12 C 234/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 230 060,44 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 269 458 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 9,9 % p. a. a poplatky dle platného ceníku. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr v souladu se smluvními podmínkami dne 21. 7. 2021 zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] a.s., která pak tuto pohledávku postoupila žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně tak nárokuje dlužnou jistinu ve výši 230 060,44 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 468,90 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 530,75 Kč a dále úrok ve výši 9,9 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 230 060,44 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila, ačkoli byla vyzvána předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně v rámci návrhu EPR. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, smlouvy o úvěru ze dne [datum] a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou smlouvu, na základě které žalovaná požadovala poskytnutí úvěru ve výši 269 458 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 9,9 % ročně. Žalovaná měla úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 5 000 Kč, splatných vždy 20. dne v měsíci s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 3. 2019. Dále bylo ujednáno (čl. 8 smlouvy), že v případě porušení smlouvy, jakým je i prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo se splacením více než dvou splátek, má právní předchůdkyně žalobkyně právo prohlásit celý úvěr za splatný. Nedílnou součástí smlouvy pak byly všeobecné obchodní podmínky. Z tabulky historie účtu (podklady pro soudní řízení) vyplývá, že žalovaná prostředky vyčerpala dne [datum], když jí byla na její bankovní účet připsána částka 246 988 Kč. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 19. 6. 2021 vyplývá, že žalovaná se dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru a byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky, k čemuž jí byla stanovena lhůta. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 21. 7. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila veškeré závazky žalované za splatné z důvodu porušení smluvních podmínek a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu ve výši 231 611 Kč vzniklého na základě smlouvy o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího archu, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně podacího archu, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla z původní věřitelky, společnosti [právnická osoba], přes [právnická osoba], a.s. postoupena až na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum], včetně podacího archu, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky z titulu neplnění závazku ze smlouvy o úvěru. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku byť z části zaplatila. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně: Podle § 1723 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud zhodnotil, že dne [datum] byla podle § 2395 o. z. platně uzavřena úvěrová smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 269 458 Kč. V řízení bylo z listinných důkazů prokázáno, že žalovaná předmětný úvěr čerpala, avšak řádně jej nesplácela. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou poskytnutý úvěr zesplatnila, přičemž vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky. Právní předchůdkyni žalobkyně z titulu porušení smluvních povinností ze strany žalované vznikl nárok na úhradu dlužné jistiny ve výši 230 060,44 Kč, sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení, které žalobkyně z části kapitalizovala a od 2. 10. 2021 je požaduje do zaplacení. Požadovaný nárok žalobkyně je přitom v souladu s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud totiž neshledal, že by požadované nároky odporovaly stanoveným limitům o úrocích, poplatcích a smluvních pokutách. Pohledávka za žalovanou pak byla podle § 1879 o. z. platně postupně postoupena až na žalobkyni. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná úvěr neuhradila ani po výzvě k plnění, je povinna uhradit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně příslušenství představovaného obchodním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, neboť se řádným a včasným nehrazením splátek dostala do prodlení. Jelikož se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 43 905,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 203 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 230 060,44 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 680 Kč ve výši 6 022,80 Kč. 8. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.