7 C 58/2019-87 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozsudku, jehož obsah je patrný z výroku uvedeného shora. Dle žalobních tvrzení mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu, předmětem nájmu byl byt specifikovaný ve výroku, nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobce byt v souladu se smlouvou trvale užívá a po celou dobu řádně hradí sjednané nájemné spolu s poplatky za služby spojené s užíváním bytu. Dne [datum] byla žalobci doručena písemná výpověď žalovaného z nájmu bytu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, s uvedením tříměsíční výpovědní doby. Jako důvod výpovědi se uvádí hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu žalobcem tím, že žalobce měl bez vědomí a souhlasu žalovaného přenechat byt do nájmu třetím osobám a sám v bytě nebydlel od konce roku 2016. V předmětné výpovědi se žalovaný při jejím odůvodnění dovolal ust. § 2276 o. z. Jedná se v pořadí již o druhou výpověď z nájmu bytu danou žalovaným žalobci, když v prvém případě ohledně výpovědi z bytu dané dopisem z [datum] rozhodoval zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 241/2017, rozsudkem z 21. 1. 2019, který nabyl právní moci dne [datum], rozhodl tak, že předmětná výpověď je neplatná. Žalobce s výpovědí z nájmu ze dne [datum] za nesouhlasí, neboť není pravdou, že předmětný byt dal do pronájmu třetí osobě v rozporu s ust. § 2275 o. z., v daném případě nebyla naplněna podmínka, že v bytě sám trvale nebydlí. Je pravdou, že žalobce se v předmětném bytě nezdržoval pouze přechodně a dočasně z pracovních důvodů, kdy byl pracovně vázán pobytem na [země], odkud se v rámci pracovních možností vracel, což však trvalo poměrně krátkou dobu. Žalobce tedy umožnil bydlení třetí osobě po dobu své přechodné a dočasné nepřítomnosti v ČR z pracovních důvodů. Žalobce je od roku [rok] zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na pozici projektového vedoucího. Společnost působí jako dodavatel technologií pro polygrafický průmysl pro [anonymizováno] a [země] a dlouhodobě zvažovala záměr otevřít pobočku na středním [země], k čemuž přikročila v lednu [rok] a pověřila jeho realizací žalobce. Ten se proto od počátku roku [rok] musel dočasně zdržovat na [země] a do České republiky se vracel jen občas. Po dobu své nepřítomnosti v [obec] se rozhodl učinit opatření, aby byl byt pod dohledem, předešlo se tak jeho vykradení, poškození apod., např. v důsledku havárie vodovodní stoupačky. Za tím účelem se dohodnul s [jméno] [příjmení], že v bytě bude dočasně pobývat a uzavřel s ní o tom dne [datum] Dohodu o dočasném užívání bytu. Na jaře [rok] však se ukázalo, že záměr otevřít pobočku na [země] se nezdaří, proto se žalobce se jmenovanou dohodl o ukončení jejího bydlení a vyzval ji k opuštění bytu, což jmenovaná dne [datum] učinila. Má za to, že tímto svým jednáním povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy nijak neporušil. Proti předmětné výpovědi z nájmu bytu podal námitky dne [datum], které žalovaný odmítl dopisem z [datum], proto žalobci nezbylo, než v souladu s ust. § 2290 o. z. podat u soudu žalobu. V rámci řízení doplnil, že byt v [obec a číslo] užíval v souvislosti s plněním pracovních úkolů,měl zde dostatek klidu na práci, s rodinou trávil víkendy ve [obec]. Byt v [obec a číslo] byl zcela zařízen pro potřeby běžného bydlení. 2. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby s tím, že má za to, že výpověď nájmu bytu daná žalovaným dopisem z [datum] byla žalobci dána v souladu s platnými právními předpisy. Uvedl, že dne [datum] se na Odbor obecního majetku ÚMČ [obec a číslo] dostavila [jméno] [příjmení], která uvedla, že ji žalobce vyzval k ukončení užívání předmětného bytu, předložila Dohodu o dočasném užívání bytu ze dne [datum], kterou uzavřela s žalobcem, z níž vyplývá, že měla celý byt užívat do [datum]. Z obsahu dohody je zřejmé, že se jedná o podnájem celého bytu, k čemuž žalobce od žalovaného jako pronajímatele neobdržel souhlas, ostatně žalobce o souhlas ani nežádal. Žalovaný má za to, že uzavřením Dohody o dočasném užívání celého bytu mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], bez souhlasu žalovaného, došlo k hrubému porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu ve smyslu ust. § 2276 občanského zákoníku. 