29 C 121/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 37.825Kč s přísl. a to z následujících důvodů. Žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalobce za podmínek uvedených ve smlouvě žalovanému spotřebitelský úvěr dne 21.6.2021 Smluvní strany uzavřely smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál věřitele [webová adresa]. Žalovaný se zaregistroval na webovém portálu, přičemž v průběhu registrace zadal své údaje- jméno, příjmení, číslo OP nebo jiného průkazu, adresu trvalého pobytu, číslo mobilního telefonu, emailovou adresu. Dále si žalovaný zvolil své heslo ke svému účtu na portálu a po založení svého účtu požádal žalovaný prostřednictvím portálu v sekci„ aktivity“ o poskytnutí úvěru, kdy si prostřednictvím portálu zadal výši požadovaného úvěru a splatnost a seznámil se s veškerými informacemi, které je povinen věřitel poskytnout před uzavřením smlouvy v souladu s ustanovením § 95 zákona o spotřebitelském úvěru, což žalovaný potvrdil stiskem tlačítka„ zažádat“, aby mu byly vygenerovány dokumenty spjaté s poskytnutím úvěru. Žalovaný rovněž musel vyplnit dotazník týkající se finanční a majetkové situace, kde musí uvést zejména informace o zaměstnání v měsíčních příjmech a dalších existujících závazcích. Po kliknutí na tlačítko„ potvrdit žádost“ se považuje žádost o úvěr za podanou a není možné ji dále měnit. Veškerá smluvní dokumentace byla zaslána žalovanému na email uvedený při registraci. Žalovaného identita byla ověřena pomocí aplikace Kontomatik, která podléhá úpravě směrnice„ PSD2“, přičemž žalovaný zadá do aplikace své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví své domovské banky a ta následně sdělí žalobci údaje žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému dne 21.6.2021 poskytnut úvěr ve výši 25.000Kč, přičemž se žalovaný zavázal tento úvěr k poslednímu dni splatnosti uhradit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,9% denně z vypůjčené částky, jak vyplývá z přiložené faktury. Termín splatnosti byl sjednán ke dni 21.7.2021, přičemž celková částka, kterou byl žalovaný povinen žalobci uhradit, tak i s úroky činila částku 31.750Kč. Před podáním žaloby uhradil žalovaný dne 15.10.2021 částku ve výši 100Kč, která byla započtena na smluvní pokutu 0,10% denně od 22.7.2021 do 15.10.2021 ve výši 100Kč. Žalobci také vznikl nárok požadovat úhradu dlužné částky sestávající z jistiny úvěru a úroku úvěru v celkové částce 31.750Kč, dále zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Žalobce se domáhá zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny 25.000Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky tj. od 22.7.2021 do zaplacení. Žalobce a žalovaný si ve smlouvě sjednali pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky jistiny ohledně níž je dlužník v prodlení. Vzhledem ke splatnosti úvěru dne 21.7.2021 je smluvní pokuta účtována od 22.7.2021 z částky 25.000Kč, tudíž činí celkem 6.075Kč. 2.Žalovaný nesporoval, že byla mezi ním a žalobcem uzavřena smlouva o úvěru dne 21.6.2021 ani výši samotného úvěru a pouze namítal, že byla z jeho strany uzavřena ve stavu nouze a se sníženým úsudkem ovlivněným patologickým hráčstvím. Současně namítal, že stanovené RPSN ve výši 1732,08% je oproti běžným sazbám v daném čase vyhlášeným ČNB či bankami vysoké. Společně s důvody, proč půjčku čerpal a za jakých okolností, s výší této sazby nesouhlasí a považoval ji za rozpornou s dobrými mravy. 3.Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutkový závěr. Dne 21.6.2021 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalobce žalovanému částku 25.000Kč jako úvěr. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž částka úvěru byla převedena žalovanému bezhotovostním převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku do dne 21.7.2021. V případě prodlení se současně zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky jistiny, v níž byl v prodlení a zároveň i zaplatit úrok z úvěru ve výši 0,9% denně z vypůjčené částky. Před poskytnutím prostředků provedl žalobce posouzení úvěruschopnosti žalovaného dotazníkem vyplněným žalovaným a dále žalovaný byl prověřen skrze aplikaci Kontomatik. Bylo zjištěno, že žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku, přičemž jeho měsíční příjmy činí 54.000Kč, což žalobce dokládal fakturami za květen a červen 2021. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzýván k úhradě dluhu přímo žalobkyní, na což však nijak nereagoval. 4.Podle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 5.Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6.Poměr mezi účastníky soud hodnotil jako úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, neboť žalobce poskytl žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky ve výši 25.000Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky ve stanovené lhůtě do 21.7.2021. 7. Z provedených listinných důkazů (smlouva o spotřebitelském úvěru, dotazníku vyplněného žalovaným se záznamem ze [příjmení], výpisem aplikace Kontomatik, faktury ze dne 10.5.2021 a ze dne 10.6.2021, potvrzení o vyplacení úvěru, kopie občanského průkazu žalovaného a kopie cestovního pasu žalovaného, výpisu o přijatých platbách a mzdy), soud zjistil skutkový stav tak, jak je popsáno shora a došel k závěru, že žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalovanému nedostatečně posoudil jeho úvěruschopnost ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když z úřední činnosti soudu ve věci vedené proti stejnému žalovanému u zdejšího soudu pod sp. zn. 18 C 141/2021 plyne, že žalovaný měl v období před poskytnutím úvěru v květnu a v červnu 2021 příjmy nejen ve formě mzdy, ale i z dalších úvěrů a dále výdaje v řádu desítek tisíc korun zjevně vynaložené na online sázky. Z uvedeného plyne, že žalobce úvěruschopnost žalovaného nedostatečně posoudil a z podkladů, které měl k dispozici, nevyhodnotil zjevně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když řada debetních položek byla vynaložena v souvislosti s hazardem. Z uvedeného postupu žalobce plyne, že tento posoudil úvěruschopnost žalovaného pouze formálně a bez skutečného zhodnocení doložených podkladů. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci pouze částku odpovídající poskytnutému úvěru jakožto jistinu zápůjčky podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení a to s úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku a to ode dne 1.4.2022, což je po splatnosti stanovené v předžalobní upomínce ze dne 24.3.2022, kde byla uvedena lhůta k zaplacení dlužné jistiny do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy, která byla dle potvrzení o odeslání písemnosti prostřednictvím hybridní pošty odeslána dne 24.3.2022, tudíž lhůta žalovanému uplynula dne 31.3.2022 a proto ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení. Soud dále žalobu zamítl co do zbývající částky 12.825Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 22.7.2021 do zaplacení a zároveň i úroky z prodlení z částky 25.000Kč od 22.7.2021 do 31.3.2022 tj. do doby, než byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v podobě bezdůvodného obohacení. 8.Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9.Vzhledem ke shora uvedenému došel soud k závěru, že uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který je patologickým hráčem a tato jeho činnost se odráží i ve výpisech z účtů žalovaného, ze kterého však žalobce nevyvodil patřičné důsledky a spotřebitelský úvěr žalovanému poskytl. 10.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch pouze částečný a to v rozsahu 32,19% Náklady řízení u žalobce představují uhrazený soudní poplatek ve výši 1244Kč, odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) po 500 Kč dle ust. § 14b odst. 1 písm.c), bod 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) vyhl.č. 177/1996 Sb., 1x úkon právní služby po 2620 K