6 C 279/2007-533 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 11. 2007 domáhal zaplacení částky 95 335 Kč s příslušenstvím (po částečném zastavení řízení výrokem I. rozsudku zdejšího soudu z 14.9.2016, č.j. 6 C 279/2007 – 374), tj. zákonným úrokem z prodlení, za neproplacenou mzdu za dobu od listopadu 2005 do prosince 2008. Mzda v takové výši mu náleží za dobu přiměřenou pro oddech a jídlo bez přerušení provozu nebo práce, kterou vykonával, neboť pracoval v nepřetržitém provozu, na pozici hasič, na níž žalobce nemohl v žádném případě během dvou půlhodinových přestávek opustit pracoviště. Žalovaný mu však za práci proplácel jen 11,25 hodin za směnu, místo 12,25 hodin za směnu, čímž se žalovaný na žalobci bezdůvodně obohatil. Podle mínění žalobce se povinnost zaměstnavatele zajistit zaměstnanci přiměřenou dobu pro oddech a jídlo (§ 89 odst. 1 zákoníku práce) vztahuje na případy, kdy výkon práce z provozních důvodů přerušen být nemůže a zaměstnanec je povinen konat práci podle pracovní smlouvy nepřetržitě po celou směnu. Tato doba se tak nestává dobou odpočinku podle ustanovení § 83 odst. 2 zákoníku práce a zaměstnanci tak náleží mzda, neboť se jedná o pracovní dobu ve smyslu rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 42/2006. V novém zákoníku práce zákonodárci upřesnili dříve platný § 87 tak, že se jedná o výkon práce. V případě žalobce, který pracoval v nepřetržitém provozu jako hasič, dle vyhl. č. 247/2001 Sb. při výkonu služby nosí stejnokroj a střídání směn u hasičů z povolání lze uskutečnit jen při současné přítomnosti hasičů, kteří službu končí a kteří do služby nastupují. Při střídání směn si hasiči z povolání vzájemně předají úkoly, požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a další prostředky potřebné pro výkon služby. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť má za to, že poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se v souladu se zákoníkem práce nezapočítávají do pracovní doby, nejedná se o výkon práce, a proto žalobci nepřísluší mzda. Žalovaný v souladu se zákoníkem práce poskytoval žalobci během směny 2 přestávky v práci na jídlo a oddech, které čerpal podle rozpisu daného denním řádem zaměstnanců hasičského záchranného sboru podniku. Účelem přestávek v práci je, aby se zaměstnanec mohl najíst a částečně si odpočinout. Žalovaný s přihlédnutím k jeho povinnosti umožnit zaměstnancům stravování a s ohledem na odlehlost areálu zaměstnavatele, v němž se nachází pracoviště žalobce, od veřejných stravovacích zařízení a s přihlédnutím k relativně krátké době trvání přestávky práce, zajišťuje stravování ve zmíněném areálu. Žalobci na pozici hasič byly poskytovány, v rámci bezpečnostního řádu schváleného ředitelem dopravního podniku, 2 přestávky v době 30 minut, které nebyly pracovní dobou a z toho důvodu nebyly propláceny, s čímž byli hasiči srozuměni. Výjimka byla stanovena pouze u hasiče spojaře a hasiče staršího spojaře v místnosti stálé spojové služby – ohlašovny požáru, kteří měli přiměřenou dobu na oddech a jídlo, jež se do pracovní doby započítávala. Pokud došlo k přerušení přestávky v případě výjezdu hasičů, dělo se tak ve velmi výjimečných případech, což bylo hasičům propláceno jako práce přesčas, takže finančně žádnou újmu žalobce neutrpěl. U žalobce nebránilo nic v čerpání přestávky na jídlo a oddech. Přiměřenou dobu na oddech a jídlo ve smyslu § 88 odst. 1 věta druhá zákoníku práce lze chápat jen jako výjimku z uvedeného kogentního ustanovení zákoníku práce a je věcí zaměstnavatele, aby vnitřním předpisem sám vymezil charakter vykonávané práce, což žalovaný operativně řešil. 3. V předchozím průběhu řízení soud nejprve projednával žalobu, kterou spolu s žalobcem podala též původní žalobkyně [jméno] [příjmení]. Zdejší soud ve věci nejprve meritorně rozhodl rozsudkem z 31. 7. 2013, č.j. 6 C 279/2007-218, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 1. 2015 č. j. 6 C 279/2007 – 264, kterým ve vztahu k žalobci žalobu zamítl a žalobkyni částečně vyhověl, dále pak rozhodl též o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 11. 2014, č.j. 23 Co 118/2014 - 260, rozsudek soudu prvního stupně výrokem I. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení v zamítavém výroku o věci samé ve vztahu k žalobci. Řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným bylo pravomocně skončeno ke dni 22.12.2014. Zdejší soud poté rozhodl znovu, nově již jen o nároku nynějšího žalobce proti žalovanému, rozsudkem z 14. 9. 