15 C 23/2020-120 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 26 991 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 26 991 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit poskytnutý úvěr v 9 měsíčních splátkách po 2 999 Kč vždy k 20. Dni v příslušném kalendářním měsíci, když první splátka byla splatná dne 20. 12. 2018 a poslední splátka dne 20. 8. 2019. Právní předchůdce žalobce svou povinnost splnil a sjednaný úvěr poskytl, žalovaný však své povinnosti ze smlouvy nesplnil, úvěr nesplácel, načež žalobce zesplatnil celý úvěr. Žalobce proto požaduje zaplacení jistiny ve výši 26 991 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 26 991 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. 3. Žalobce a jeho právní zástupce se z jednání nařízeného na 28. 6. 2021 řádně písemně omluvili, o odročení jednání nepožádali. Předvolání k jednání bylo žalovanému řádně doručeno na adresu jeho platného trvalého pobytu dle výpisu z CEO dle § 49 odst. 4 o.s.ř., žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalobce, právního zástupce žalobce a žalovaného, když přihlédl k obsahu spisu a provedeným důkazům. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 26 991 Kč, který se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 9 měsíčních splátkách po 2 999 Kč, s tím, že první splátka bude splatná dne 20. 12. 2018 a poslední dne 20. 8. 2019, což je prokázáno Splátkovým kalendářem. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto ho dopisem ze dne 27. 2. 2019 právní předchůdce žalobce vyzval k nedoplatku na splátkách v celkové výši 8 997 Kč. Dne 2. 5. 2019 prohlásil právní předchůdce žalobce celý úvěr za okamžitě splatný. Pohledávka za žalovaným přešla z právního předchůdce žalobce na žalobce Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tuto skutečnost oznámil žalobce žalovanému dopisem – Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění, ze dne 15. 7. 2019, který byl téhož dne zaslán žalovanému doporučenou poštou, což je prokázáno Podacím archem žalobce. Zároveň tímto dopisem žalobce žalovaného vyzval k zaplacení jistiny ve výši 26 991 Kč a sankčních úroků ve výši 495,72 Kč, a to do 5 dnů ode dne doručení oznámení. Dále postoupení pohledávky oznámil právní předchůdce žalobce žalovanému dopisem ze dne 12. 7. 2019 a vyzval žalovaného k zaplacení částky 27 486,72 Kč. 5. Podle ustanovení § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle ustanovení § 1725 o.z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce s odkazem na shora uvedená ustanovení o.z. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to jak co do žalované jistiny, tak co do požadovaných úroků z prodlení. Soud považuje za prokázaný skutkový stav, dle kterého mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 26 991 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce úvěr ve splátkách, jejichž počet a výši upravovala Smlouva o úvěru. Žalovaný podmínky pro splácení úvěru nedodržoval, právnímu předchůdci žalobce ničeho nezaplatil ani po jeho zesplatnění. Pohledávka za žalovaným přešla z právního předchůdce žalobce na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 7. Soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku č. I. tohoto rozsudku a žalobci přiznal požadovanou jistinu, a dále též úroky z prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 352,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 350 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 991 Kč sestávající z částky 2.180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.