19 C 178/2021-90 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích za vzniklou nemajetkovou újmu, a to ve výši 32 800 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil mimo jiné tím, že rozhodnutím Vyšší přezkumné komise u [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále též„ rozhodnutí VPK“) bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Přezkumné komise, zřízené u [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne [datum] k Osvědčení o nemoci č. protokolu [číslo] (dále též„ rozhodnutí Přezkumní komise“), kterým byla žalobci stanovena zdravotní klasifikace„ Neschopen“ a rozhodnuto o jeho neschopnosti k vojenské činné službě ve smyslu přílohy [číslo] k vyhlášce [číslo] Sb., o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě. Právní mocí rozhodnutí VPK dne [datum] došlo k zániku služebního poměru žalobce ztrátou zdravotní způsobilosti. Proti rozhodnutí VPK podal žalobce správní žalobu, o níž rozhodl [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále též„ rozsudek“). Tím bylo rozhodnuto tak, že se rozhodnutí VPK zrušuje a věc vrací Vyšší přezkumné komisi (dále též„ VPK“) u žalované k dalšímu řízení. Ta rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (dále jen„ rozhodnutí VPK II“) rozhodnutí Přezkumné komise zrušila a věc jí vrátila k novému projednání. Služební poměr žalobce však zanikl dle výnosu ve věcech personálních ředitele Agentury personalistiky [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [číslo], uplynutím stanovené doby trvání dnem [datum], přičemž žádné nové zkoumání zdravotního stavu již probíhat nebude a nové rozhodnutí v tomto ohledu nebude vydáváno. Před skončením služebního poměru byl žalobce naposledy služebně zařazen na služební místo [anonymizována dvě slova] v úseku [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] sil [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. Svou profesní dráhu věnoval žalobce celou vojenské kariéře, když se po ukončení základní vojenské služby stal od [datum] vojákem z povolání. S ohledem na to, že rozhodnutí VPK bylo správním soudem pro nezákonnost zrušeno a rovněž rozhodnutí Přezkumné komise bylo pro nezákonnost zrušeno VPK, vznikla žalobci újma. Tuto požadoval žalobce žádostí ze dne [datum] uhradit žalovanou v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon o odpovědnosti státu“). To však žalovaná vyjádřením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], odmítla s tím, že z dostupných podkladů vznik nemajetkové újmy žalobce neplyne. Žalobce s tímto nesouhlasí, neboť rozhodnutí VPK mělo značné dopady do osobnostní, profesní, ekonomické a sociální sféry. Tímto nezákonným rozhodnutím byl žalobce zbaven celoživotního povolání, byl dehonestován v profesním okolí a s ohledem na důvod zániku jeho služebního poměru došlo i ke snížení vážnosti a důstojnosti jeho společenského postavení. Samotný rozsudek a konstatování porušení práva nepředstavuje pro žalobce dostatečnou satisfakci. Služební orgány nadto neprojevily žádnou ochotu připustit své pochybení, žalobci se omluvit či zjednat nápravu. S ohledem na výše uvedené proto žalobce po žalované požaduje poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle § 31 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti státu, a to ve výši 100 Kč za každý den, kdy byl žalobce v důsledku nezákonného rozhodnutí VPK připraven o své zaměstnání, tj. od [datum] do [datum], celkem ve výši 32 800 Kč. Výši této částky odůvodnil mimo jiné s přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, s tím, že v případě žalobce nešlo o průtahy v řízení, ale o nezákonné pozbytí zaměstnání. Žalobce je tak přesvědčen, že v jeho případě jde o vyšší zásah do osobnostní sféry a měl by proto být odškodněn vyšší částkou, než jaké je odškodnění nepřiměřeně dlouhého civilního řízení. