4 C 11/2020-14 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29.1.2020 domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 23.1.2018 nájemní smlouvu prostoru sloužícího k podnikání a žalovaná byla povinna platit měsíčně nájemné ve výši 13 000 Kč, bez DPH, celkem 15 730 Kč. Žalovaná užívala prostory do 30.4.2019, kdy právo nájmu skončilo uplynutím výpovědní doby. Žalovaná porušovala své povinnosti nájemce tím, že řádně a včas neplatila nájemné. Z tohoto důvodu byla žalované dána výpověď z nájmu ze dne 2.1.2019 s tříměsíční výpovědní dobou do 30.4.2019 žalovaná dluží na nájemném za měsíce únor a březen 2019 celkem částku ve výši 31 460 Kč. Žalovaná dále neuhradila žalobci poplatky za služby v celkové výši 15 983 Kč (z toho vodné a stočné za [číslo] až [číslo] ve výši 2 577 Kč, zálohu za spotřebu plynu za období [číslo] do [číslo] ve výši 3 630 Kč, spotřebu elektřiny za období od [číslo] do [číslo] ve výši 9 776 Kč). Žalovaná k výzvě žalobci neuhradilo na dluhu ničeho. 2. Žalované bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 14.5.2020 č. j. 4 C 11/2020-11 uloženo, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byla poučena, že pokud se bez vážného důvodu na výzvu soudu nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Žalované bylo usnesení doručeno dne 24.5.2020. 3. Podle § 153a odst. 3 a 4 o. s. ř. platí, že rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§114b odst. 5). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 4. Žalovanému byla v souladu s citovaným usnesením uložena povinnost ve smyslu ustanovení § 114b odst. l o. s. ř. Žalovaný byl poučen, jak má tuto povinnost splnit, pro splnění této povinnosti mu byla uložena lhůta, jejíž délka byla stanovena v souladu s tímto zákonným ustanovením. V souladu s ust. § 114b odst. 5 o. s. ř. byl rovněž poučen o následcích nesplnění uložené povinnosti v dané lhůtě. Usnesení bylo žalovanému řádně doručeno. Žalovaný zůstal nečinný. 5. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání, aniž by nařizoval jednání (§ 153a odst. 4). 6. Soud posoudil smluvní vztah mezi účastníky jako platně uzavřenou smlouvu o nájmu ve smyslu ustanovení § 2302 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Z ustanovení § 2246 o.z. vyplývá pro žalovaného jako nájemce prostor povinnost platit nájemné na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky. Tuto povinnost však žalovaný porušil. Soud vyhověl i té části žaloby týkající se úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o.z., podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení. 7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. l o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení v celkové výši 14 425 Kč jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby ve výši 2.373 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 47 443 Kč se stávající se z částky 3 020 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí věci, žaloba, předžalobní výzva), 3 x paušální náhrady po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t a DPH ve výši 21 %.