11 C 318/2011-662 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále také jen „dlužník“), na jejíž majetek byl s účinky ke dni 9. 6. 2017 prohlášen konkurz usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. KSPH , spisová značka, -, Anonymizováno, , v důsledku čehož se žalobkyní stala insolvenční správkyně dlužníka, podala u soudu dne 8. 11. 2011 žalobu o zaplacení částky 30 268 054 Kč z titulu nevyplacení pojistného plnění. V žalobě tvrdila, že dne 15. 7. 2009 uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu a dne 1. 9. 2009 její dodatek č. , hodnota, , a to na dobu jednoho roku s automatickým prodlužováním (dále také jen „pojistná smlouva“), kdy místem pojištění byla sjednána adresa , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v , adresa, , na kterém užívala objekt dle dvou nájemních smluv ze dne 16. 5. 2009 (dále také jen „místo pojištění“). Touto pojistnou smlouvou si pojistila soubor cizích nemovitostí na pojistnou částku 15 000 000 Kč, soubor vlastních zásob - dle přílohy na pojistnou částku 10 000 000 Kč, cizích věcí převzatých (automobilů) na pojistnou částku 5 000 000 Kč, soubor vlastního provozně-technického zařízení na pojistnou částku 10 000 000 Kč a soubor strojů dle přílohy k pojistné smlouvě na pojistnou částku 21 500 000 Kč, a to na základní živelní nebezpečí dle č. l. 1 odst. 1 všeobecných obchodních podmínek žalované (dále také jen „VPP“), části , Anonymizováno, tj. pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci požárem, a se samostatnou spoluúčastí u každého pojištěného souboru věcí ve sjednané výši 10 000 Kč. Předmětem pojistné smlouvy bylo dále pojištění nákladů na odklizení poškozené pojištěné věci nebo jejích zbytků na pojistnou částku 500 000 Kč a pojištění škody způsobené krádeží vloupáním a loupežným přepadením v místě pojištění se sjednanou spoluúčastí ve výši 2 000 Kč. Dne 9. 11. 2009 došlo v místě pojištění k pojistné události způsobené úmyslně zapáleným požárem. Žalované byla škodní událost nahlášena dne 10. 11. 2009. Požárem bylo poškozeno, resp. zničeno provozní zařízení v ceně 1 899 150 Kč a zásoby ve vlastnictví dlužníka v ceně 4 905 172 Kč (tedy v souhrnné ceně 6 804 322 Kč), dále cizí věci převzaté (automobily) v ceně 1 433 000 Kč, vlastní provozní- technické zařízení v ceně 1 475 428 Kč a soubor kovoobráběcích strojů v souhrnné ceně 20 455 232 Kč. Dále došlo k odcizení zařízení v hodnotě 107 500 Kč. Dlužník na vlastní náklady zajistil vyklizení místa pojištění po požáru, přičemž náklady na toto vyklizení přesáhly pojistnou částku. Po odečtu sjednané spoluúčasti a zohlednění výše sjednaných pojistných částek mu tak vznikl nárok na pojistné plnění za škodu na souboru vlastních zásob ve výši 6 794 322 Kč, na cizích věcech převzatých (automobilech) ve výši 1 423 000 Kč, na souboru vlastního provozně technického zařízení ve výši 990 000 Kč, na souboru strojů ve výši 20 445 232 Kč, za škodu způsobenou krádeží vloupáním ve výši 105 500 Kč a dále za náklady na odklizení poškozené pojištěné věci nebo jejích zbytků ve výši 500 000 Kč, tj. celkem pojistné plnění ve výši 30 268 054 Kč (nárok na pojistné plnění za zničení pojištěného souboru cizích nemovitostí není předmětem podané žaloby, když žalovaná toto pojistné plnění poskytla vlastníkovi nemovitostí). Žalovaná však na pojistné plnění nic nevyplatila. Žalobkyně odmítla veškeré námitky žalované včetně námitky nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně ve sporu. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1735/2014 tvrdila, že žalovaná nebyla oprávněna odmítnout pojistné plnění, byla pouze oprávněna odstoupit od pojistné smlouvy, což však v zákonem stanovené lhůtě neučinila. Za neopodstatněné rovněž označila odmítnutí celého pojistného plnění z důvodu odsouzení dlužníkova jednatele pro pojistný podvod, neboť pojistná smlouva včetně dodatku byla uzavřena prostřednictvím zprostředkovatele, na jehož odborné znalosti dlužník spoléhal a sjednání typu pojištění ponechal na něm, přičemž i žalovaná jako kvalifikovaný subjekt byla povinna jej informovat o podmínkách pojištění a doporučit mu vhodný typ pojištění pro strojní vybavení, které bylo pojištěno dodatkem č. 001 a které měl v leasingovém pronájmu. Pokud dodatek neodpovídal zadání (pokynu) dlužníka, byla při jeho uzavření uvedena v omyl. Takový omyl pak žalovaná po vzniku pojistné události zneužila se zjevným záměrem neposkytnout žádné pojistné plnění, a to ani za jiné předměty