12 C 204/2021 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 793 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci řízení dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru ke smlouvě o účtu, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s limitem 20 000 Kč. V případě čerpání úvěru byla sjednána úroková sazba 17,9 % ročně. Žalovaná čerpala poskytnutý úvěr, avšak jej řádně a včas nesplácela. Žalobkyně v žalobě nárokovala dlužnou jistinu (20 000 Kč), poplatky (1 793 Kč) a příslušenství, představované podle doplněného podání ze dne 4. 10. 2021 smluvním úrokem ve výši 17,9 % ročně kapitalizovaným částkou 4 710,59 Kč za období od 31. 1. 2020 do 18. 4. 2021, smluvním úrokem ve výši 17,9 % ročně z dlužné částky od 20. 4. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 477,44 Kč (shodné období jako kapitalizovaný smluvní úrok) a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky od 20. 4. 2021 do zaplacení. Žalovaná původně neuhradila ničeho, ačkoliv byla vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Následně žalobkyně v doplněném podáním ze dne 4. 10. 2021 vzala žalobu částečně zpět co do částky 20 000 Kč, neboť žalovaná dne 13. 7. 2021, tj. po podání žaloby, tuto částku žalobkyni zaplatila. 3. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav a soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je banka, mezi jejíž předmět podnikání připadá mj. poskytování úvěrů (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Účastníci řízení dne [datum] uzavřeli úvěrovou smlouvu z důvodu žádosti žalované ze dne [datum]. Žalobkyně je přitom společnost poskytující úvěry. Na základě úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 20 000 Kč. Rovněž byla sjednána úroková sazba ve výši 17,9 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet podle čl. II. smlouvy tak, že bude probíhat pohyb peněžních prostředků na účtu, přičemž žalovaná byla proto povinna podle čl. II. odst. 2 smlouvy zajistit, aby na jejím účtu byl dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěru, úroku a případně úroku z prodlení a smluvní pokuty. Zároveň vyčerpanou částku úvěru, včetně úroků, poplatků, úroku z prodlení a smluvní pokuty, byla povinna splatit nejméně jedenkrát v období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení. Úvěr byl žalované poskytnut k jejímu bankovnímu účtu č. [bankovní účet], jež jí byl poskytnut na základě smlouvy o [název] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] (žádost o poskytnutí úvěru ze dne [datum]; smlouva o úvěru formou povoleného přečerpání účtu [číslo] ze dne [datum]; předsmluvní informace ze dne [datum]; vysvětlení předsmluvních informací; smlouva o [název] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum]; obchodní podmínky). Žalobkyně prověřila žalovanou, zda je způsobila úvěr splácet, než jí byl úvěr poskytnut (data o žádosti ze dne [datum]; vyhodnocení; informace z [název] [anonymizováno]). Jelikož žalovaná nesplácela řádně a včas úvěr, byla žalobkyní opakovaně upomínána k úhradě splátek a dlužné částky (transakční historie; sdělení žalobkyně (1. upomínka); výzva k zaplacení dluhu; opakovaná výzva k zaplacení dluhu; poslední výzva ze dne 9. 4. 2020, včetně dodejky). Nad to z přehledu transakční historie se podává, že od 31. 1. 2020 počal nabíhat žalované smluvní úrok, na kterém už ničeho neuhradila, resp. že od 29. 6. 2020 se dostala do prodlení se splácením. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně podle smluvních podmínek (čl. II smlouvy) zesplatnila celý úvěr, když ke dni 30. 6. 2020 činila dlužná částka 23 662,21 Kč (oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1. 7. 2020, včetně dodejky; smluvní podmínky; sazebník). Ke dni 31. 1. 2020, tedy téměř 3 měsíce před podání žaloby, byla přitom vyčíslena dlužná částka žalované, která se skládá z částky 20 000 Kč (jistina), poplatků ve výši 1 793 Kč, obchodního úroku ve výši 4 243,20 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 248,55 Kč (historie úvěru přehled; transakční historie). Žalovaná ani přes výzvy ničeho neuhradila, pročež ji žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 29. 3. 2021, včetně poštovního podacího archu. 6. Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Žalobkyně podáním ze dne 4. 10. 2021 vzala žalobu zpět co do částky 20 000 Kč s tím, že žalovaná dne 13. 7. 2021 (po podání žaloby) tuto částku žalobkyni zaplatila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně učinila částečné zpětvzetí žaloby před jednáním, resp. rozhodnutím ve věci, soud řízení co do této částky zastavil podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Nicméně řízení zastavil tak, že úhradu ve výši 20 000 Kč započetl na jistinu, neboť žalovaná žalobkyni zaplatila přesně částku odpovídající výši jistiny. Podle konstantní judikatury se přitom taková úhrada dlužníkem po podání žaloby považuje za úhradu jistiny dluhu, pokud dlužník neoznačí, že plní na něco jiného, avšak úhrada přesně odpovídá dlužné jistině (srov. usnesneí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008 aplikovatelné i v podmínkách o. z.). Soud v tomto kontextu poznamenává, že žalobkyně sice započítávala částečnou úhradu žalované zčásti na jistinu, na dlužné poplatky a částečně na smluvní úrok a úrok z prodlení. Žalobkyně však byla neurčitá, když nedokázala vysvětlit, jak k takovým zápočtům dospěla, resp. jak zaplacenou částku a z jakého důvodu takto započetla, to vše s přihlédnutím k původnímu petitu žaloby. Ani po opakovaných výzvách žalobkyně neodstranila vady svých podáním, a proto k nim soud podle § 43 odst. 2 o. s. ř. nepřihlížel. 8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Soud uzavřel, že dne [datum] byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut (kontokorentní) úvěr s limitem 20 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná předmětný úvěr čerpala (transakční historie) a byla tak povinna podle smluvních podmínek jej splatit tak, aby na bankovním účtu měla dostatek finančních prostředků, přičemž ke splacení muselo dojít alespoň jednou v průběhu 6 měsíců. Žalovaná však čerpaný úvěr řádně a včas nesplácela, a proto žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami poskytnutý úvěr zesplatnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny, sjednaného poplatku, sjednaného úroku a rovněž i úroku z prodlení. Požadovaný nárok žalobkyně je přitom v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ), resp. smluvní ujednání o úvěru ustanovením tohoto zákona neodporuje. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná úvěr včetně všech souvisejících plateb a poplatků, které byly mezi účastníky řízení sjednány, zcela neuhradila ani po výzvě k plnění, je povinna uhradit žalobkyni požadovanou dosud dlužnou částku, a to včetně příslušenství, představovaného smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve