7 C 231/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 624 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným distančním způsobem na adrese [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] částku 12 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 240 Kč a zaplatit poplatek ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Presto“ a poplatek ve výši 110 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Klidné spaní“ a poplatek ve výši 29 Kč za službu„ Informační SMS servis“. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zejména prostřednictvím informací získaných od žalovaného a dále lustrací žalovaného v centrální evidenci exekucí, v interním registru historie klienta a kontrolou předloženého dokladu v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Splatnost úvěru byla sjednána na [datum], žalovaný však žalobkyni neuhradil ničeho. Dle čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek a čl. 3 Sazebníku má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje pouze za prvních 90 dní prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný upomínán o zaplacení. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč a poplatků v celkové výši 3 240 Kč, smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky denně z částky 12 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 1 080 Kč a dále úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 15 544 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal bez nařízení jednání, když měl za to, že byly splněny zákonné předpoklady pro takový postup dle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum], Souhlasu se zpracováním osobních údajů a Údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal k úvěru uhradit i poplatek ve výši 3 510 Kč (při čerpání úvěru v plné výši), poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, poplatek za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně a za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč měsíčně, a to do [datum]. 5. Ze Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně bylo zjištěno, že v čl. 6 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení a povinnost žalovaného hradit v případě prodlení i účelně vynaložené náklady. 6. Ze Sazebníku platného od [datum] bylo zjištěno, že poplatek za službu„ Presto“ činí 165 Kč, poplatek za službu„ Informační SMS servis“ činí 29 Kč měsíčně a poplatek za službu„ Klidné spaní“ činí 110 Kč měsíčně. 7. Z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne [datum] vyplatila částku 12 000 Kč. 8. Z Fotokopie občanského průkazu žalovaného a Výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovatelných příjmů bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného činí 32 898 Kč. 9. Z Výzvy k úhradě před podání žaloby a Podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení. 10. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh plnil, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že neuhradil ničeho. 11. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti a průkaznosti žalobkyní předložených listin, když ostatně ani žalovaný neuvedl nic, co by mělo věrohodnost tvrzení žalobkyně zpochybnit. Z dalších před soudem provedených důkazů soud nezjistil další skutečnosti rozhodné pro předmět tohoto řízení. 12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč (úvěr), kterou se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit poplatek ve výši 3 510 Kč (výše poplatku při plném čerpáním úvěru) a dále poplatky za volitelné služby, tj. poplatek za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně a za službu„ Informační SMS servis“ ve výši 29 Kč měsíčně, a to nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení s úhradou se žalovaný zavázal uhradit rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení. Žalovaný však na dlužnou částku neuhradil ničeho. 13. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 17. Podle § 2 odst. 1 o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. 19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 23. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 24. Podle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 25. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 26. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 27. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 2