalovaný uhradil před podáním návrhu ve věci samé na svůj závazek plynoucí ze Smlouvy 7 999,99 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla pohledávka z původního věřitele postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem původního věřitele ze dne [datum]. V návrhu pak žalobkyně z výše popsaným částek uplatňuje kromě uhrazení jistiny toliko kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 160,21 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 591,56 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 387,99 Kč, nesplacený inkasní poplatek ve výši 4 625,48 Kč a postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizní přepočtu ve výši 1 216,34 Kč za období od [datum] do [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 714,76 Kč za období od [datum] do [datum] a smluvní pokutu ve výši 3 069,27 Kč za období od [datum] do [datum]. 2. Usnesením ze dne [datum] vyslovil Okresní soud v Kladně svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena soudu zdejšímu. 3. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem ze dne 25. 10. 2022, č. j. EPR 135844/2022-23, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne [datum] zrušil. 4. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni v souladu s § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), aby nad rámec již uvedeného doplnila žalobní tvrzení a tam navržené důkazy o způsob, jakým získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr (dále jen„ zkoumání úvěruschopnosti“). 5. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu tak, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována původním věřitelem na základě vyplněné žádosti o úvěr. Žalovaný je přitom povinen uvést v žádosti pravdivé údaje. Na základě této žádosti byla dále posuzována úvěruschopnost žalovaného a s ohledem na výši příjmů a výši úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru v poskytnuté výši, když mu dle údajů uvedeným žalovaným zbývalo měsíčně 5 570 Kč a mohl tedy splácet měsíční splátku 3 984 Kč. Dále odkázal na sekci„ Doložení příjmů žadatele“ v žádosti o úvěr, kde jsou vypsány dokumenty, které byly žalovaným při žádosti o úvěr předloženy, z nichž žalobkyně doložila výplatní pásky a pracovní smlouvu žalovaného. Rovněž poukázala na to, že žalovaný nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku. 6. Na den [datum] soud nařídil ve věci jednání, na které se žalovaný bez omluvy nedostavil a k žalobě se ani jinak nevyjádřil. Žalobkyně pak po opětovném poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. uvedla, že nedisponuje žádnými dalšími dokumenty či informacemi k tomu, jakým způsobem původní věřitel úvěruschopnost žalovaného zkoumal. 7. Z řádně podepsané a datované smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že původní věřitel uzavřel s žalovaným tuto smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, jejíž přijetí stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v této smlouvě zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč, kdy první splátka byla splatná od měsíce od podpisu dané smlouvy a každá další splátka, až do úplného splacení celkové dlužné částky, byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. 8. Z žádosti o úvěr z [datum] dále soud zjistil, že žalovaný ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je zaměstnaný, jeho příjem činí 14 000 Kč, jeho výdaje pak částku 2 000 Kč za bydlení a energie a částku 5 680 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady. Splátky současných půjček činí 750 Kč měsíčně. Jako druh bydlení označil bydlení u rodičů, stav svobodný, počet vyživovaných osob do 26 let jedno. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a z výplatních pásek za měsíce březen a duben 2020 soud zjistil, že žalovaný měl sjednán u této společnosti pracovní poměr na dobu určitou (do [datum]) a jeho průměrná mzda za tyto dva měsíce činila 12 613,50 Kč čistého. Jak plyne z listiny oznámení o postoupení pohledávky (s přiloženým podacím archem), žalovanému bylo dne [datum] oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] dále soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu však nereagoval a závazek plynoucí ze Smlouvy řádně a včas neplnil a žalobkyni (předchozímu věřiteli) uhradil toliko částku 7 999,99 Kč. 9. Soud se i přes procesní pasivitu strany žalované zabýval nejprve otázkou platnosti uzavřené smlouvy. 10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 11. V souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Jak plyne z výše uvedeného, původní věřitel při zkoumání úvěruschopnosti vycházel zejména z údajů poskytnutých žalovaným, které však téměř nijak neověřoval, ačkoliv i mezi doklady, které mu žalovaný poskytl, a údaji uvedenými v žádosti o úvěr byly zjevné rozpory. Zejména v případě doložené výše příjmů žalovaného, které jsou o více jak 1 500 Kč měsíčně nižší, než příjmy uvedené v žádosti o úvěr, ze kterých původní věřitel při výpočtu možností žalovaného splácet úvěr vycházel. Již jen z tohoto důvodu muselo být původnímu věřiteli zřejmé, že žalovaný nebude schopen úvěr splácet. Tvrzení žalobkyně, že zbylé příjmy mohly pocházet z jiných pracovních poměrů, brigád, apod. žalobkyně ničím nedoložila. Nadto původní věřitel zcela pominul, že žalovaný v žádosti uvedl, že vyživuje jednu osobu do 26 let, aniž by se tato vyživovací povinnost jakkoliv promítla do jeho výdajů. Rovněž z listin předložených žalobkyní není zřejmé, zda zkoumal původní věřitel platební morálku žalovaného u ostatních jeho půjček či to, zda není žalovaný v době poskytnutí úvěru již v exekuci. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že v roce 2016 bylo u zdejšího soudu proti žalovanému zahájeno exekuční řízení, v roce 2020 následně další dvě. Za uvedené situace tak původní věřitel svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného nesplnil. 13. V případě absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru si jsou pak strany povinny vrátit bez zbytečného odk