29 C 57/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že jde o dluh ze smlouvy o vydání kreditní karty EASY [číslo] uzavřené dne 17. 4. 2018, která je smlouvou o úvěru, mezi žalovaným a žalobkyní, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, který žalovaný čerpal prostřednictvím hotovostních výběrů a bezhotovostních plateb. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků, současně byl žalovaný povinen hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle ceníku. Úvěr byl úročen smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 %. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne 26. 11. 2020 zesplatnil. Celkovou částku tvoří nesplacená jistina (9 124,08 Kč), dlužný smluvní úrok (942,35 Kč) a dlužné poplatky (1 000 Kč). Dále žalobce požadoval zaplatit smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 11 066,43 Kč za období od 2. 12. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 066,43 Kč za období od 2. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli dne 17. 4. 2018 smlouvu o vydání kreditní karty easy style [číslo] sjednali úvěrový limit, úrokovou sazbu, výši povinné minimální splátky a další smluvní podmínky (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty easy style [číslo] ze dne 17. 4. 2018). Žalovaný řádně a včas nehradil své závazky, žalobkyně proto všechny závazky ze smlouvy o vydání kreditní karty ke dni 26. 5. 2020 prohlásila za okamžitě splatné, což žalovanému oznámila přípisem ze dne 26. 11. 2020, ve kterém žalovaného požádala o úhradu dlužné částky 11 066,43 Kč (prokázáno návrhem na uzavření dopisem ze dne 26. 11. 2020, souhrnným výpisem z účtu kreditní karty). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 26. 1. 2021 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 26. 1. 2021 a podacím archem). Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Žalovaný a žalobkyně uzavřeli 17. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z.; žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Z předložených listin vyplývá, že součástí smlouvy o úvěru jsou i ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a všeobecné obchodní podmínky, na něž bylo odkázáno (§ 1751 odst. 1 o. z.), přičemž – protože žalovaný je spotřebitel a uzavřená smlouva je smlouvou adhezní – uvedená doložka je platná, neboť žalovaný byl s jejím významem seznámen (§ 1799 o. z.), jak plyne zejména bodu 4. části I. (Poplatky) a části III. ([ulice] ujednání, prohlášení Klienta) smlouvy. V souladu se všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem tak je na žalovaném požadována rovněž dlužná částka za poplatky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 066,43 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč.