10 C 181/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně spol. [společnost] [právnická osoba] uzavřela smlouvu o poskytování služeb [číslo] na základě které byly žalované poskytovány služby elektronických komunikací. Rovněž bylo žalované poskytnuto koncové zařízení za zvýhodněnou cenu s podmínkou využívání služeb po dobu 24 měsíců. Žalovaná neplatila za poskytované služby řádně a včas, pročež došlo k ukončení účastnické smlouvy. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně tak požaduje dlužnou částku ve výši 2 952,12 Kč, skládající se z částky ve výši 0,30 Kč podle vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 5. 2018, představující haléřového vyrovnání, částky ve výši 399,13 Kč podle vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 6. 2018, představující částku haléřového vyrovnání ve výši 0,13 Kč a dále částku ve výši 329,75 Kč + 69,25 Kč DPH za Pevný internet S, částky ve výši 252,70 Kč podle vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 7. 2018, představující částku ve výši 208,84 Kč + 43,86 Kč DPH za Pevný internet S, částky ve výši 1 999,99 Kč podle vrubopisu [číslo] představující nezaokrouhlenou částku za původní podmíněnou slevu na zařízení, a částky ve výši 300 Kč, představující náklady na vymáhání. Žalovaná ničeho nezaplatila, ačkoliv byla žalobkyní upomínána. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, nereagovali 4. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je dána jeho pravomoc rozhodovat tento spor a dospěl přitom k závěru, že má pravomoc daný spor projednat a rozhodnout co do nároku o částce ve výši 2 300,42 Kč s příslušenstvím. Platí totiž, že tzv. účastnické spory podle § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o elektronických komunikacích) rozhoduje Český telekomunikační úřad. V posuzované věci soud co do výše uvedeného nároku dospěl k závěru, že se nejedná o tzv. účastnický spor ve smyslu § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. 5. Pokud se jedná o tu část nároku žalobkyně ve výši 651,70 Kč s příslušenstvím (daného podle splatnosti vyúčtování a uplatněných úroků z prodlení žalobkyní), jde o úhradu za poskytované připojení k internetu právní předchůdkyní žalobkyně, vyúčtované částkou ve výši 329,75 Kč + 69,25 Kč DPH vyúčtováním [číslo] za období od 6. 5. 2018 do 5. 6. 2018, splatné dne 20. 6. 2018, a částkou ve výši 252,70 Kč vyúčtováním [číslo] za období od 6. 6. 2018 do 5. 7. 2018, splatné dne 20. 7. 2018 (částka ve výši 208,84 Kč + 43,86 Kč DPH). Připojení k internetu je přitom služba elektronické komunikace, pročež je podle § 129 zákona o elektronických komunikacích dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu k rozhodnutí o tomto nároku žalobkyně. Pro úplnost musí soud konstatovat, že nejde o zaplacení ceny za poskytnuté služby třetích stran, tzv. Audiotex (speciální čísla se zvýšenou sazbou), kdy by byla dána pravomoc soudu s odkazem na usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů ze dne 4. 7. 2017 [číslo jednací]. V tomto usnesení totiž zvláštní senát uzavřel, že spory týkající se úhrady cen služeb Audiotex je oprávněn projednat a rozhodnout obecný soud v občanském soudním řízení. Zvláštní senát konstatoval, že do definice služeb elektronické komunikace, o nichž se vedou účastnické spory, které náleží rozhodovat Českému telekomunikačnímu úřadu, nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu osoba vykonávající komunikační činnost sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. Podstatou těchto služeb jsou SMS, MMS či hovory, s jejichž pomocí operátor umožňuje zákazníkům zaplatit skrze mobilní telefon cenu za zboží nebo služby. Služby tedy neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři. Vyúčtovanou službu Audiotex tak neposkytuje telekomunikační operátor, ten pouze umožňuje zákazníkovi užívat služby třetích stran. Připojení k internetu poskytoval přímo operátor, tedy právní předchůdkyně žalobkyně. Proto soud podle § 104 odst. 1 o. s. ř řízení o tomto nároku usnesením ze dne 11. 6. 2021 č. j. [číslo jednací] zastavil a rozhodl o postoupení příslušnému orgánu k rozhodnutí. 6. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (účastnická smlouva ze dne [datum], nastavení služeb, kopie občanského průkazu žalované, přehled telefonních čísel, vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vrubopis [číslo] podrobné výpisy služeb, ceník služeb na vymáhání, upomínka ze dne 6. 4. 2018, upomínka ze dne 7. 6. 2018, výpověď účastnické smlouvy ze dne 29. 5. 2019, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020, včetně přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2020, předžalobní upomínka ze dne 8. 12. 2020, včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně spol. [společnost] [právnická osoba] uzavřela účastnickou smlouvu, na základě které byly žalované poskytnuté služby elektronických komunikací a koncové zařízení Huawei Y6 2017 za cenu 1 Kč po podmíněné slevě 2 000 Kč. Zároveň bylo sjednáno, že pokud nebude účastnická trvat nejméně po dobu 24 měsíců, příp. bude zahájeno insolvenční řízení se žalovanou, je žalovaná povinna vrátit žalobkyni podmíněnou slevu. Účastnická smlouva byla ukončena před uplynutím 24 měsíců, pročež právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení slevy (2 000 Kč, resp. 1 999,99 Kč uplatněných v tomto řízení), vyúčtované vrubopisem se splatností dne 20. 8. 2019. Dále žalobkyně, na kterou byla platně postoupena pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020, nárokuje neuhrazené haléřové vyrovnání ve výši 0,30 Kč podle vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 5. 2018, a haléřové vyrovnání ve výši 0,13 Kč podle vyúčtování [číslo] splatné dne 20. 6. 2018 (vzhledem ke splatnosti pak rovněž žalobkyni náleží i úrok z prodlení). Žalovaná poskytnutou slevu nevrátila, ačkoliv byla žalobkyní opakovaně upomínána. Na tomto základě vznikl nárok i na úhradu 300 Kč za upomínání. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou. Soud dále musí konstatovat, že všechny předložené důkazy nebyly přitom potřebné, neboť žalobkyně předložila soudu vyúčtování, která nesouvisela s předmětem řízení. Žalobkyně přitom nese důkazní povinnost k tvrzením obsaženým v žalobě. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by dlužnou částku, byť alespoň zčásti, zaplatila. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Smlouva uzavřená dne [datum] je platně uzavřená podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. Dále se na právní vztah mezi účastníky řízení uplatní ustanovení § 1721 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaná svůj závazek řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož výše se podle § 1970 o. z. řídí nařízením vlády č. 351/2013. Ohledně doručení upomínky vyšel soud z podacího lístku a ustanovení § 573 o. z 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná toliko v nepatrné části, resp. části, kterou patrně žalovaná neuhradila, avšak není dána pravomoc soudu, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč, skládající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zast