7 C 40/2004-93 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se domáhal vůči žalovaným 1,2 zaplacení částky 80 865 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva, na základě které žalovaným vzniklo užívací právo k bytu 2+1 s příslušenstvím v [anonymizováno] patře domu [adresa] v [obec a číslo], [ulice a číslo] a v souvislosti s tím jim vznikla povinnost platit žalobci nájem ve výši 2 090 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 245 Kč měsíčně. Evidenčním listem z [datum] byla provedena změna plateb za nájem a za služby od května [rok]. K další změně - zvýšení nájemného a záloh na služby pak došlo v období července [rok] do června [rok] a k dalšímu zvýšení požadovaného předpisu úhrad pak došlo od července [rok]. Žalovaní však předepsaný nájem a zálohy na služby spojené s užíváním bytu od listopadu [rok] řádně neplatí a nezaplatili ani vyúčtování za služby za rok [rok] a [rok], čímž jim vznikl celkový dluh ve výši částky žalované. 2. Žalovaný 1) se přes výzvu k žalobě nevyjádřil. V řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod č.j. KSPH- [spisová značka] usnesením z 3.6.2021 soud vzal na vědomí splnění oddlužení [celé jméno žalovaného] jako dlužníka a osvobodil ho od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny; pohledávek, ke kterým se v insolvenčním nepřihlíželo; od pohledávek věřitelů, kteří je do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. S ohledem na uvedené vzal žalobce žalobu vůči žalovanému 1) zpět a navrhl, aby o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 3. Žalovaná 2) žádala zamítnutí žaloby a nárok ve vztahu k její osobě neuznávala s tím, že její manželství s [celé jméno žalovaného] se stalo pouze formálním, docházelo mezi nimi k neshodám a proto se z předmětného bytu a od manžela odstěhovala spolu se dvěma nezletilými dětmi, které se z manželství narodily, byt opustila s tím, že už se do něj nikdy vracet nebude a z bytu si také odstěhovala svoje osobní věci, věci dětí a lednici. Další věci, především bytové zařízení,v bytě ponechala manželovi, který zůstal v bytě bydlet. Toho také informovala o tom, že byt opouští a už se vracet nebude, neboť nadále bude žít se svým přítelem [jméno] [příjmení]. Se jmenovaným si také pronajali byt na adrese [adresa žalovaného a žalované], ve kterém od té doby vedli společnou domácnost a z jejich vztahu se dne [datum] narodila dcera [anonymizováno] Nájemní smlouva na byt v [anonymizováno] byla uzavřena od [datum] a na jejím základě také od té doby v bytě bydleli, smlouvu uzavíral [jméno] [příjmení]. Nadále však zůstala hlášena na adrese [adresa žalovaného a žalované], protože pronajímatel bytu v [anonymizováno] nesouhlasil s jejich trvalým přihlášením, takže se do tohoto bytu v [anonymizováno], kde fakticky bydlela, přihlásit k pobytu nemohla. V souvislosti s rozvodem mezi ní a bývalým manželem k vypořádání SJM písemně nedošlo, neboť neměli vlastně žádný majetek větší hodnoty, měli pouze nábytek a běžné vybavení domácnosti, některé z bytu si odvezla ona a většinu ponechala manželovi. Ten také po jejím odchodu vyměnil zámky u bytu. Své odstěhování z bytu žalobci nenahlásila, tedy neodhlašovala se pro účely nákladů za služby, neboť žalovaný 1) jí řekl, že ji z bytu sám odhlásil poté, když se od něj odstěhovala a nehodlá se vracet, a ona vycházela z toho, že to tak je. 4. Žalovaná 2) k prokázání svého tvrzení předložila čestné prohlášení [jméno] [příjmení], ve kterém uvedl, že dne [datum] se společně s [celé jméno žalované] a jejími dvěma dětmi nastěhoval do bytu v [anonymizováno] ulici [anonymizováno] [rok] [obec], za účelem trvalého soužití, které trvalo 18 let. V roce 2001 se jim narodila dcera [jméno]. Dále čestným prohlášením své matky [jméno] [příjmení], z něhož vyplývá, že žalovaná 2) spolu s dětmi se odstěhovala z bytu v [obec a číslo], [anonymizováno], před letními prázdninami roku [rok] do pronajatého bytu na [anonymizováno], kde bydlela s [jméno] [příjmení]. Dále čestným prohlášením dcery [jméno] [celé jméno žalované], nar. [rok], ve kterém uvádí, že společně s matkou a jejím přítelem [jméno] [příjmení] a bratrem [jméno] [příjmení] se přestěhovali do [obec] v období před letními prázdninami roku [rok]. Téhož roku [rok] v září nastoupila v [anonymizováno] do mateřské školy a následně pak studovala základní školu opět na [anonymizováno]. Po jejich odchodu z bytu v [obec a číslo] ona a její bratr [jméno] docházeli za otcem do bytu v [obec a číslo] na návštěvy, ale již tam nebydleli. Ke svému tvrzení pak předložila potvrzení dětské lékařky MUDr. [jméno] [příjmení], že v její ordinaci [obec], [ulice] ulice byla registrována v období od [datum] do [datum]. Podpisy výše jmenovaných na čestných prohlášeních byly úředně ověřeny. 