Stručně: Paragraf 2 stanovuje, že občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo jiných skutečností určených zákonem, přičemž účastníci těchto vztahů mají rovné postavení a mohou si vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou, pokud to zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy ustanovení nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
§ 2
(1) Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.
(2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení.
(3) Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
Paragraf 2 stanovuje, že občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo jiných skutečností určených zákonem, přičemž účastníci těchto vztahů mají rovné postavení a mohou si vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou, pokud to zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy ustanovení nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
Co to znamená v praxi
Občanskoprávní vztahy, jako je například kupní smlouva nebo dědictví, vznikají buď na základě aktivního jednání (právní úkon), nebo automaticky ze zákona (jiné skutečnosti).
Všichni účastníci těchto vztahů, ať už jde o jednotlivce, firmy nebo stát, mají stejná práva a povinnosti a nikdo nemá předem nadřazené postavení.
Lidé si mohou dohodou upravit svá práva a povinnosti jinak, než jak je stanoveno v zákoně, pokud to zákon výslovně nezakazuje nebo pokud nejde o pravidla, od kterých se nelze odchýlit (např. pravidla chránící slabší stranu).
Na co si dát pozor
Přestože si účastníci mohou práva a povinnosti upravit dohodou, je nutné ověřit, zda konkrétní ustanovení zákona takovou odchylku nezakazuje nebo zda se nejedná o ustanovení, od kterého se nelze odchýlit.