6 C 146/2022-152 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce podal dne 21. 4. 2022 u zdejšího soudu žalobu, jíž se po žalovaných domáhal zaplacení částky ve výši 32 705,20 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody způsobené odtržením části krytiny střechy na garáži ve vlastnictví žalovaných, zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , čímž došlo k poškození osobního motorového vozidla žalobce s RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , stojícího před garáží. Žalobce uvedl, že o této události informoval žalované SMS zprávou. Pojišťovna žalovaných následně odmítla žalobci poskytnout jakékoli pojistné plnění. Samotní žalovaní poté nároky žalobce rozporovali s tím, že jsou ochotni uhradit pouze výměnu předního skla do výše 6 000 Kč, neboť škoda na vozidle měla vzniknout výlučně v důsledku povětrnostních podmínek. Žalobce s tímto vysvětlením nesouhlasí a namítá, že odtržení části střechy bylo převážně zapříčiněno její neodbornou opravou, kdy nebyl dodržen postup při správné pokládce krytiny, jakož i zanedbáním běžné údržby střechy. Tomuto závěru nasvědčuje dle jeho názoru i skutečnost, že střechy okolních garáží zůstaly nedotčeny. Ačkoli bylo uvedení do původního stavu vyčísleno na částku ve výši 37 175,30 Kč, daná kalkulace obsahuje i výměnu předního skla, kterou byl žalobce nucen provést bezprostředně po škodní události, aby mohl vozidla nadále řádně užívat. Z tohoto důvodu vznesl žalobní nárok toliko co do částky ve výši 32 705,20 Kč.2. Žalovaní ve svém podání ze dne 13. 6. 2022 žalobu ani zčásti neuznali, a to s odkazem na vis maior v podobě extrémních povětrnostních podmínek, které v lokalitě panovaly. Žalovaní poukázali, že dle posudku Českého hydrometeorologického ústavu dosahovala rychlost větru dne 21. 10. 2021 v oblasti , adresa, až 20 m/s, zatímco okamžitá rychlost až 29,4 m/s, které lze souhrnně klasifikovat jako „mohutnou vichřici“. V této souvislosti též vyloučili vliv jiných příčin, zejména zanedbání běžné údržby, o níž naopak svědčí pravidelné kontroly a úpravy střechy, jakož i porušení dalších povinností při provádění oprav, kdy nesouhlasili s tvrzením žalobce, že krytina byla pro opravu nevhodná. Po právní stránce žalovaní zdůraznili, že obecná prevenční povinnost ve smyslu § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je subsidiární vůči povinnosti vlastníka budovy upravené v § 2938 o. z., z něhož plyne, že vlastník je nucen nahradit škodu v případě, kdy ke zřícení budovy či odloučení její části dojde v důsledku vady budovy. Tato podmínka však nebyla v dané věci dle názoru žalovaných splněna. Vzhledem k tomu, že žalobce již odmítl nabídku příspěvku na opravu poškozeného skla, žalovaní navrhli, aby byla žaloba zcela zamítnuta.3. Žalobce v dalších písemných vyjádřeních setrval na svých žalobních tvrzeních s tím, že podrobně popsal SMS komunikaci mezi účastníky bezprostředně po vzniku škody dne 21. 10. 2021, kdy byl žalovanými informován o nahlášení pojistné události u jejich pojišťovny a požádán o doplnění rozhodných skutečností pro posouzení nároku na výplatu pojistného plnění. Doplnil, že po svém návratu si pořídil fotodokumentaci škod na vozidle, které bylo technicky nezpůsobilé jízdy. Tyto fotografie následně zaslal Policii ČR, když ve lhůtě tří dnů neměl žádné zprávy o likvidaci pojistné události od pojišťovny žalovaných, přičemž ani žalovaní neprojevili snahu zajistit opravu vozidla, ačkoli byli upozorněni, že žalobce plánoval toto vozidlo využít pro rodinnou cestu do zahraničí. Poté, kdy byl žalobce kontaktován likvidátorem pojišťovny a dotazován na preferovaný způsob odškodnění, vyplnil požadovaný formulář o škodní události a věc přenechal k řešení. Po příjezdu z dovolené však obdržel zamítavé stanovisko, záležitost proto opětovně nahlásil na Policii ČR, jež věc prověřila a sdělila, že žalovaní jsou ochotní uhradit toliko výměnu předního skla bez dalšího plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaní střechu své garáže demontovali a neodborně svépomocí znovu sestrojili a pokryli krytinou, nesou dle názoru žalobce odpovědnost za vzniklou škodu jako vlastníci stavby, a to bez ohledu na jakoukoli vyšší moc. Žalobce v tomto bodu doplnil, že garáž vykazovala vady již od svého zbudování, které bylo legalizováno ex post s pomocí obyvatele domu , tituly před jménem, , jméno FO, . Samotná stavba je konstrukčně odlišná od zbývajících garáží a její střecha je tvořena nehoblovanými prkny, která jsou nevhodná nejen z protipožárních důvodů, ale i pro účel