3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem z [datum] tak, že určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 2+1, v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], kterou dal žalovaný žalobci dopisem z [datum], je neoprávněná (výrok I.), zastavil řízení v rozsahu určení, že nájem žalobce k bytu specifikovanému ve výroku I. založený smlouvou o nájmu bytu z [datum] trvá (výrok II.), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 22 328 Kč (výrok III.). Vycházel ze zjištění, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o nájmu předmětného bytu, podle které se žalobce dne [datum] stal nájemcem, nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobci, že mu dává výpověď z nájmu předmětného bytu podle § 2288 odst. 1 písm. a) OZ v tříměsíční výpovědní době z důvodu, že podle § 2276 OZ hrubě porušil své povinnosti tím, že bez vědomí a souhlasu pronajímatele přenechal byt do nájmu třetím osobám a sám v bytě nebydlel nejméně od konce roku [rok]. Dopis obsahuje poučení o právu žalobce vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla žalobci doručena dne [datum], žalobce žalovanému sdělil, že proti výpovědi vznáší námitky, žalovaný žalobci sdělil dopisem ze dne [datum], že námitky nepovažuje za důvodné. Žalobce byl od [datum] zaměstnancem společnosti [právnická osoba], rozhodnutím zaměstnavatele z [datum] byl pověřen úkolem realizace otevření firemní pobočky na [země] se započetím plnění úkolů od ledna [rok] na dobu do prosince [rok], jde o dočasnou změnu místa výkonu práce na dlouhodobou služební cestu na území [země]. Dne [datum] uzavřel žalobce s [jméno] [příjmení] dohodu o užívání předmětného bytu na dobu určitou od [datum] do [datum], předmětem užívání byl celý byt, byla sjednána úhrada za užívání a další podmínky užívání. Žalobce uzavřel v roce [rok] manželství s Ing. [celé jméno žalobkyně]. V květnu [rok] důvody pro trvání služební cesty žalobce na [země] odpadly, žalobce požadoval po [jméno] [příjmení], aby se z bytu vystěhovala, fakticky byt opustila [datum]. Po právní stránce soud prvního stupně poukázal na ustanovení § 2274 a násl. OZ a uvedl, že v době od ledna do května [rok] se žalobce nemohl v předmětném bytě zdržovat trvale, neboť byl místem výkonu práce vázán na [země], k vyklizení bytu, byť částečnému, žalobcem nedošlo, zařízení celého bytu v bytě zůstalo, měl tam nadále svoje osobní věci, takže nelze mít za to, že by byt byl žalobcem trvale neužíván. Každodenní přítomnost v bytě nelze po žalobci spravedlivě požadovat, neboť se v bytě nezdržoval z pracovních důvodů. Nájemce má právo, nikoliv povinnost, byt užívat, užívání bytu zahrnuje rovněž, že nájemce má v bytě své věci. Poukázal na konkrétní okolnosti případu, kdy se žalobce pouze dočasně z pracovních důvodů v bytě nezdržoval, konstatování, že v bytě trvale nebydlel, nemá oporu v provedeném dokazování. Veden těmito závěry soud prvního stupně uzavřel, že výpovědní důvod není dán, a proto rozhodl o určení, že výpověď není oprávněná. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. Rozsudek napadl žalovaný odvoláním, o kterém Městský soud v Praze, jako soud odvolací rozhodl usnesením ze dne 11.5.2022, č.j. 11Co 62/2022-65, tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s pokynem, aby posoudil otázku, zda uzavřením manželství žalobce s Ing. [celé jméno žalobkyně] v roce 1997 vzniklo k předmětnému bytu právo společného nájmu bytu manželi ve smyslu § 704 tehdejšího občanského zákoníku a zda toto právo trvalo i v době, kdy žalovaný dal žalobci výpověď z nájmu bytu, neboť v takovém případě by se jednalo o výpověď neplatnou, směřující pouze proti jednomu ze společných nájemců bytu, kteří jsou manželé. Proto se rovněž bude zabývat i věcnou legitimací ve sporu s ohledem na skutečnost, že manželka žalobce není účastníkem tohoto řízení (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 5939/2016). 5. Podáním došlým soudu dne [datum] žalobce navrhl, aby do řízení přistoupila jeho manželka [celé jméno žalobkyně]. Na doplnění skutkových tvrzení uvedl, že s manželkou uzavřel sňatek dne [datum] (osvědčeno oddacím listem), od doby uzavření sňatku spolu trvale žijí, vedou společnou domácnost, nikdy u nich nedošlo ke zrušení manželského společenství a manželství plnilo od začátku a plní dosud svou společenskou funkci. Předmětný byt žalobce využíval v souvislosti se svým zaměstnáním v [obec], kde se zdržoval v rámci pracovního týdne, avšak víkendy a dny volna bydlel spolu s manželkou a dětmi v domě na adrese ve [obec], kde mají dům ve společném jmění manželů. Vzhledem k tomu, že výpověď z nájmu žalovaný doručil pouze jemu, proto soudní řízení o neoprávněnost výpovědi zahájil podanou žalob