15 C 69/2017-151 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 28. 2. 2017 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50.000 Kč. Žalovaná částka představuje újmu, která měla žalobci vzniknout takto: V obci Pozořice, okres Brno - došlo dne 21. 7. 2016 k omezení práv žalobce policisty. Žalobce byl společně s matkou na parcele [číslo] na této jejich parcele ošetřovali stromy. Při provádění odvětvení nebezpečně vysokého smrku, který rostl asi 6 metrů od domu sousedů, žalobci a jeho matce v uvedené činnosti zabránili přizvaní hasiči, kteří strom skáceli bez ponechání jednometrového pařezu. Na toto porušení zákonů podal žalobce trestní oznámení a žádal o zaplacení škod ve výši 50.000 Kč. Žalobce byl odkázán na soud. Žalobce uvedl, že mu nesprávným úředním postupem hasičů a policistů vznikla„ muka“ ve výši 50.000 Kč. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalobu neuznává. Žalobce podáním ze dne 25. 10. 2016 uplatnil u Ministerstva vnitra nárok na náhradu majetkové a nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč. Tvrzená škoda a nemajetková újma měla žalobci vzniknout údajně v důsledku nesprávného úředního postupu příslušníků Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Obvodního oddělení Šlapanice. Tvrzený nesprávný úřední postup měl spočívat v nesprávném úředním postupu ndstržm. [titul] [jméno] [příjmení], který dne [datum] prováděl šetření k oznámení o kácení stromu na pozemku náležejícímu k rodinnému domu v obci Pozořice, ulice [ulice] [anonymizována dvě slova], když pozemek je ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození], a v nesprávném úředním postupu zpracovatele uvedené věci policisty nprap. [jméno] [příjmení] Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] předmětné žádosti žalobce nevyhovělo, neboť ze spisového materiálu Policie ČR, odboru vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, [číslo jednací] vyplynulo, že policisté Obvodního oddělení Šlapanice nstržm. [titul] [jméno] [příjmení] a nprap. [jméno] [příjmení] v dané věci nepochybili. Podáním ze dne 16. 11. 2017 rozšířil žalobce původní žádost o zaplacení dalších 200.000 Kč za nemajetkovou újmu, tj. celkem požadoval zaplacení částky 250.000 Kč. 3. Podáním ze dne 14. 11. 2019 žalobce požádal, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Olomouci. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 6. 2020, č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Olomouci. Usnesení nabylo právní moci dne 16. 7. 2020. Věc tak i nadále projednával a rozhodoval o ní Obvodní soud pro Prahu 7. 4. K jednání nařízenému na 23. 12. 2020 se žalobce bez omluvy nedostavil, ačkoli mu předvolání bylo řádně doručeno dle § 50 odst. 1 o.s.ř. dne 5. 11. 2020. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř jednal v nepřítomnosti žalobce, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. 5. Z provedených listinných důkazů vztahujících se k věci, která byla Policií České republiky vedena pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] soud zjistil: Dne 21. 7. 2016 žalobce vnikl na oplocenou zahradu patřící k rodinnému domu [adresa] v ulici [ulice] [anonymizováno] v obci [obec], kde následně vážně poškodil motorovou pilou vzrostlý stříbrný smrk. Pozemek i strom byly ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [datum narození], který své vlastnické právo k pozemku i ke stromu na místě prokázal policejní hlídce. Případ začala řešit vyslaná policejní hlídka Obvodního oddělení policie Šlapanice. Žalobce se vůči policistům choval arogantně a povýšeně a neustále opakoval, že si bude stěžovat a podá trestní oznámení. Trestní oznámení následně podal dne [datum]. Na místo se rovněž následně dostavil [titul] [jméno] [příjmení], člen mysliveckého sdružení, který vyhodnotil stav poškozeného smrku, který žalobce nařízl. Značně poškozený strom byl následně na základě jeho stanoviska skácen Hasičským záchranným sborem Pozořice, neboť reálně ohrožoval zdraví a majetek třetích osob. Žalobce následně podal na postup policistů stížnost a trestní oznámení. 6. Ze stížnostního spisu Policie České republiky, odboru vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, [číslo jednací] soud zjistil, že obsahem tohoto spisu je prošetření služebního postupu příslušníků Policie České republiky, Obvodního oddělení Šlapanice, nstržm. [titul] [jméno] [příjmení] a nprap. [jméno] [příjmení]. Ze spisu vyplývá, že při šetření věci a vedení spisového materiálu nebylo zjištěno ani prokázáno žádné pochybení dotčených policistů, kteří postupovali v souladu se zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky a dalšími právními předpisy. 7. Dále soud zjistil, že rada pplk. [titul] [příjmení] [příjmení] z Generální inspekce bezpečnostních sborů, pracoviště Brno, přezkoumal postup dotčeného policejního orgánu v rámci dozoru. V usnesení o postoupení věci [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je uvedeno, že nebyly zjištěny jakékoliv skutečnosti důvodně nasvědčující spáchání trestného činu ze strany policistů. 8. Dále soud zjistil, že Policejní prezidium ČR ve vyjádření [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] konstatovalo, že nezjistilo žádné nedostatky v postupu policistů. 9. Soud také zjistil, že žalobce podáním doručeným dne 26. 10. 2016 uplatnil u Ministerstva vnitra ČR žádost o náhradu škody ve výši 50.000 Kč. Dopisem Ministerstva vnitra ČR ze dne 10. 1. 2017, [číslo jednací] bylo žalobci sděleno, že žalobcem uplatněný nárok na náhradu škody a na poskytnutí zadostiučinění za tvrzenou nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč, považuje Ministerstvo vnitra ČR za nedůvodný a požadovaná finanční satisfakce nebude žalobci poskytnuta. 10. Dále soud zjistil, že podáním doručeným Ministerstvu vnitra ČR dme 16. 11. 2017 žádal žalobce náhradu dalších 200.000 Kč, tedy celkem 250.000 Kč za materiální škodu a psychická muka, když došlo k protiprávnímu jednání, pokud dne 21. 7. 2016 smrk žalobce hasiči odřízli u země, zatímco on si s matkou přál, aby ze země vyčníval cca jednometrový pařez a dále posloužil pro pietní účel – pomník otci, který byl zdejší mafií v roce 1991 zabit. 11. Dále soud zjistil, že dopisem Ministerstva vnitra ČR ze dne 22. 11. 2017, [číslo jednací] byl opakovaně uplatněný nárok žalobce na náhradu škody a nemajetkové újmy odmítnut jako nedůvodný a požadovaná náhrada újmy ve výši 250.000 Kč nebude žalobci poskytnuta. 12. Spis Okresního soudu Brno – venkov, sp. zn. [spisová značka], který žalobce navrhoval k provedení důkazu, se k projednávané věci ničím nevztahuje. 13. Podle § 13 odst. 1 a § 22 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. 14. Ke vzniku objektivní odpovědnosti státu za škodu, jíž se nelze zprostit (§ 2 zákona č. 82/1998 Sb.) je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím (nesprávným úředním postupem) a vznikem škody (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.června 1999 sp. zn. [spisová značka], publikovaný v časopisu Soudní judikatura, ročník 2000, [číslo]; usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 6. srpna 2012). 15. Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne 1. července 2008). 16. Jak vyplývá z výše provedeného dokazování, žalobce neprokázal žádný ze tří nutných předpokladů k prokázání svého nároku na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy, proti žalovanému dle zákona č. 82/1998 Sb., a to nesprávný úřední postup, vznik škody, resp. nemajetkové újmy a příčinnou souvislost mezi vznikem škody (nemajetkové újmy