5 C 149/2011 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobce se žalobou ze dne 2.3.2011 domáhal zaplacení částky [číslo] - Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 185.346,42 Kč za období od 1.6.2007 do 24.3.2010 z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný užíval nemovitost žalobce bez právního důvodu až do dne 24.3.2010. Žalovaný v rámci malé privatizace vydražil nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] u [obec]. Dražba se pro včasné neuhrazení vydražené ceny stala ze zákona neplatnou. Bylo dohodnuto, že nemovitosti budou prodány žalovanému. K tomuto však nedošlo, neboť na zemědělské pozemky byl uplatněn restituční nárok. Provoz farmy však byl žalovanému jako vydražiteli předán a žalovaný užíval pozemky a stavby. Dne 1.12.1999 byla mezi účastníky uzavřena nájemní smlouva č. 120 N 99/80 na dobu neurčitou, jejímž předmětem byly zemědělské nemovitosti v [katastrální uzemí], [obec] a [příjmení]. Žalovanému byla 29.8.2002 zaslána výpověď z nájmu, kterou převzal 31.8.2002. Nájem skončil uplynutím měsíční výpovědní lhůty ke dni 1.10.2002. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24.2.2005 č.j. 22 C 7/2003 – 76 byla žaloba žalovaného na určení neplatnosti výpovědi nájemní smlouvy zamítnuta. Na základě výše uvedeného užíval nemovitosti bez právního důvodu do 24.3.2010. Výši náhrady žalobce odvozoval od prospěchu, jenž získal žalovaný plněním bez právního důvodu, tedy částkou odpovídající částkám vynakládaným v obvyklém daném místě a čase za užívání obdobných nebytových prostor, zpravidla ve formě nájmu. Obdobné řízení probíhalo u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 47/2005. Žalobce se domáhá bezdůvodného obohacení za dobu od 1.6.2007 do 24.3.2010, kdy nabyl právní účinky vklad smlouvy o převodu do privatizačního majetku [číslo] do katastru nemovitostí. K otázce ocenění žalobce odkázal na znalecký posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] 2006. Současně se žalobce domáhal úroků z prodlení, který vyčíslil v žalobě. 2. U jednání konaného dne 25.7.2016 žalovaný uvedl, že nikdy nezískal vlastnictví k nemovitostem, stavbám, přesto usiloval ze zájmu tyto objekty udržovat a zachovat. Poukázal na to, že znalec, který znalecký posudek vyhotovil, se nedostavil na místo samé a nežádal o součinnost. S odstupem času zdravotní stav žalovaného nedovoloval se touto věcí dále zabývat. Dále uvedl, že v rámci předcházejícího řízení předložil znalecký posudek Ing. [příjmení], auditora, který sloužil jako podklad znalcům [příjmení] [celé jméno znalce] a [jméno] [příjmení] pro potřeby řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8. Navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že nelze vycházet ze znaleckých posudků, které byly podány v jiných řízeních, a které nebyly obhájeny po formální stránce před jinými soudy. Rovněž má za to, že tento znalecký posudek byl vyhotoven za jiné období, než které je předmětem sporu. 3. Rozsudkem č.j. 5 C 149/2011 – 100 byl žalovaný zavázán k úhradě částky 547 502 Kč s příslušenstvím, v částce 139 306 Kč byla žaloba zamítnuta. Rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 21 Co 325/2018 – 186 byl rozsudek prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Městský soud v odůvodnění mimo jiné uvedl, že soud prvního stupně v rozsudku stanovil výši nároku podle varianty (rozsah užívání nemovitostí) A s tím, že nebylo najisto postaveno, že by žalovaný užíval bez právního důvodu nemovitosti v rozsahu varianty B. Odkázal na příslušná procesní poučení s tím, že je třeba poučit žalující stranu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. a doplnit případně dokazování. 4. Na výzvu soudu (učiněnou písemně soudem usnesením č.j. 5 C 149/2011 – 189) žalobce doplnil žalobu písemným vyjádřením ze dne 19.6.2019. S odkazem na znalecký posudek PhDr. Arch. [celé jméno znalce] specifikoval, které nemovitosti byly zahrnuty pod variantou A, a které pod variantou B. Odkázal na listinné důkazy s tím, že žalovaný učinil nesporným užívání nemovitostí uvedených pod variantou A citovaného znaleckého posudku. Žalobce má za to, že znalecký posudek prokazatelně popsal stav nemovitostí i způsob jejich využívání a případnou nemožnost užívat některou z nemovitostí ze strany žalovaného. Skutečnost, že tyto nemovitosti existovaly i v roce 2010 (a žalovaný je tedy až do konce tohoto roku užíval), vyplývá ze smlouvy o převodu privatizovaného majetku [číslo] v němž jsou jednotlivé nemovitosti rovněž popsány. Popis a stav nemovitostí vyplývá rovněž z fotodokumentace. Písemným podáním ze dne 17.7.2019 pak žalobkyně doplnil výpis z katastru nemovitostí a upřesnila katastrální označení jednotlivých nemovitostí s odkazem na list vlastnictví [číslo] okres [okres], katastrální území Dolní Lomnice u [obec], obec Kunice. 5. Žalovaný užívání nemovitostí zahrnutých do rozsahu pod variantu B popíral. U jednání konaného dne 4.9.2019 namítal, že při stanovení výše nájmu (bezdůvodného obohacení) za dobu, která je předmětem sporu, mělo být přihlíženo i k tomu, že v roce 2010 byly tyto nemovitosti prodány za 4 milióny, a ke skutečnosti, že došlo k znehodnocení těchto nemovitostí. Domnívá se, že částka, která byla stanovena ve znaleckém posudku PhDr. Arch. [celé jméno znalce] a [jméno] [příjmení] neodpovídá skutečnosti, za kterou mohly být nemovitosti pronajímány. Žalovaný dále uvedl, že je schopen prokázat stav nemovitostí za období let 2007 až 2010. 6. U jednání konaného dne 4.9.2019 žalující strana uvedla, že již netrvá na bezdůvodném obohacení za pozemky v rozsahu varianty B označené ve znaleckém posudku, nýbrž pouze v dikci původního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7, tedy varianty A. 7. Písemným podáním ze dne 11.9.2019 vznesl žalovaný námitku promlčení s odkazem na to, že žaloba byla podána u soudu dne 2.3.2011 a žalovaný tedy považuje všechny nároky žalobce, které uplatňuje za období od 1.6.2007 do 2.3.2009 za promlčené. 8. Písemným podáním ze dne 25.10.2019 doplněným na výzvu soudu dne 29.1.2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 426 887Kč včetně úroku z prodlení kapitalizovaného částkou 122.362,11 Kč. Tato částka představovala dle žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1.6.2007 do 1.3.2009. 9. Usnesením č.j. 5 C 149/2011 – 288 bylo řízení co do částky 426.088 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 122.362,11 Kč za období od 1.6.2007 do 1.3.2009 zastaveno. Předmětem řízení zůstala částka 259.929 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 62.984,31 Kč. 10. Ze znaleckého posudku PhDr. Arch. [celé jméno znalce] a [jméno] [příjmení] [číslo] 2006 a [číslo] – 10/ 2006, který měl za úkol vyčíslit hodnoty užívání staveb a stavbou zastavěných pozemků zapsaných v katastrálním území Praha – východ na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] u [obec] za dobu od 22.6.2003 do 15.6.2005 soud zjistil, že znalci s ohledem na vlastnické a evidenční údaje rozdělili nemovitosti na pozemky označené písmenem A a číslicí a pozemky označené písmenem B a číslicí. Vycházeli přitom ze stanoviska žalovaného učiněného při prohlídce nemovitostí, kdy pod písm. a) žalovaný souhlasil, že tyto nemovitosti užívá, pod písm. b) žalovaný popíral jejich užívání a pod písm. c) nebyl nájem dohodou stran stanoven (str. 4 posudku). Do pozemků označených písm. A byly zahrnuty: zámeček na p. č. St. 1/5, vila a čajovna na p. č. St 1/5, hospodářská budova na p. č. St. 1/1, přístřešek na p. č. St. 1/7, rodinný dům na p. č. St. 1/2, zemědělská stavba na p. č. St [číslo], stodola na p. č. St1/1, kolna na p. č. St. 493, ovčín na p. č. St. 492, ocelokolna na p. č. St. 423, pokusná stanice na p. č. St. 4, psí útulek na p. č. St. 419, pod písm. B: ocelokolna p. č. St. 495, sklad PHM na p. č. St. 1/8, sklad, bývalý špýchar a garáž na p. č. St. 1/6, přístřešek na p. č. St 1/6 a vodárna na [parcelní číslo]. Znalci přitom vycházeli z výpisu z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví] z kopií katastrálních map a z ohledání místa samého, jakož i z odborného posudku k výši nájemného od Ing. [jméno] [příjmení], auditora a dalších podkladů ve znaleckém posudku uvedených. Hodnota užívání předmětných staveb a jiných zastavěných pozemků vycházející z hodnoty obvyklého nájmu za období od 22.6.2003 do 15.6.2005, za 24 měsíců, byla vyčíslena ve dvou variantách. U varianty A vycházející z rozsahu objektů, kdy žalovaný potvrdil své užívání při podlahové ploše 2297 m2 a ploše pozemků 5214 m2, činil nájem 386.470Kč. U varianty B zahrnující rozsah ploch a objektů, které nebyly užívány dle tvrzení žalovaného, při podlahové ploše 3336 m2 a ploše pozemku 6343 m2 činil celkový nájem [číslo] - Kč. Součástí znaleckého posudku je příslušná fotodokumentace s označením jednotlivých budov velkými písmeny A nebo B a číslem. 11. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že žalovaného zná. Poznali se společně ve [právnická osoba] [obec]. Asi 2x nebo 3x byl u něj na statku v [obec]. Ví, že tam měl nějaké hospodářství a dobytek. Podrobně to místo neprocházel a nebyl schopen se vyjádřit ke konkrétnímu stavu nemovitostí. Nepůsobilo to však na něj dobrým dojmem. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že věděla, že žalovaný h