pojištění, které s tímto dodatečně pojištěným souborem nesouvisely. Skutky, jež byly v trestním rozsudku kvalifikovány jako pojistný podvod, se totiž vztahují výlučně - a to pouze zčásti - k předmětu pojištění sjednaného v dodatku č. 001. Dodatečně žalobkyně namítla, že nelze ani postavit najisto, co mělo být s odkazem na blíže neidentifikovatelnou přílohu předmětem pojištění dle uvedeného dodatku, a zda uzavření dodatku, jakož i odmítnutí pojistného plnění, bylo platným právním jednáním. Současně zdůraznila, že soud v tomto sporu není vázán právními závěry, k nimž dospěl soud v trestním rozsudku ohledně soukromoprávních otázek. Dále právně analyzovala ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ ZPS “), jehož text byl beze změny převzat i do sankčních ustanovení VPP žalované, s tím, že dle jejího názoru je toto sankční ustanovení, pomocí kterého pojistitel odmítne zaplatit naprostou většinu pojistného plnění s odvoláním na dílčí porušení při tvrzení rozsahu pojistné události, protiústavní, odporující principům poctivosti, přiměřenosti, dobrým mravům a zákazu zjevného zneužití práva.V písemném závěrečném návrhu ze dne 22. 8. 2018 pak sumarizovala výši požadovaného pojistného plnění na souhrnnou částku 11 522 972 Kč sestávající z prokazatelné škody na souboru vlastních zásob ve výši 8 693 472 Kč, na převzatých cizích automobilech ve výši 1 423 000 Kč, na vlastním provozně-technickém zařízení ve výši 990 000 Kč a na nákladech vynaložených na vyklizení poškozených pojištěných věcí ve výši 416 500 Kč, na níž ji dle jejího názoru vznikl nárok z titulu pojištění majetku v rozsahu sjednaném v pojistné smlouvě ze dne 15. 7. 2009. K částečnému zpětvzetí žaloby v rozsahu částky 18 745 082 Kč (rozdíl mezi výší žalobou uplatněného nároku 30 268 054 Kč a tvrzenou výši prokazatelné škody 11 522 972 Kč) však nepřistoupila.2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně s tím, že nárok žalobkyně (dlužníka) přešel na zahraniční společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (dále jen „ , Anonymizováno, “), a dále namítala, že dopisem ze dne 17. 10. 2012 odmítla pojistné plnění z pojistného nebezpečí - základního živelního nebezpečí, když ze strany žalobkyně byly při uplatnění nároku na pojistné plnění uvedeny vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo byly podstatné údaje týkající se této události zamlčeny, odkázala na trestní řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byl , jméno FO, jakožto jediný jednatel a jediný společník dlužníka (dále také jen „ jednatel dlužníka“) pravomocně shledán vinným ze spáchání trestného činu pojistného podvodu ve stádiu pokusu. Žalovaná podrobně specifikovala, jaké konkrétní nepravdivé údaje statutární orgán dlužníka, dle trestních rozhodnutí, uvedl, popř. zamlčel. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2415/2006 s tím, že rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1735/2014, na které poukazovala žalobkyně, na danou věc nedopadá, neboť se týkalo situace, kdy pojištěný uvedl nepravdivé údaje pouze při sjednávání pojistné smlouvy, nikoliv také při rozsahu pojistné události a při uplatňování práva na plnění z pojištění, jak se tomu stalo v tomto případě. Rovněž namítla, že náklady na vyklizení místa pojištění po škodné události je nutno vztahovat k pojištěným nemovitostem, jejichž vlastníkem však nebyl dlužník, ale třetí osoba, a tudíž tento nárok je zcela nedůvodný. Škodu způsobenou krádeží vloupáním pak žalobkyně u žalované ani neuplatnila, ani ji v řízení neprokázala.3. Rozsudkem ze dne 10. 10. 2018, č. j. 11 C 318/2011-434, soud žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky. Takto rozhodl poté, co na základě zjištěného skutkového stavu dospěl po právní stránce k závěru, že žalovaná oprávněně odmítla pojistné plnění dle § 24 odst. 1 písm. b) ZPS ve spojení s článkem 6 bodu 6.4.1. písm. b) , Anonymizováno, , neboť dlužník, jak bylo prokázáno v trestním řízení vedeném proti jeho jednateli, při uplatnění nároku na pojistné plnění uvedl mimo jiné vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčel, mimo jiné údaje týkající se souboru strojů, zejména zamlčení, že jde o zčásti cizí stroje, jejich stáří a pořizovací ceny, přičemž nárok na pojistné plnění dokonce uplatnil i na stroj, který nebyl vůbec pojištěn (§ 14 odst. 1 a 2 ZPS). Uzavřel, že žalovaná tak byla oprávněna odmítnout pojistné plnění jako celek, přičemž nedůvodnou shledal námitku žalobkyn