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním došlým zdejšímu soudu dne [datum], v němž v prvé řadě zdůraznila, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně splnění podmínek pro přiznání přiměřeného zadostiučinění dle zákona o odpovědnosti státu leží na žalobci. Dále uvedla, že rozhodnutí VPK bylo zrušeno rozsudkem z důvodu procesních vad řízení způsobených v řízení před správním orgánem I. stupně. Správní soud tedy případ skutkově neřešil. Morálního zadostiučinění se žalobci dostalo již rozsudkem a jeho odůvodněním popisujícím pochybení žalované, žádné mimořádné újmy či útrapy, které by zdůvodňovaly přiznání finančního zadostiučinění, žalobce netvrdí a nedokládá. Ačkoliv bylo rozhodnutí VPK zrušeno jako nezákonné, není zde automaticky dána příčinná souvislost mezi tímto rozhodnutím VPK a nemajetkovou újmou spočívající ve ztrátě povolání žalobce. Žalobce totiž nemohl vykonávat službu vojáka z povolání pro svůj zdravotní stav a zrušením rozhodnutí VPK by se na dané skutečnost nic neměnilo. Žalovaná z výše uvedených důvodů navrhuje, aby soud žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení. 3. Žalobce se k vyjádření žalované vyjádřil podáním došlým zdejšímu soudu dne [datum], v němž zejména uvedl, že rozhodnutí VPK i rozhodnutí Přezkumné komise, která obě byla zrušena jako nezákonná, prokazatelně vedla k negativním dopadům v osobnostní sféře žalobce, který v přímém důsledku s rozhodnutím Přezkumné komise pozbyl své povolání, jemuž se věnoval po celý svůj profesní život. O příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a tímto negativním dopadem na žalobce není pochyb, neboť následek (ztráta povolání) uvedené příčiny (rozhodnutím Přezkumné komise) nastal přímo ze zákona (§ 18 písm. h) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání). Negativní dopady ztráty povolání se u žalobce projevily především v oblasti psychické (pocity nejistoty, obavy o budoucnost, zásah do sebevědomí, pocit prázdnoty, stres vedoucí až ke ztrátě tělesné hmotnosti a další.), sociální (zpřetrhání profesní kariéry, sociálních vazeb, negativně vnímaný způsob ztráty povolání, ztráta prestiže aj.), ekonomické (ztráta ekonomické jistoty, pokles životního standardu, nemožnost přípravy na jiné zaměstnání aj.). Ze strany žalované v rámci jejího vyjádření ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], je popírána jakákoliv možnost, že by v důsledku nezákonné ztráty povolání mohlo k nějaké nemajetkové újmě na straně žalobce dojít, respektive pokud by k ní došlo, nemá zde být dána příčinná souvislost s nezákonným rozhodnutím. Žalovaná tuto možnost nezkoumala, a priori jí odmítla, a stejně činí v rámci jejího vyjádření ze dne [datum]. Důvody nezákonnosti rozhodnutí Přezkumné komise bagatelizuje, kdy je označuje toliko za procesní vady. V důsledku daného nezákonného rozhodnutí, jakož i rozhodnutí VPK, vznikla žalobci značná majetková a nemajetková újma. Rozsudek, který zrušil rozhodnutí VPK pro žalobce nepředstavuje dostatečnou satisfakci. 4. Soud nařídil na den [datum] jednání, k němuž se dostavil zástupce žalobce a žalovaná, a aniž by bylo zahájeno řízení o věci samé, byla poskytnuta účastníkům lhůta pro pokus o mimosoudní vypořádání nároku žalobce, které nebylo úspěšné. 5. Soud dále ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil zástupce žalobce a žalovaná. Žalobce se pro svou nekontaktnost k jednání nedostavil. Na jednání soud sdělil, že musí přihlédnout k okolnostem, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy došlo. Žalobce byl proto v souladu s § 18a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzván, nechť tvrdí a prokáže skutkové okolnosti, za nichž mělo ke vzniku nemajetkové újmy dojít. Dále byl žalobce poučen, že bude proveden jeho výslech, nebude-li možné prokázat jinak, v čem konkrétně došlo k zásahu do jeho osobnostní sféry a ztrátu možnosti zaměstnání. 6. Podáním došlým zdejšímu soudu dne [datum] žalobce zopakoval předchozí argumentaci a rozvedl problémy způsobené nezákonnými rozhodnutími žalobci. Z hlediska psychického stavu zavládly u žalobce v důsledku ztráty povolání především pocity nejistoty, obavy o budoucnost, objektivně vnímal omezené možnosti na trhu práce a s tím spojené obavy obstarat si živobytí a schopnost dostát svým závazkům. Došlo k zásadnímu zásahu do jeho sebevědomí a sebeúcty, pocitům prázdnoty, potížím v oblasti motivace, nechutenství, pocitu stresu spojenému se ztrátou váhy a další. V oblasti sociální došlo ztrátou povolání k předčasnému ukončení profesní kariéry žalobce, ztrátě osobních i sociálních vazeb. Závěr o zdravotní nezpůsobilosti vedoucí k okamžité ztrátě povolání představuje navíc pro vojáka značné ponížení, což vedlo ke ztrátě jeho prestiže. Žalobce tak vnímal pokles vážnosti své osoby. Navíc tato náhlá ztráta povolání způsobila, že mu nebylo umožněno s předstihem se připravit na přechod do civilního prostředí, kdy žalobci nebylo umožněna rekvalifikace na náklady státu v souladu s § 64 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání a hledání nového zaměstnání s předstihe