položení asfaltové krytiny bez potřebného kotvení příslušnými klempířskými prvky. Uvedený stav nelze zhojit ani následným běžným ošetřením, které nadto žalovaní neprováděli, neboť ignorovali odchlípnutí lepenky na obvodu střechy, jakož i nestálou statiku stavby, která si sedá a ničí tím též okolní garáže. Žalobce má za to, že žalovaní jsou povinni prokázat řádné provedení stavebních úprav střechy a předložit související dokumentaci vypracovanou odborníky. Dosud tak nicméně neučinili a ani nezajistili, aby nově zhotovená střecha odpovídala stavebně podmínkám v oblasti , adresa, , kde je běžný častý výskyt silných poryvů větru přesahujících i 120 km/hod. Za situace, kdy veškeré okolní střechy zůstaly nepoškozeny, má žalobce za to, že žalovaní nesou též odpovědnost za škodu způsobenou v důsledku vědomě neodborného stavebního postupu, jakož i zanedbané údržby degradující živičné krytiny střechy. Skutečnost, že pojišťovna žalovaných již událost prošetřila a odmítla poskytnout peněžité plnění, není přitom podle názoru žalobce jakkoli rozhodující, neboť v zájmu pojišťovny je obdobné výplaty minimalizovat a její šetření tak nelze chápat jako nestranná. Žalovaní nadto závěr pojišťovny nijak nerozporovali, neboť byl ve svém důsledku pro ně příznivý.4. Žalovaní ve svých navazujících vyjádřeních setrvali na svém stanovisku k žalobě, kdy potvrdili, že škodní událost nahlásili společnosti , právnická osoba, (dále jen „ČSOB Pojišťovna“), u níž mají sjednané pojištění majetku a odpovědnosti za újmu. Po provedeném šetření škodní události jim bylo ze strany ČSOB poskytnuto pojistné plnění na opravu poškozené garáže ve výši skutečně vynaložených nákladů, ve vztahu k poškození vozidla však pojišťovna uzavřela, že škoda byla způsobena vyšší mocí jako neodvratnou silou a nikoli porušením právní povinnosti žalovanými. Z tohoto důvodu též nárok na výplatu pojistného v uvedené části zamítla. Ve světle daného stanoviska poté žalovaní odmítli nést odpovědnost za škodu vzniklou žalobci.5. Ve svém podání ze dne 24. 11. 2023 dále žalovaní odkázali na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. , spisová značka, , a rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2023, sp. zn. , spisová značka, , které se zabývaly obdobným případem shodujícím se s nyní projednávanou věcí v podstatných znacích. Žalovaní zdůraznili, že prvoinstanční soud vzal za řádně prokázanou škodní událost ze dne 21. 10. 2021, kdy se přes území hlavního města Prahy přehnala vichřice s nárazovou rychlostí větru přesahující 100 km/h, jež si vyžádala cca 400 zásahů složek záchranného hasičského sboru. Za takových okolností dospěl soud k závěru, že vlastníci staveb nebyli schopni zaručit jejich integritu, a to ani v situaci, kdy byly dané stavby udržovány a v rámci běžné opatrnosti zajištěny tak, aby ke škodám nedocházelo. Žalovaní v této souvislosti odkázali rovněž na vyžádané stanovisko Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy ze dne 20. 11. 2023, jež dle jejich názoru plně koresponduje s těmito zjištěními. Podle sdělení sboru proběhlo v daném termínu na území , adresa, celkem , hodnota, zásahů, z toho 12 událostí bylo hlášeno v okolí , adresa, , přestože v této konkrétní ulici nebyl žádný zásah proveden. Ze stanoviska však zároveň vyplývá, že jednotky hasičského záchranného sboru nejsou povolávány k veškerým škodním událostem. Jejich počet se přitom v posledním čtvrtletí roku 2021 podle statistiky , právnická osoba, výrazně navýšil na celkem , hodnota, případů, když za předešlá tři čtvrtletí činil jejich součet 21 242 případů. Žalovaní jsou přesvědčeni, že důvodem pro tento nárůst je i škodní událost ze dne 21. 10. 2021, která dle jejich názoru představuje zásah vyšší moci vylučující jakoukoli odpovědnost za škodu na majetku žalobce, a to i pokud by v řízení bylo prokázáno, že střecha garáže v jejich vlastnictví měla vady.6. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o vlastnickém právu žalobce k poškozenému vozidlu, rozsahu poškození tohoto vozidla, ani výši náhrady škody, jež byla způsobena. Podstatou sporných tvrzení bylo, zda žalovaní jsou odpovědní za uvedenou škodu jako vlastníci garáže ve smyslu § 2938 o. z. či zda byla škoda způsobena událostí, kterou nebylo v moci žalovaných odvrátit.7. Z nedatované fotografie osvědčení o registraci vozidla soud zjistil, že žalobce je vlastníkem vozidla tovární značky Ford Fusion s RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, .8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 21. 4. 2022 soud zjistil, ž