28 C 269/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení náhrady škody ve výši 24 433 Kč. Škoda na majetku žalobce měla spočívat v usmrcení 2 prvotřídních nosnic, plemenného kohouta a papouška, a to dvěma psy, kteří byli majetkem žalovaného a kteří dne [datum] vnikli na pozemek č. parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [obec a číslo]. Žalobce se dále domáhal náhrady škody za poškození vstupní brány na pozemek, kterou měl téhož dne poškodit žalovaný tím, že jí cloumal a přelézal, ve snaze dostat se na předmětný pozemek za svými psy. 2. Žalobce uváděl, že se ho incident velice dotkl, neboť žalovaný na žalobce, který se snažil ochránit zvířata před psy střelnou zbraní, zavolal zásahovou jednotku PČR. Žalobce byl zadržen a následně obviněn z přečinu výtržnictví, obžaloby byl zproštěn až rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Za nemajetkovou újmu při výkonu státní moci byl odškodněn rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uvedl, že žalovaný se mu za incident nikdy neomluvil, škodu za zadávená zvířata a za poškozenou bránu nikdy neuhradil. 3. Žalovaný nárok žalovaného neuznal, vznesl námitku promlčení. Uvedl, že jeho psi byli šestiměsíční štěňata, která žalobci žádnou škodu na pozemku nezpůsobila, naopak jeden ze psů žalovaného byl zraněn žalobcem. Namítal, že náklady na opravu a nákup nových nosnic a kohouta několik let po incidentu postrádají časovou souvislost s popsaným incidentem. 4. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za nesporné, že dne [datum] došlo k incidentu, při němž 2 psi, jejichž majitelem byl žalovaný, žalovanému při venčení utekli a vnikli na pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce], [obec a číslo]. 5. Ostatní skutečnosti, přítomnost napadených zvířat na pozemku, vznik škody v podobě usmrcení zvířat a poškození branky, žalovaný sporoval. 6. Okolnosti incidentu byly zjišťovány v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu], na základě obžaloby podané proti žalobci za přečin výtržnictví, ve věci sp. zn. [spisová značka]. Žalobce k prokázání žalobních tvrzení navrhl provedení důkazu rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Z tohoto rozsudku soud zjistil, že žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu pro skutek spočívající v tom, že dne [datum] v době od 12:35 do 14:05 hod. v [obec a číslo] – [anonymizováno], na pozemku parc. [číslo] u chaty bez č.p., která je ve spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], matky obžalovaného, opakovaně vystřelil vzduchovkou proti dvěma psům, kteří vnikli na pozemek u chaty poté, co podlezli bránu, následně když před branku vedoucí na pozemek přišel majitel psů [celé jméno žalovaného], společně s [jméno] [příjmení] a volal na obviněného, obviněný namířil zbraň proti nim (…). Odvolací soud uznal skutkové závěry obvodního soudu za podstatně správné a úplné; soud prvního stupně zjistil, že skutku, pro který byl žalobce trestně stíhán předcházelo: (a) proniknutí ne dost proti tomu majitelem zajištěných psů na pozemek nemovitosti obývané žalobcem, (b) přímý útok zaběhlých psů poškozeného na drobnou zvířenu na pozemku obývaném žalobcem, (c) marná snaha žalobce zahnat zaběhlé psy napadající slepice jinak než střelbou ze vzduchovky, (d) v podstatě nezraňující výstřely ze vzduchovky do těla na cizí pozemek zaběhlých psů, (e) ostrá hádka mezi žalobcem a s prodlením se zjevivším majitelem psů, (f) lomcování zamčenou branou ze strany majitele psů (žalovaného) a jeho přelézání či přelezení zamčených vrat směrem k žalobci. 7. Z prvostupňového rozsudku sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce v rámci výslechu při hlavním líčení uvedl, že ho majitelka pozemku požádala, aby v její nepřítomnosti hlídal zvířata, tj. kočky, okrasné ptactvo, slepice a včely. Rovněž uvedl, že nemá fotodokumentaci zvířat, neboť v té době byl zadržen, disponuje pouze jedinou fotkou uhynulého papouška, který na pozemku zůstal, ostatní zvířata zmizela. Žalovaný v procesním postavení svědka při výslechu hlavním líčení mimo jiné uvedl, že cloumal brankou, (…) cloumal brankou silněji a začal ji přelézat (…) na místo přijelo velké množství policistů, kteří otevřeli branku a obžalovaného (v tomto řízení žalobce) zadrželi. 