10 C 135/2022-33 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se původně domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 34 525 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 29 996 Kč s příslušenstvím do 15. 5. 2020. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, pročež žalobkyně požadovala mj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně požadovala jistinu ve výši 25 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5116 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 2 609,59 Kč, smluvní pokutu ve výši 9525 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny jdoucí od 15. 6. 2021 a náhradu nákladů řízení. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl vyzván předžalobní upomínkou 3. Podáním ze dne 18. 10. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku 5 116 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 525 Kč, a to z důvodu, že žalobkyně nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splatit úvěr. Soud proto usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 6. 12. 2022 rozhodl o zastavení řízení co do uvedené částky 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. a řízení v této části zastavil (výrok I). 7. Soud dále postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasila (viz návrh na EPR oddíl H)). Žalovaný se k výzvě soudu, doručené poštou dne 25. 3. 2023, obsahující doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., nevyjádřil, a tedy se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasí. 8. Z předložených listinných důkazů, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl důvod pochybovat, a z nichž získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 9. Z Výpisu z obchodního rejstříku, soud zjistil, že předmětem podnikání žalobkyně je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. 10. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu, na základě které společnost poskytla žalovanému 25 000 Kč (dále jen jistina). Žalovaný se zavázal vrátit společnosti do 15. 5. 2020 celkovou částku 29 966 Kč (= jistina + úrok 4 966 Kč). V případě prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení. Rovněž bylo sjednáno, že žalovaný je povinen zaplatit poplatek za každou zaslanou upomínku 50 Kč nejvýše 3x. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky verze [číslo] [rok] [číslo]. 11. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal jistinu 25 000 Kč. Žalovaný ničeho nevrátil. 12. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 30 341 Kč, resp. 30 816 Kč, resp. 31 141 a (viz upomínka ze dne 29. 5. 2020, opakovaná výzva k úhradě ze dne 15. 6. 2020 a předžalobní upomínka ze dne 26. 6. 2020). 13. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. 14. Žalobkyně osobně vykonala návštěvu u žalovaného za účelem vymožení dluhu dne 5. 8. 2021 (viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky) 15. Žalovaný byl žalobkyní vyzván před podáním žaloby k zaplacení 39 641 Kč s příslušenstvím s upozorněním na možnost soudního vymáhání dopisem ze dne 9. 11. 2021 (viz dopis ze dne 9.11. 2021, včetně poštovního podacího archu) 16. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Uzavřená smlouva je smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný však při jejím uzavírání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a je třeba smlouvu posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). <i>17. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).</i> <i>18. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2).</i> <i>19. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>21. § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> <i>22. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> 23. Pohledávka za žalovaným byla postoupena shora uvedenou smlouvou na žalobkyni podle § 1879 a 1880 odst. 1 o. z. Postoupení pohledávky bylo dlužníkovi oznámeno (§ 1882 odst. 1). Žalobkyně je tak aktivně legitimována. 24. Žalobkyně avizovala, že není schopna prokázat provedení posouzení úvěruschopnosti (§ 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ), pročež soud posoudil smlouvu jako neplatnou a žalobkyni tak vzniklo toliko právo na vrácení poskytnuté jistiny (§ 87 ZoSÚ), ve výši požadované žalobkyní (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 25. Žalovaný měl jistinu vrátit nejpozději do 15. 5. 2021. Protože jistinu nevrátil, ocitl se následujícího dne (16. 5. 2021) v prodlení (§ 1970 o. z.) a je proto povinen zaplatit také úrok z prodlení ve výši dle nař. vl. 351/2013 Sb., který za období od 16. 5. 2021 do 1. 6. 2021 žalobkyně kapitalizovala částkou 2 609,59 Kč. Od 15.6.2021 činil zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně, soud proto úrok z prodlení ve výši 1,75% ročně z částky 25 000 Kč zamítl. Přiznané příslušenství dále zahrnuje náklady na uplatnění pohledávky podle § 513 o. z.,