8 C 184/2021-9 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovanému podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,, zákon č. 348/2005 Sb.“), vznikla povinnost platit rozhlasové poplatky. Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč za jeden rozhlasový přijímač v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. Žalovaný nedostál své zákonné povinnosti, když žalobci neuhradil v období od 1. 1. 2019 do 1. 12. 2020 předepsané rozhlasové poplatky, přičemž měsíční poplatek je splatný vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. V souhrnu žalovaný dluží částku 3.240 Kč, žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok spočtený od 16. 1. 2019 do 30. 9. 2020, a to jako součet úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků, vždy ode dne prodlení s jejich úhradou, tedy od 16. dne v měsíci, ve kterém měly být uhrazeny. Žalovaný na shora uvedenou částku ničeho nezaplatil, ačkoliv byl žalobcem upomínán. 2. Žalovaný zůstal nečinný a ve věci se nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení dali najevo souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, přičemž žalobkyně tak učinila výslovně v žalobě a žalovaný nereagoval na výzvu soudu obsahující poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a rozhodoval na základě předložených listinných důkazů: předžalobní výzvy ze dne 2. 3. 2020, výpisu z evidence rozhlasového poplatníka, přehledu dlužných předpisů poplatníka, specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a učinil následující závěr o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Žalovaný se v říjnu 2007 přihlásil jako držitel 3 rozhlasových přijímačů. Za období 2019 – září 2020 žalovaný neuhradil některý z měsíčních poplatků, který činí částku 45 Kč za jeden přijímač, a který je splatný vždy do 15. kalendářního dne v měsíci, pročež byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě ze dne 2. 3. 2020, avšak ničeho nezaplatil. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by alespoň něčeho na dlužné částce uhradil. 6. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. 7. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč. 8. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona nebo přímo prostřednictvím pověřené osoby. Podle odst. 2 cit. ustanovení je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 9. Podle ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 10. Podle ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními má soud za prokázané, že se žalovaný stal držitelem 3 rozhlasových přijímačů, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník rozhlasového poplatku do příslušné evidence, kterou žalovaný splnil. Současně mu vznikla zákonná povinnost hradit rozhlasové poplatky ve stanovené výši, přičemž splatnost takového poplatku je stanovena v ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se svým závazkem, má žalobce rovněž právo požadovat úroky z prodlení ve smyslu ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Žalobce přitom požadoval kapitalizovaný zákonný úrok spočtený za dlužné období od 16. 1. 2019 do 30. 9. 2020, a to jako součet úroků z prodlení z jednotlivých dlužných měsíčních poplatků, vždy ode dne prodlení s jejich úhradou, tedy od 16. dne v měsíci, kdy měly být uhrazeny. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. Nákladový výrok je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náklady sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady. Pro výpočet náhrady nákladů soud vycházel z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen,,Vyhláška“). Náklady žalobce sestávají ze dvou úkonů: výzva k plnění a podání ve věci samé, proto žalobci náleží paušální odměna ve výši 200 Kč dle § 2 odst. 1 Vyhlášky za tyto dva úkony, neboť předmět sporu nepřevyšuje hodnotu 50.000 Kč a bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech. Celkem soud na náhradě žalobci přiznal částku 600 Kč. 15. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.