8 C 427/2020 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Podle ust. § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.s.ř.“), v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání soud uvede pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 2. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o finančním leasingu [číslo] která byla uzavřena s původním nájemcem [jméno] [příjmení]. Na základě žádosti o převodu k leasingové smlouvě [číslo] se stal novým nájemcem žalovaný. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 3. 2021, č.j. [číslo jednací], jehož obsahem byla výzva dle ust. § 114b odst. 1 o.s.ř., kterou žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k připojené žalobce, s tím, že pokud nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný poučen o tom, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Soud proto ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání dle ust. § 153a odst. 3 o.s.ř. 4. Shora uvedené usnesení bylo žalovanému spolu s žalobou řádně doručeno do datové schránky postupem dle ust. § 114b odst. 4, § 46 odst. 1, § 49 odst. 6 o.s.ř., dne 6. 4. 2021. Žalovaný se k žalobě ani k této výzvě nevyjádřil a zůstal ve věci nečinný. 5. Soud s ohledem na výše uvedené má tak s odkazem na ust. § 114b o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je žalobou uplatňován, uznal, a proto ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání dle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ust. § 99 odst. 1 o.s.ř. a nárok uplatňovaný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní normou soukromého práva. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť ve věci samé byl zcela úspěšný žalobce. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 3.036 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 4.140 Kč dle ust. § 7 AT. Právní zástupce učinil celkem 2,5 úkonů právních služeb (převzetí zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy za ½ mimosmluvní odměnu), proto mu náleží odměna v částce 10.350 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 900 Kč za tyto úkony dle § 13 odst. 3 AT, zvýšené o 21 % DPH dle ust. § 14a AT, tj. o částku 2.362,50 Kč Celkem soud přiznal na náhradě nákladů částku 16.648,50 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.