27 C 287/2022-51 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky po žalovaném s odůvodněním, že se stal věřitelem pohledávky vzniklé cestující [jméno] [příjmení], která se účastnila letu žalovaného č. [označení letu] z [příjmení] [jméno] do [destinace] dne [datum] a měla se účastnit též i navazujícího letu žalovaného č. [označení letu] [číslo] z [destinace] do [obec], avšak v důsledku zpoždění prvého letu, zmeškala navazující let a do cílové destinace dorazila se zpožděním větším než 3 hodiny. V souladu s Nařízením Rady (ES) č. 261/2004, jímž se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě při odepření nástupu do letadla, zrušení nebo významného zpoždění letů a v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (rozhodnutí STURGEON C – 402/07; NELSON, TUI C -581/10) cestující dle čl. 7 vznikl nárok na úhradu žalované částky ve výši 600 EUR, jež dle kurzu ke dni podání žaloby činí částku 15 201 Kč. 2. Žalovaný uvedl, že předmětný let byl zpožděn z důvodu nepříznivého počasí, které panovalo na letišti v [příjmení] [jméno], v době odletu, což lze klasifikovat jako mimořádné okolnosti dle čl. 5 odst. 3 Nařízení. Dále namítnul, že žalobce není věcně aktivně legitimován, neboť nedošlo k platnému postoupení pohledávky od cestující na žalobce, když tato není ve smlouvě o postoupení specifikována určitě, když předmětem postoupení je dle textu smlouvy pohledávka z letu z místa letiště dle [anonymizováno] kódu [anonymizováno] do letiště dle [anonymizováno] kódu [anonymizováno], což neodpovídá skutečnosti, neboť let směřoval do [destinace] nikoliv do [obec]. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný skutkový stav: 4. Mezi stranami bylo nesporné, že cestující [jméno] [příjmení], se účastnila letu žalovaného č. [označení letu] z [příjmení] [jméno] do [destinace] dne [datum] a měla se účastnit též i navazujícího letu žalovaného č. [označení letu] [číslo] z [destinace] do [obec] Tyto skutečnosti vyplývají z elektronické letenky na jméno cestující [jméno] [příjmení]. Mezi stranami bylo nesporné, že prvý z uvedených letů byl zpožděn. Délka zpoždění je prokázána tiskem z webu [webová adresa] z něž plyne, že činila 1 hodinu a 19 minut na příletu do [destinace]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] dne27. 6. 2022 má soud za prokázané, že cestující postoupila na žalobce pohledávku vůči žalovanému na náhradu dle Nařízení (ES) č. 261/2004, ve výši 600 EUR, plynoucí ze zpožděného letu ze dne [datum], s místem odletu dle [anonymizováno] kódu [anonymizováno] do letiště dle [anonymizováno] kódu, čísl oletu [anonymizováno]. 6. Z emailové komunikace ze dne [datum], soud nemá za prokázané, že žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou, neboť žalovaný popřel, že by uvedenou výzvu obdržel, žalobce přes poučení ze strany soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř., jiný důkaz ke svému tvrzení než tisk listiny v anglickém jazyce označenou jako žádost o kompenzaci s datem [datum] nepředložil. 7. Soud po té dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. 8. Podle čl. 5 bodu 1 písm. c) Nařízení, v případě zrušení letu mají dotčení cestující v souladu s článkem 7 právo na náhradu škody od provozujícího leteckého dopravce, jestliže nejsou o zrušení informováni alespoň dva týdny před plánovaným časem odletu, nebo nejsou o zrušení informováni ve lhůtě od dvou týdnů do sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování, které by jim umožnilo odletět nejpozději dvě hodiny před plánovaným časem odletu a dosáhnout jejich cílového místa určení nejpozději čtyři hodiny po plánovaném čase příletu, nebo nejsou informování o zrušení ve lhůtě kratší sedmi dnů před plánovaným časem odletu a není jim nabídnuto přesměrování jejich letu, které by jim umožnilo odletět nejpozději jednu hodinu před plánovaným časem odletu a dosáhnout cílového místa určení nejpozději dvě hodiny po plánovaném čase příletu. 9. Podle rozhodnutí ESD, vydaného pod spisovou značkou C -402/07 a C -581/10, články 5, 6 a 7 nařízení č. 261/2004 musí být vykládány v tom smyslu, že pro účely uplatnění nároku na náhradu škody lze na cestující zpožděných letů nahlížet stejně jako na cestující zrušených letů, a že se tedy mohou dovolávat nároku na náhradu škody podle článku 7 uvedeného nařízení, jestliže z důvodu zpoždění letu utrpí ztrátu času tří nebo více hodin, tedy jestliže dosáhnou cílového místa určení tři nebo více hodin po čase příletu původně plánovaném leteckým dopravcem. 