7 C 38/2024-39 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Jičíně dne 6. 10. 2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 290 Kč s příslušenstvím shora uvedeným. Dle žalobních tvrzení uzavřel žalovaný se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „Postupitelka I“), smlouvu o úvěru, na jejímž základě Postupitelka I poskytla dne 13. 6. 2022 žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to se splatností ke dni 13. 7. 2022. Postupitelka I tak učinila na základě žádosti žalovaného, učiněné prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , a to po předchozím zřízení účtu žalovaným na této webové stránce a ověření jeho schopnosti úvěr splatit, přičemž Postupitelka I skrze tuto stránku zaslala žalovanému návrh úvěrové smlouvy a žalovaný jej prostřednictvím identifikační SMS zprávy s ověřovacím kódem potvrdil. Smluvenou částku Postupitelka I zaslala na účet sdělený žalovaným – , Anonymizováno, , a to při identifikaci platby variabilním symbolem , var. symbol, . Ve smlouvě bylo mezi stranami rovněž ujednáno zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, který žalobkyně vyčíslila na 3 994,11 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil do data splatnosti, pročež Postupitelce I vznikl kromě nároku na zaplacení jistiny úvěru a poplatku za jeho poskytnutí rovněž nárok na smluvní úrok z prodlení, který žalobkyně vyčíslila na částku 295,89 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne 13. 7. 2022, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani po písemných upomínkách. Pohledávka ze shora uvedené smlouvy přešla na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „Postupitelka II“), a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Na žalobkyni pohledávka přešla též na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na níž žalovaný neplnil ničeho.2. Okresní soud v Jičíně usnesením ze dne 17. 10. 2023 vyslovil jeho místní nepříslušnost (výrok I.) a po právní moci usnesení (pozn. soudu: 15. 11. 2023) postoupil věc soudu zdejšímu (výrok II.).3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, spolu s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s Postupitelkou I smlouvu, v níž se Postupitelka zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 13. 7. 2022, a to spolu s úrokem ve výši 295,89 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 795,88 Kč, resp. ve výši 3 994,11 Kč při překročení doby splatnosti. Ve smlouvě žalovaný uvedl jako svůj účet bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena na dálku, a to podpisem provedeným zadáním elektronického kódu , Anonymizováno, .5. Potvrzením o provedení transakce ze dne 21. 8. 2023 má soud za prokázané poukázání částky 10 000 Kč Postupitelkou I, a to dne 13. 6. 2022 na účet č. , č. účtu, s uvedením variabilního symbolu , var. symbol, a poznámkou „, Anonymizováno, půjčka ze dne 2022-06-13“6. Listinnou s názvem Informace o vlastníkovi má soud za prokázané uživatelské právo žalovaného k bankovnímu účtu č. , č. účtu, .7. Smlouvami o postoupení pohledávek (2x) má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla pod pořadovým číslem , hodnota, postoupena Postupitelkou I na Postupitelku II na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, přičemž pod pořadovým číslem , hodnota, byla tatáž pohledávka postoupena Postupitelkou II na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 8. 2023.8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2023 včetně podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky Postupitelky I na žalobkyni.9. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 8. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky.10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přičemž nemá pochyb o věrohodnosti provedených důkazů, když ani žádný z účastníků proti provedeným důkazům ničeho nenamítal.11. Po provedeném dokazování lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalovaný uzavřel s Postupitelkou I smlouvu, na jejímž základě mu bylo na jím vlastněný účet č. , č. účtu, dne 13. 6. 2022 poskytnuto 10 000 Kč, které měl žalovaný vrátit do 13. 7. 2022. Žalovaný přes výzvu k vyjádření soudem ve smyslu ust. § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. netvrdil, natož prokázal, že by poskytnuté finanční prostředky neobdržel či je vrátil, soud má tak za prokázané, že zmíněná finanční částka byla žalovanému poskytnuta.12. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18, , právnická osoba, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako„ rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. S ohledem na tento závěr Soudního dvora Evropské unie je nutné § 87 odst. 1 z. s. ú. vykládat tak, že následkem porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je povinen soud přihlédnout z úřední povinnosti, nikoli až k námitce spotřebitele.22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému v