8 C 565/2020-26 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12.683 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] žalobce s žalovaným [číslo]) uzavřel smlouvu o zajištění administrativních služeb, na základě které žalobce poskytl žalovanému [číslo]) k užívání kancelář a zprostředkoval souhlas s umístěním sídla žalovanému [číslo]) na adrese [adresa žalované], za úplatu v částce 7.176 Kč bez DPH za každých započatých 24 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaný [číslo]) měl předplaceno umístění výše uvedeného sídla do [datum], přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě byl žalovaný [číslo]) povinen změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky za účelem výmazu sídla z obchodního rejstříku. Žalovaný [číslo]) má nadále shora uvedené sídlo evidované v obchodním rejstříku, aniž by žalobci uhradil odměnu za další období. Dle smluvních ujednání se žalovaný [číslo]) zavázal v případě prodlení s úhradou úplaty za pronájem sídla zaplatit smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každý kalendářní měsíc prodlení. Žalobce proto požaduje úplatu za dlužné období ve výši 8.683 Kč s DPH od června 2020 do podání návrhu spolu se smluvní pokutou v částce 4.000 Kč za 2 měsíce prodlení, tj. za období od července do srpna 2020 včetně. 2. Žalovaní v řízení zůstali nečinní a k podané žalobě se nevyjádřili. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud ze smlouvy o zajištění administrativních služeb ze dne [datum] zjistil, že žalobce se žalovaným [číslo]) uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, v níž se žalobce zavázal žalovanému [číslo]) poskytnout užívání prostor a rovněž i umístění sídla na adrese [adresa žalované]. Žalovaný [číslo]) se zavázal za poskytnutí sídla na shora uvedené adrese zaplatit odměnu ve výši 7.176 Kč bez DPH za každých započatých 24 kalendářních měsíců trvání této smlouvy s tím, že splatnost byla sjednána do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uplyne doba za předplacené období. Žalovaný [číslo]) se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 2.000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána tak, že nastává bezprostředně poté, co k její úhradě je žalovaný [číslo]) žalobcem vyzván, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě. Z ručitelského prohlášení, které je nedílnou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že se žalovaný [číslo]) zavázal uspokojit dluh žalobce v případě prodlení žalovaného [číslo]) spočívající v úhradě sjednané odměny a případných smluvních pokut. Z emailové korespondence ze dne 21. 4. 2020, ze dne 23. 4. 2020 a ze dne 19. 5. 2020 byl žalovaný [číslo]) vyzván k uhrazení platby za poskytnutí sídla na shora uvedené adrese. Výzvou a předžalobní upomínkou ze dne 2. 5. 2020, včetně dodejky, byl žalovaný [číslo]) vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovanými nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobci něčeho plnili. 5. Podle ust. § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 6. Podle ust. § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 7. Podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ust. § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. 9. Podle ust. § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. 10. Podle ust. § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. 11. Podle ust. § 2021 odst. 1 o. z. má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. 12. Na základě zjištěných skutkových okolností soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným [číslo]) došlo k platně uzavřené smlouvě ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z. a násl., na základě které žalobce poskytl žalovanému 1) umístění sídla na výše uvedené adrese. Žalovaný [číslo]) však žalobci po uplynutí předplaceného období neuhradil odměnu za poskytnutí sídla, ačkoliv umístění sídla na dané adrese nadále užívá, resp. je evidované v obchodním rejstříku. Z tohoto důvodu žalobci podle čl. II. bodu 1. smlouvy náleží odměna ve výši 7.176 Kč bez DPH (tj. 8.683 Kč s DPH) za každých následujících i jen započatých 24 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaný [číslo]) užívá sídla žalobce. Jelikož žalovaný [číslo]) neuhradil včas splatnou odměnu a služeb žalobce užívá (nedošlo k výmazu sídla z obchodního rejstříku), dostal se do prodlení s úhradou svého závazku. Proto žalobci vznikl nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti odměny. Soud zároveň rozhodl, že žalovaný [číslo]) je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazenou odměnou za poskytnutí služeb žalobcem, uhradit společně a nerozdílně s žalovaným [číslo]), který vystupuje ve věci jako ručitel žalovaného [číslo]). Nárok žalobce vůči němu totiž vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ust. § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ust. § 2018 odst. 2 o. z. 13. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl částečně žalobu v nároku na úhradu smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.000 Kč od 7. 8. 2020 do zaplacení, kterou představovalo prodlení žalovaného [číslo]) s úhradou odměny za poskytování služeb za měsíc červenec a srpen 2020. Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne [datum] totiž nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobce žalovaného [číslo]) vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů ode dne doručení takové výzvy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce vyzval žalovaného [číslo]) k úhradě smluvní pokuty a že by tak mohla nastat splatnost této smluvní pokuty, jak si strany samy sjednaly. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci samé částečný úspěch, tj. v rozsahu 36,92 %. Náhrada sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 800 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení. Pro výpočet odměny právního zástupce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,AT“), kdy za jeden úkon právnímu zástupci žalobce náleží odměna ve výši 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm. c) AT. Právní zástupce žalobce učinil celkem 3 úkony právních služeb (převzetí, sepsání žaloby a předžalobní výzvy), proto mu náleží odměna ve výši 900 Kč, spolu s režijní náhradou ve výši 300 Kč za tyto 3 úkony dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, zvýšené o 21 % DPH dle § 14a AT, tj. o částku 252 Kč Celkem náklady činí 2.252 Kč, přičemž oprávněný nárok žalobce v rozsahu 36,92 % odpovídá částce 831,40 Kč. Platební místo je určeno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.