10. Podle výkladových stanovisek Komise ES (Sdělení Komise – Pokyny pro výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení Rady (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 889/2002), publikovaných pod č. C/2016 /3502, bodu 3. 3. 2.„ Významné zpoždění“ Soudní dvůr rozhodl, že nejméně tříhodinové zpoždění při příletu zakládá stejná práva s ohledem na náhradu škody jako zrušení (podrobnosti viz oddíl 4.4.5 týkající se náhrady škody). Dle bodu 3.3.3 Měření zpoždění při příletu a pojem„ čas příletu“, Soudní dvůr dospěl k závěru, že pojem„ čas příletu“ používaný k určení rozsahu zpoždění, které postihlo cestující v letecké dopravě, označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla, přičemž se rozumí, že cestující jsou v tomto okamžiku oprávněni letadlo opustit. Komise se domnívá, že by provozující letecký dopravce měl evidovat čas příletu například na základě podepsaného prohlášení letové posádky nebo přepravního jednatele. Informace o čase příletu by měly být na žádost poskytnuty vnitrostátnímu subjektu odpovědnému za prosazování a cestujícím bezplatně, pokud se provozující letecký dopravce chce spoléhat na čas příletu jako na důkaz dodržení nařízení. 11. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav právní závěry vyjádřené v rozhodnutí Městského soudu v Praze pod sp. zn. 19 Co 294/2019, dále v rozhodnutí 70 Co 92/2020 (8C 347/2018), podle kterých, pouze takové rozhodnutí Řízení letového provozu, kvůli němuž došlo ke zpoždění letu, je mimořádnou okolností, pokud vyvolalo zpoždění větší než dvě hodiny. 12. Podle čl. 14 Preambule Nařízení, stejně jako podle Montrealské úmluvy by měly být povinnosti provozujících leteckých dopravců omezeny nebo vyloučeny v případech, kdy byla událost způsobena mimořádnými okolnostmi, kterým by nebylo možné zamezit i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Tyto mimořádné okolnosti se mohou vyskytnout zejména v případech politické nestability, povětrnostních podmínek neslučitelných s uskutečněním dotčeného letu, bezpečnostních rizik, neočekávaných nedostatků letové bezpečnosti a stávek, které postihují provoz provozujícího leteckého dopravce. 13. Podle čl. 15 Preambule Nařízení za vznik mimořádných okolností by se měl považovat případ, kdy dopad rozhodnutí řízení letového provozu, které se vztahuje k jednotlivému letadlu v určitý den, vyvolá velké zpoždění, zpoždění do dalšího dne nebo zrušení jednoho nebo více letů uvedeného letadla, i když byla dotčeným leteckým dopravcem přijata všechna přiměřená opatření, aby zabránil zpoždění nebo zrušení. 14. Vzhledem k tomu, že zpoždění prvého letu zapříčiněné regulací ze strany řízení letového provozu (byť z důvodu povětrnostních) nedosáhlo hodnoty 2 hodin, nelze na toto pohlížet jako na mimořádnou okolnost. V tomto bodě je obrana žalovaného nedůvodná. 15. Shodně je obrana žalovaného nedůvodná v namítanou neplatností smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný poukázal na právní závěry posouzení obdobné smlouvy u zdejšího soudu pod sp. zn. 19C 88/2022. 16. Podle ustanovení § 574 o. z., na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. 17. Podle ustanovení § 556 odst. 1 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo o něm musela vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. 18. Podle § 553 odst. 1 o. z., o právní jednání nejde, nelze -li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. 19. Jak vyplývá ze skutkových zjištění, ve smlouvě o postoupení pohledávky, je pohledávka správně specifikována věřitelem, dlužníkem, výší pohledávky, číslem letu a místem odletu. Chybné označení místo příletu, za situace, kdy (jak sám žalovaný uvádí) žádný takový let pod shodným číslem, jež by startoval v [příjmení] [jméno] a přistával v [obec], neexistuje, nelze mít za to, že uvedené označení pohledávky je zaměnitelné pro mnohost letů, tak že by nebylo zřejmé, kterého letu se má pohledávka týkat. Taková situace dána není. Argumentace odůvodněním senátu 19C zdejšího soudu je bez významu, neboť z rozhodnutí sp. zn. 19C 88/2022, ze dne 4. 4. 2023 se nijak nepodává, jakými právními úvahami při závěru o neurčitost