29 C 166/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 7

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [ulice] spořitelna“), uzavřela se žalovaným dne 30. 10. 2000 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr. Nedílnou částí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Limit kontokorentního úvěru, tedy povoleného debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu, byl sjednán do limitu ve výši 50 000 Kč. Žalovaný byl zároveň dle Smlouvy o úvěru povinen platit [obec] spořitelně roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení [obec] spořitelny (ke dni vzniku debetního zůstatku činila výše úrokové sazby 18,90 % ročně) a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu. Žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byl povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany [obec] spořitelny žalovaným vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto [ulice] spořitelna převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 01. 12. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalovanému bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci spolu s žalobou nejméně deset dnů přede dnem jeho konání, a to dne 21. 8. 2022 dle § 49 odst. 4 o.s.ř., přičemž byl žalovaný upozorněn, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se přesto bez omluvy k jednání nařízenému na 8. 9. 2022 ve věci nedostavil a svou neúčast neomluvil. Žalobkyně, která se dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za nesporná. Věc právně posoudil podle § 2274 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Nárok na úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalovaný se s plněním vůči žalobkyni ocitl v prodlení. Výše úroku z prodlení (konkrétně specifikovaná ve výroku tohoto rozsudku) byla soudem stanovena dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když pro stanovené lhůty delší nebo pro povolení uhrazení dluhu ve splátkách neshledal zákonné důvody. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně měla ve sporu plný úspěch. Žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 19 833,60 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 216 Kč, z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 15 100 Kč za 4 úkony právní služby po 3 340 Kč (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis žaloby, účast na jednání dne 8. 9. 2022), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů byla dále navýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.