30 C 459/2020 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 2 000 Kč Smlouvou byl také sjednán poplatek za zpracování a poskytnutí zápůjčky. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem do 16. 8. 2015, což neučinil, a proto jej žalobkyně vyzvala k zaplacení celé dlužné částky včetně úroků z prodlení. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Žalovaný žalobkyni dluží na jistině částku 2 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od 17. 8. 2015, když žalobkyně se touto žalobou nedomáhá zaplacení sjednaného poplatku za zpracování a poskytnutí zápůjčky. Dne 21. 12. 2017 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. 2. Žalovaný se k žalobě během řízení nijak nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř. a z předložených listin (smlouva o zápůjčce ze dne 15. 7. 2015, obchodní podmínky, kopie občanského průkazu žalovaného, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018, včetně podacího archu, faktura [číslo] ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne 7. 5. 2020, včetně podacího archu) učinil následující závěr o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce (prohlášení číslo: [číslo]), na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 2 000 Kč, přičemž žalovaný měl tuto částku i na základě faktury spolu s poplatkem ve výši 660 Kč vrátit do dne 16. 8. 2015, což neučinil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 21. 12. 2017, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 19. 1. 2018. Žalovaný ani přes výzvy neuhradil ničeho, přičemž v řízení nebylo žalovaným ani tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho uhradil. 5. Podle ust. § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou finanční službu s celkovou výší nižší než 5.000 Kč. Z tohoto důvodu hodnotí soud nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.), podle které se zapůjčitel zavazuje přenechat vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Ohledně doručení předžalobní upomínky vyšel soud z podacího lístku a § 573 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení a ve smyslu § 1968 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč, skládající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.