8. Při hlavním líčení byly čteny úřední záznamy PČR, z nichž se mimo jiné podává, že policie dne [datum] provedla i kontrolu výběhu slepic s tímto závěrem„ Výběh je velkého rozsahu, odhadem 15x40 metrů, vzhledem ke světelným podmínkám nebylo možné na místě provést kontrolu celého oplocení a dále kontrolu samotného výběhu ke stopám útoků po údajném útoku na slepice. Byly vizuálně zkontrolovány některé slepice, které se nacházely v otevřeném přístřešku na okraji výběhu. Zde se nacházelo odhadem 5 slepic, byla kontrolována pouze část, k ostatním nebyl přístup a nebylo možné je zkontrolovat. U dvou slepic bylo zjištěno chybějící peří v prostoru na zádech mezi křídly, na slepicích nebyly stopy krve nebo viditelné zranění, pouze holá místa po chybějícím peří.“ 9. V rámci trestního řízení bylo z výpisu z katastru nemovitostí prokázáno, že nemovitost (č. parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [obec a číslo]) se nachází ve spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], matky žalobce. 10. Z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] dne [datum] soud zjistil, že žalobce objednal a zaplatil za 4 kuřice a 1 kohouta celkovou cenu 1 633 Kč. 11. Z faktuy [číslo] soud zjistil, že žalobce dne [datum] zaplatil dodavateli [jméno] [příjmení] za opravu vjezdové křídlové brány 20 800 Kč. 12. Z žalobcem předložených fotografií je patrné zkřivení levé části vstupní brány ve směru od silnice a nestejná výška křídel vrat. 13. K dotazu soudu žalobce při jednání uvedl, že nemovitost, resp. branka ani zvířata nebyly jeho vlastnictvím, ale že byl vlastníky zmocněn, aby vymáhal na žalovaném vzniklou škodu. 14. Soud neprováděl důkaz rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], neboť se netýkal žalobou uplatněného nároku. 15. Na základě výše uvedeného učinil soud skutkový závěr, že dne [datum] došlo k vniknutí psů, jejichž vlastníkem byl žalovaný na oplocený pozemek č. parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [obec a číslo], který byl ve spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tj. osob odlišných od žalobce. Na pozemku se nacházely slepice, které se žalobce snažil ochránit před útokem psů. Chvíli po vniknutí psů na pozemek dorazil k oplocené nemovitosti žalovaný, který se snažil za svými psy dostat na pozemek, cloumal brankou a snažil se vstupní bránu přelézt. 16. V řízení nebyl prokázán vznik škody na straně žalobce, neboť poškozená vstupní brána a žalobcem tvrzená uhynulá zvěř žalobci nepatřila. Majitelky předmětné vstupní brány a zvěře nárok na náhradu škody na žalobce nepostoupily, pouze ho zmocnily k uplatnění pohledávky, žalobce tak však učinil vlastním jménem na svůj účet, zjevně veden tím, že škodu, s ohledem na okolnosti případu, vnímal jako vlastní. 17. Rozhodná právní úprava A) Ve vztahu k námitce promlčení: Dle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Dle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2). Dle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Dle § 636 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. B) Ve vztahu k náhradě škody: Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2933 o. z. způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem. V řízení o náhradu škody musí být primárně tvrzeno a prokázáno, že na straně poškozeného vznikla škoda, dále že škůdce dopustil protiprávního jednání a že škoda vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce. 18. Jak již bylo zmíněno shora, v řízení bylo prokázáno, že žalobcem tvrzená škoda se nedotkla jeho majetkové sféry, neboť zvířata a nemovitost hlídal majitelkám, které žalobce, dle jeho