17 C 116/2025-109 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 6. 2. 2025 domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu porušení smluvních ujednání plynoucích ze Smlouvy o úvěru k účtu č. , hodnota, -, Anonymizováno, dne 28. 5. 2019 (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 2 000 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal žalobkyni splatit spolu s úroky ve výši 4,00 % p. a. Vyčerpanou jistinu se zavázal žalovaný splácet postupně 72měsíčními splátkami ve výši 31 681 Kč, a to počínaje dnem 15. 7. 2019. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to z informací dostupných v bankovních i nebankovních registrech klientských informací, informací získaných z registru SOLUS, insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů atd. Žalovaný úvěr čerpal, avšak s úhradou měsíčních splátek se dostal do prodlení, čímž porušil svůj smluvní závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyně poroto v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 12. 12. 2024. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 341 577,15 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 9 322,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 875,38 Kč, poplatků úvěru ve výši 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 341 577,15 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení a obchodního úroku ve výši 4 % ročně z částky 341 577,15 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes zaslanou písemnou výzvu k plnění.2. Soud pátral po pobytu žalovaného, když ze sdělení Ministerstva vnitra ze dne 6. 3. 2025 zjistil, že žalovaný měl v ČR povolen dlouhodobý pobyt od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2020, a to na nahlášené adrese v ČR , adresa, . Žaloba spolu s usnesením soudu ze dne 20. 5. 2025 byla žalovanému zaslána na uvedenou adresu, na níž si jí však žalovaný nevyzvedl. Dle sdělení Ministerstva vnitra o cizincích hlášených na adrese vlastněné nemovitosti ze dne 7. 5. 2025 soud zjistil, že v nemovitosti na adrese , adresa, , nejsou v současné době hlášeni k pobytu žádní cizinci. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení ze dne 3. 7. 2025 plyne, že tato neeviduje k danému dni otevřený pojistný vztah žalovaného u zaměstnavatele. Jako OSVČ rovněž není veden. Zásilka zaslaná na adresu žalovaného v zahraničí , Anonymizováno, se soudu vrátila jako nedoručená. Na jaké adrese se žalovaný zdržuje, se tak soudu nepodařilo zjistit. Proto postupoval dle § 29 odst. 3, 4 o. s. ř. a žalovanému jako účastníku řízení, jehož pobyt není znám, a nedařilo se doručovat soudní písemnosti, ustanovil usnesením ze dne 24. 9. 2024, č. j. 17 C 116/2025-93, opatrovníka z řad advokátů, a to , Jméno opatrovníka, , advokátku, sídlem , adresa, .3. Žalobkyně v rámci vyjádření došlým zdejšímu soudu dne 1. 7. 2025 uvedla, že na podané žalobě trvá. Žalovanému byl poskytnut úvěr na český bankovní účet vedený u žalobkyně, který po dobu pěti let od 6/2019 do 6/2024 žalovaný řádně splácel. Jelikož poslední bydliště žalovaného známé žalobkyni bylo na území ČR v obvodu zdejšího soudu, podala žalobu ke zdejšímu soudu. Současně bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že k řešení sporů jsou příslušné české soudy (viz čl. 33.2 Všeobecných obchodních podmínek).4. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně se k návrhu soudu na rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v rámci podáním došlém zdejšímu soudu dne 14. 10. 2025, kdy uvedla, že s takovým postupem soudu souhlasí.5. Ustanovený opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil podáním došlým zdejšímu soudu dne 6. 10. 2025, v němž uvedl, že ponechává při nemožnosti ověření procesního stanoviska žalovaného k věci samé (jehož pobyt je i pro něho v daném okamžiku neznámý), skutkové i věcně právní posouzení, jakož i rozhodnutí o ní na soudu samém. Současně souhlasil s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení ústního jednání. Dle opatrovníka není sporu o pravomoci soudů ČR, nelze se však plně ztotožnit s argumentací žalobkyně ohledně místní příslušnosti. Rozhodné jsou totiž okolnosti, které tu jsou v době zahájení řízení (tj. 6. 2. 2025). K uvedenému datu se soudu nepodařilo zjistit, na jaké adrese se minimálně od roku 2021 žalovaný zdržuje, tj. ani skutečnost, že by měl v době zahájení řízení bydliště v obvodu zdejšího soudu. V takovém případě jsou dány předpoklady pro aplikaci § 11 odst. 3 o.s.ř., avšak s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, by tento za místně příslušný určil v konečném důsledku zdejší soud.6. Z žalobkyní předložených listin, a to ze Smlouvy, Standardních informací o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 000 000 Kč. Doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců s zápůjční úrokovou sazbou ve výši 4,00 % p. a., hodnotou RPSN ve výši 4,26 %. Výše měsíční splátky byla stanovena na 31 681 Kč. Splatnost úvěru byla stanovena na 15. 5. 2025. Celková splatná částka činila 2 265 249,72 Kč. V případě zaslání 1. upomínky – oznámení o neprovedení splátky byla tato účtována částkou 250 Kč a v případě zaslání 2. a každé další upomínky byla tato účtována částkou 500 Kč. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele.7. Z interního účetního dokladu žalobkyně bylo soudem zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla na jeho bankovní účet částku ve výši 2 000 000 Kč.8. Z historického výpisu úvěrového účtu ke dni 3. 2. 2025 bylo soudem zjištěno, že žalovaný poskytnutý úvěr přestal řádně a včas splácet, kdy zůstatek úvěru činí 341 577,15, splatné úroky 9 322,38 Kč, úvěrové poplatky 500 Kč, pokuta z prodlení 10 875,38 Kč.9. Z výzev k okamžitému splacení dluhu ze dne 23. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze Smlouvy, a to s upozorněním na splatnost celé pohledávky dne 11. 12. 2024 a možnost domáhat se svého nároku soudní cestou.10. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2025 vč. potvrzení o podání soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částku spolu s přísl. celkem ve výši 359 255,21 Kč.11. Soud dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne Smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 2 000 000 Kč a žalovaný se zavázal tento řádně a včas splácet. S úhradou splátek se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně proto využila svého práva a prohlásila ke dni 12. 12. 2024celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a to ani přes písemnou výzvu k plnění.12. Pravomoc českých soudů je dána dle čl. 4 nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve spoj. s čl. 33.2 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy. Místní příslušnost je založena s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o.s.ř. a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2025, sp. zn. 28 Nd 280/2025) tak, že ve věci je místně příslušný zdejší soud.13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou, neboť žalovaný nezaplacením dlužné částky porušil svoji smluvní povinnost dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a tudíž uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 342 077,15 Kč. V návaznosti na vznik prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu tím, že v době jeho splatnosti nesplnil (§ 1968 věta první o. z.), vznikla žalovanému také povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení je určena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 50 529 Kč (zaokrouhleno na celé koruny). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 684 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6