2016, č.j. 6 C 279/2018 – 374 tak, že žalobci přiznal právo na zaplacení částky 95 335 Kč s příslušenstvím, neboť shledal, že žalobci byla skutečně poskytována pouze přiměřená doba na oddech a jídlo, která se započítává do pracovní doby a tudíž za ni žalobci náleží mzda. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu potvrdil rozsudkem z 22.3. 2017, č.j. 23 Co 47/2017 – 411. Žalovaný se poté obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud, který oba rozsudky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, přičemž je zavázal svým vysloveným právním názorem, a to rozsudkem z 12.6. 2018, č.j. 21 Cdo 6013/2017 – 448. V rámci dalšího řízení bylo řízení přerušeno usnesením z 29.11.2018, č.j. 6 C 279/2007 – 472 a zdejší soud požádal Soudní dvůr Evropské Unie o rozhodnutí o předběžné otázce usnesením z 3.1.2019, č.j. 6 C 279/2007 – 476. Odpověď na položené otázky a související výklad příslušných ustanovení směrnice č. 2003/88/ES byl Soudním dvorem EU poskytnut rozsudkem z 9.9.2021, sp.zn. C – 107/19. 4. Následně zdejší soud nařídil k věci ústní jednání, při kterém o věci rozhodl. Soud nepovažoval s ohledem na poskytnutý výklad unijního práva za potřebné doplňovat skutková zjištění ve věci; ostatně v předchozím řízení neměl odvolací ani dovolací soud ke skutkovým zjištěním učiněným nalézacím soudem žádných výhrad. Nad rámec dříve provedeného dokazování pak soud vzal dle § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá shodná tvrzení účastníků řízení, že žalovaný po právní moci rozsudku Městského soudu v Praze z 22.3. 2017, č.j. 23 Co 47/2017 – 411 žalobci zaplatil celou žalovanou částku, vč. příslušenství, jak mu byla přiznána, a dále uhradil i přisouzené náklady řízení za řízení v rozsudku zdejšího i odvolacího soudu. V řízení soud učinil následující skutková zjištění: 5. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 1983 pro výkon funkce strojník. Nejméně od 1. 1. 2005 byl žalobce žalovaným zaměstnán na pozici hasič – velitel, a to až do 31. 12. 2007, kdy došlo na základě dohody mezi účastníky ke změně pracovní pozice na pozici hasič s tím, že pracovní poměr by uzavřen na dobu určitou do 31. 12. 2008. Uvedený skutkový stav věci byl zjištěn z pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 1983 (na č.l.11-12), pracovní smlouvy ze dne 19. 4. 2007 (přílohy žalobce), tzv. Dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 26. 11. 2007 (č.l.303), tzv. Mzdovému zařazení odpovídajícímu sjednanému druhu práce a podnikovému katalogu povolání a funkcí ze dne 21. 1. 2005, 18. 1. 2006 a 26. 1. 2007 (na č.l. 13-15). 6. Dále má soud za prokázané, že žalobce vykonával práci v depu [část obce] ve směnném provozu tak, že směny jsou ranní a noční, přičemž ranní směna začíná v 6:45 a končí v 19:00 hodin a noční směna začíná v 18:45 a končí v 7:00 hodin, tento turnus je 12týdenní, odsloužené hodiny nad rámec zákonné pracovní doby si po těchto 12 týdnech žalobce vybíral v tzv. vypadávkách, kdy měl volné 2 směny. Tento systém je stanoven vždy na celý rok dopředu rozpisem služeb. Nástup a konec směny se eviduje ve strážní knize, která je umístěna v PC u velitele družstva, stejně jako konec směny. Přestávky v práci určuje denní řád, který vydával v předmětném období velitel jednotek pan [příjmení], který byl schválen bezpečnostním ředitelem a je daný. Během směny jsou 2 přestávky. Denní řád zaměstnanců HZS přesně stanoví doby a činnosti, včetně 1. a 2. přestávky vždy o délce 30 minut v době od 11:15 hod do 11:45 hod a v době od 23:15 hod do 23:45 hod a dále v době od 16:15 hod do 16:45 hod a od 04:15 hod do 04:45 hod. V depu [část obce] je v areálu budova určená pro hasiče, kde mají zaměstnanci k dispozici kuchyňku vybavenou mikrovlnou troubou, sporákem, lednicí a mrazákem a prostorem určeným jako jídelna, kde si mohou sami připravovat občerstvení. Mimo to je v areálu v jiné budově vzdálené asi 200 metrů závodní jídelna a kantýna, která má provoz od 6:30 do 13:30 hod, kde se pro zaměstnance vaří. Kromě spojaře, mohou hasiči během směny odejít do jídelny mimo svoji budovu, jsou vybaveni vysílačkami a, pokud by bylo za potřebí výjezd k nějakému zákroku, musí se okamžitě dostavit k výjezdu, přičemž pro ně přijede k budově, kde je jídelna, vozidlo. Pokud je tímto výjezdem přerušena pracovní doba, je to zaznamenáno ve strážní knize a tento čas, který strávili při výkonu, se jim proplácel jako přesčasové hodiny. Doba, která je určena pro přestávku na jídlo se neeviduje, pouze jednotliví zaměstnanci oznámí veliteli družstva, že jdou na jíd