16 C 36/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu do odběrného U [obec a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce]. Žalovaný neuhradil fakturu [číslo] za období 24. 4. 2021 – 31. 8. 2021, splatnou 24. 9. 2021, řádně a včas, byť byl žalobkyní o úhradu upomínán. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř.. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listin vyplývá skutkový závěr, že žalovaný jako zákazník dne 30. 9. 2020 uzavřel s žalobkyní jako obchodníkem smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu do odběrného místa U [obec a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce]. Žalobkyně vystavila žalovanému na úhradu nedoplatku na dodaných službách za období 24. 4. 2021 – 31. 8. 2021 fakturu [číslo] na úhradu nedoplatku 8 597,82 Kč, splatnou dne 24. 9. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu. Mezi žalovaným jako zákazníkem a žalobkyní jako obchodníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jíž se žalobkyně jako obchodník s plynem zavázala žalovanému jako zákazníkovi dodávat plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství, žalovaný se zavázal zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Tuto svou povinnost žalovaný porušil, když neuhradil nedoplatek ve výši 8 597,82 Kč v době splatnosti. Tím se dostal se splněním dluhu do prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni vzniklo právo též na úhradu úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když mezi účastníky nebyla dohodnuta výše odlišná. Soud proto dospěl k závěru, že je žaloba důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 826 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jež tvoří odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 8 597,82 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč Náklady žalobkyně dále tvoří paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za předžalobní výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) cit. vyhlášky), kterou žalobkyně zaslala žalované přímo, nikoliv prostřednictvím svého právního zástupce. Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném a vymezením dlužné částky. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b AT.