20 C 35/2025-44 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne , datum, domáhá po žalované , částka, s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , datum, (dále též jen „smlouva“). Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost výpisem z účtu (poř. výpisem z účtu/analýzou účtu obstaraným prostřednictvím služby , Anonymizováno, ), případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů , Anonymizováno, (, Anonymizováno, , právnická osoba, ) nebo , Anonymizováno, provozovaného společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . Žalobkyně sdělila, že rozsah posouzení je rozdílný u úvěru v částce , částka, , splatného za 14 dní od data poskytnutí jako v konkrétním případě a úvěru v částce několika desítek či set tisíc spláceného v období několika let. Žalobkyně především vycházela z údajů poskytnutých žalovaným při podání žádosti o úvěr, které jsou uvedeny v přiloženém Profilu klienta. Žalovaný v žádosti uvedl měsíční příjem ve výši , částka, , náklady na bydlení ve výši , částka, a jiné finanční závazky ve výši , částka, , celkem tedy souhrn pravidelných výdajů ve výši , částka, . V případě uvedení nepravdivých údajů se ostatně žalovaný mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Žalobkyně sdělila, že ověřila informace poskytnuté žalovaným na základě následujících dokladů předložených žalovaným mimo jiné analýzou výpisu/ů z účtu žalovaného za období , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, pořízený prostřednictvím služby , Anonymizováno, . Z analýzy výpisu/ů z účtu vyplynul průměrný kreditní obrat, tedy součet příjmů, ve výši několika desítek tisíc Kč, tj. tvrzeného příjmu žalovaného. Výdaje žalovaného vyplývající z předloženého výpisu/ů rovněž odpovídaly výdajům deklarovaným žalovaným. Při posuzování výdajů vzala žalobkyně v úvahu pouze výdaje pravidelné, neboť žalovaný tím, že měl v úmyslu získat od žalobkyně úvěr, musel předpokládat případné omezení nepravidelných (zbytných) výdajů, tak, aby byl schopen úvěr splatit. Proto podle žalobkyně není pro posouzení úvěruschopnosti podstatný údaj o debetním zůstatku účtu. Z pravidelných výdajů pak žalobkyně vzal v úvahu pouze ty, které byl žalovaný povinen splatit do konce splatnosti poskytnutého úvěru. Žalobkyně uzavřela, že žalovaný úvěr ve výši , částka, ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobci neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému , částka, .4. Z údajů z , Anonymizováno, soud zjistil, že příjmy žalobce za období únor až květen 2024 činily , částka, a výdaje činily , částka, .5. Ze výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že se čistá mzda žalovaného za únor až květen činila , částka, měsíčně.6. Z výpisu z , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovanému byly v minulosti zamítnuty žádosti o půjčku.7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, jež by měly význam pro posouzení věci. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedla žalobkyně, když žalovaný byl v řízení nečinný. Soud nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z výše uvedených listinných důkazů, které považuje za zcela věrohodné. Soud pro nadbytečnost neprovedl jako důkaz výpis z účtu žalobkyně a dotaz u banky, neboť považoval poskytnutí , částka, žalovanému za prokázané již z potvrzení o provedené platbě.8. Na základě výše uvedených důkazů a po jejich zhodnocení soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému , částka, . Příjmy žalobce za období únor až květen 2024 činily , částka, a výdaje činily , částka, . , adresa, mzda žalovaného za únor až květen činila , částka, měsíčně. Z výpisu z , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovanému byly v minulosti zamítnuty žádosti o půjčku.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává:1) Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nejvyšší soud dále uvedl, že spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.Viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či důvodová zpráva k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, § 87, která navíc doplňuje, že poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.2) Jak vyplývá z důvodové zprávy k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitel chráněn v situaci, kdy obdržel úvěr, ačkoli mu při řádném dodržení postupů a odborné péče neměl být poskytnut. Proto zákon poskytuje spotřebiteli dobrodiní splatit jistinu úvěru „v době přiměřené jeho možnostem“. A jak upozorňují autoři komentáře k zákonu o spotřebitelském úvěru, často dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze , právnická osoba, vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec (SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. § 87 [Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele]. In: SLANINA, Jan, JEMELKA,