5. Žalobce setrval na žalobě vůči žalované 2) s tím, že skutečnost, že žalovaná se z předmětného bytu odstěhovala, v bytě od června [rok] nebydlela - dle jejího tvrzení, není pro účely tohoto řízení relevantní, neboť zásadní pro posouzení je skutečnost, že žádným způsobem neřešila ukončení nájemní smlouvy, takže žalobce neměl žádnou informaci o tom, že žalovaná v bytě nebydlí a tudíž ji nadále považoval za nájemkyni bytu, proto byla žalovaná povinna nájemné hradit. 6. Soud hodnotil otázku ukončení nájemního práva žalované 2) k předmětnému bytu dle příslušných ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný v době rozhodné dle tvrzení žalované 2), že od června [rok] v předmětném bytě již nebydlela, neboť se z něj odstěhovala s úmyslem se již do tohoto bytu nevrátit. 7. Dle § 700 byt může být ve společném nájmu více osob. Společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Dle § 703/1 jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely. 8. Společný nájem bytu manžely byl zvláštním případem společného nájmu bytu oproti § 700. Nevyplývalo-li proto z právní úpravy společného nájmu jinak, použily se i na tento nájem ust.§ 700 až 702. práva společného nájmu bytu se v případě společného nájmu bytu manžely projevovala v omezené možnosti zániku nájmu pouze jednoho z manželů. Jedinou možností za trvání manželství bylo trvalé opuštění společné domácnosti dle § 708 o.z. pozn. pronajímatel nemohl vypovědět nájem pouze jednomu ze společných nájemců/. Dle § 708 – opouštění společné domácnosti – bylo speciální úpravou platnou toliko pro nedružstevní byty a trvalé opuštění domácnosti mělo z hlediska osudu nájmu tytéž důsledky jako smrt a citované ustanovení uvádí, že jej lze aplikovat i v případě ust. § 706 odst. l, tj. úmrtí nájemce a § 707 odst. 1, z nichž vyplývá, že zemřel-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jiným nájemcem pozůstalý manžel. Tedy v případě opuštění společné domácnosti jsou stejné následky jako v případě úmrtí jednoho z manželů, kdy úmrtím nebo opuštěním společné domácnosti se stává jediným nájemcem bytu buď pozůstalý manžel, nebo ten z manželů, který zůstal v předmětném bytě bydlet. Trvalé opuštění společné domácnosti bylo judikaturou chápáno jako jednání vedené úmyslem domácnost zrušit a již neobnovit. Ve vztahu mezi manželi je to takové jednání, kdy za trvání manželství jeden z manželů byt opustí, přičemž lze dovodit, že tak učinil s úmyslem se již nevrátit a manželské soužití neobnovit. Trvalé opuštění společné domácnosti musí být výrazem svobodné vůle nájemce a lze na něj soudit z konkrétního konkludentního jednání. Nejčastěji jde o odstěhování se za účelem založení nové domácnosti. Bylo konstatováno judikaturou, že odhlášení z trvalého pobytu má pouze evidenční charakter (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 2 Cdon 1980/1997). 9. V posuzované věci soud vzal za prokázané, že manželé [celé jméno žalovaného] se stali společnými nájemci předmětného bytu na základě smlouvy uzavřené se žalobcem ze dne [datum]. Manželství však přestalo plnit svůj společenský účel, manželka, tedy žalovaná 2) navázala novou známost s [jméno] [příjmení] a se svým novým přítelem od června [rok] žila ve společné domácnosti v bytě na adrese [ulice a číslo] v Kladně, jednalo se o vztah trvalý, ze kterého se v roce [rok] narodila dcera [jméno], a soužití nebylo pouze krátkodobé, ale trvalo řádově 18 let. V předmětném bytě v [obec a číslo] od doby svého odstěhování žalovaná 2) již neměla žádné své věci, v bytě zůstal bydlet žalovaný 1), který vyměnil zámky bytu, takže do bytu již ani neměla přístup a také ji informoval o tom, že z důvodu jejího odstěhování, kdy byl zřejmý rozpad manželského svazku, tuto skutečnost oznámil žalobci jako pronajímateli. Faktické jednání žalované 2) nevzbuzuje pochybnosti o tom, že od června [rok] již předmětný byt neužívala, neboť ho opustila s úmyslem ho neužívat nadále, čímž došlo fakticky – konkludentně zániku jejího práva byt užívat ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení. Soud proto žalobu o zaplacení nájemného za dobu od listopadu [rok] do června [rok] zamítl, neboť žalované 2) již v této době nesvědčila povinnost nájemkyně bytu