16 C 111/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala po žalovaném úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 7. 1. 2016 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému 160 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 20. 12. 2021, tj. 72 měsíců s úrokovou sazbou 7,54 % p. a. v anuitních splátkách po 2 801 Kč splatných od 20. 2. 2016 vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný se dostal s úhradou splátek do prodlení, čímž došlo k zesplatnění celé pohledávky. Dluh žalovaného na jistině činí 20 411,72 Kč a na poplatcích 1 000 Kč (za dvě upomínky ve výši 500 Kč). Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 7,54 % p. a., zčásti kapitalizovaný z dlužné nesplacené jistiny. Konečně pak žalobkyně žádá uhradit zákonný úrok z prodlení, zčásti kapitalizovaný. Žalovaný dluh nesplnil ani přes zaslanou upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7. 1. 2016 uzavřena smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovanému 160 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit s úrokem 7,54 % p. a. v 72 anuitních splátkách á 2 801 Kč splatných od 20. 2. 2016 vždy ke každému 20. dni v měsíci do 20. 12. 2021 s poslední splátkou 2 747,19 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu nákladů upomínání ve výši 250 Kč za první a 500 Kč za každou další zaslanou upomínku a právo požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství (zjištěno ze smlouvy o úvěru, úvěrových podmínek). Dne 15. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení úvěrové pohledávky 51 233,91 Kč do 29. 10. 2020 (zjištěno z výzvy ze dne 15. 10. 2020). Žalovaný byl advokátem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 17. 12. 2020 s podacím archem). 4. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřely dne 7. 1. 2016 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 160 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit. To žalovaný neučinil, když se s úhradou splátek dostal do prodlení (§ 1968 o. z.). Žalobkyně proto přistoupila v souladu se smlouvou k okamžitému zesplatnění úvěru, jehož jistina činí 20 411,72 Kč a dluh na poplatcích 1 000 Kč. Žalobkyni dále svědčí nárok na výpůjční úrok ve výši 7,54 % p. a., zčásti kapitalizovaný za období od 31. 3. 2021 do vydání historického výpisu 20. 9. 2021, z dlužné nesplacené jistiny, a dále nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), zčásti kapitalizovaný za období od 31. 3. 2021 do vydání historického výpisu 20. 9. 2021. Žalovaný dluh nesplnil, resp. jeho existenci nesporoval. 9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě coby důvodné zcela vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 133,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 857 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 411,72 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 840 Kč ve výši 1 436,40 Kč.