6 C 225/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala dne 1. 4. 2025 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalované o zaplacení částky 11 496 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se společností Emmas , právnická osoba, . IČ , IČO, , smlouvu o úvěru, na jejímž základě tato společnost poskytla žalované dne 1. 12. 2023 úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 31. 12. 2023. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditgo.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, tím zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a zaslala svému věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, kterou žalovaná odsouhlasila verifikačním kódem ve formě SMS, číslo kódu 23855. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup pouze žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, . Poplatek za poskytnutí úvěru byl stanoven v článku II.2.b úvěrové smlouvy. Žalovaná porušila smluvní ujednání tím, že dosud neuhradila dlužnou částku v plné výši a v datech splatnosti, nereagovala ani na předžalobní upomínku. Žalovaná částka sestává z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 200,11 Kč a úroku podle článku II.2.b smlouvy ve výši 295,89 Kč. Pohledávku za žalovanou postoupil původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2025 na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobkyně pak nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 1. 2025 mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní.2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 102073/2025–5 ze dne 14. 5. 2025, který se však žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 9. 7. 2025 zrušil a usnesením ze dne 6. 8. 2025 vyzval žalobkyni k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a k prokázání částky, kterou žalovaná žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci, celkem zaplatila.3. Žalobkyně podáním ze dne 15. 9. 2025 popsala způsob posouzení úvěruschopnosti žalované a zároveň vzala zpět žalobu co do částky 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodejní ve výši 14,75 % p. a. z této částky s odůvodněním, že žalovaná tuto částku uhradila ve dnech 27. 2. 2024 a 18. 2. 2025, tedy před podáním žaloby, a tyto její platby nebyly započteny z důvodu administrativní chyby.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.5. Soud ve věci nařídil jednání na 29.10.2025. ke kterém řádně a včas předvolal účastnice. Zástupce žalobkyně se k jednání omluvil, žalovaná se nedostavila bez omluvy, ač měla vykázáno do ručení žaloby a předvolání dnem 2.10.2025. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastnic.6. Z odpovědi Raiffeisenbank k výzvě soudu soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, , který je účtem žalované, byla dne 1.12. 2023 připsána částka 10 000 Kč.7. Z potvrzení o provedení transakce vypracovaného ČSOB soud zjistil, že na účet žalované č. , č. účtu, byla dne 1. 12. 2023 připsána částka 10 000 Kč.8. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 1. 2025 uzavřené mezi postupitelem , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní a přehledu postupovaných pohledávek soud ověřil aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby.9. Z listiny Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2025 adresované společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . žalované, má soud za prokázáno, že společnost Emmas , právnická osoba, . oznámila žalované postoupení pohledávky z neuhrazeného spotřebitelského úvěru na žalobkyni.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 1. 2025 adresované zástupcem žalobkyně žalované, včetně kopie doručenky, má soud za prokázáno, že před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 1. 12. 2023.11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č , Anonymizováno, uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovanou dne 1. 12. 2023, má soud za prokázáno, že na základě této smlouvy se úvěrující zavázal poskytnout úvěrované spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč s roční pevnou úrokovou sazbou 36 % a výší RPSN 9059,1 %, se splatností úvěru 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, s výší poplatku za sjednání úvěru 4 200,11 Kč. Smlouva neobsahuje zaručený elektronický podpis žalované.12. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a má za prokázaný tento skutkový stav: žalovaná uzavřela se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . dne 1. 12. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr v částce 10 000 Kč se splatností 31. 12. 2023, přičemž úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 36 % ročně a RPSN ve výši 9059,1 %. Smlouva nebyla opatřena elektronickým podpisem žalované. Žalovaná z této částky zaplatila svému věřiteli 6 000 Kč. Nereagovala na upomínku věřitele, ani na předžalobní výzvu k plnění. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2025.13. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění (dále jen občanský zákon), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákona, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud se nejprve zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze zčásti. V řízení nebylo prokázáno tvrzené uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákona a podle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. Předložená listina, označená jako smlouva o spotřebitelském úvěru, není stranami podepsána vlastnoručně ani zaručeným elektronickým podpisem podle § 5 a § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Nahrazení podpisu žalované pouze natištěním jejího jména a příjmení a rodného čísla nenaplňuje znaky elektronického podpisu vyžadovaného právními předpisy České republiky ani Evropské unie, konkrétně § 561 odst. 1 a 562 občanského zákona, čl. 3 bodu 10, čl. 25, čl. 26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 910/2014 ze dne 23. 7. 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení „eIDAS“). Jelikož smlouva nebyla podepsána, nelze dojít k závěru, že by žalovaná v tomto směru učinila projev vůle ve smyslu ust. § 551 občanského zákona o obsahu, který by odpovídal žalobkyní tvrzené a předkládané smlouvě. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem vyžaduje zákon písemnou formu (§ 104 zákona č. 257/2016 Sb.). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je proto nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 12. 2023, je proto neplatným právním jednáním. Soud kromě toho poukazuje na nepřijatelně vysokou výši RPSN. Žalobkyně dále v řízení pouze tvrdila, avšak neprokázala dostatečné posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.17. Soud proto posuzoval nárok žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně prokázala, že na účet žalované zaslala částku 10 000 Kč a ze samotných žalobních tvrzení plyne, že žalovaná z této částky vrátila žalobkyni před podáním žaloby 6 000 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni rozdíl mezi vyplacenou a vrácenou částkou, když žalobkyně vzala po podání žaloby co do částky 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % p. a. od 1. 1. 2024 do zaplacení, zpět.18. V rozsahu zpětvzetí žaloby soud v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení co do částky 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % p. a. od 1. 1. 2024 do zaplacení zastavil. Co do částky 1 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % p. a. od 1. 1. 2024 do zaplacení, pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla sice v řízení z převáž