10 C 261/2022 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 56 767 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemkyní bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa žalované]. Správu domu vykonává žalobkyně. Žalovaná se nájemní smlouvou zavázala platit žalobkyni měsíčně nájemné ve výši 6 535 Kč a úhrady na služby ve výši 3 750 Kč nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaná přitom neuhradila na nájemném a úhradě za služby za měsíce leden 2022 až duben 2022 ničeho. Žalovaná dále neuhradila náklady spojené s vyklizením předmětné bytové jednotky, které žalobkyni vznikly, z důvodu odevzdání předmětného bytu dne 28. 04. 2022, který byl nevyklizený. Žalovaná též neuhradila náklady na poštovné spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 166 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy 2. Žalovaná zůstala nečinná a k podané žalobě se nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že bytová jednotka [číslo] v budově [adresa], k.ú. Holešovice, je ve vlastnictví Hl. m. Prahy, přičemž správu vykonává žalobkyně. Z nájemní smlouvy [číslo] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa žalované], žalované na dobu 2 let. Splatnost plateb byla sjednána vždy do 20. dne v měsíci (čl. I. odst. 8 smlouvy). Podle čl. IV bodu 39 měla žalovaná při ukončení nájmu byt zcela opustit a vyklidit. Dle bodu 40 byla žalobkyně oprávněna byt při porušení této povinnosti vyklidit a žalovaná byla v takovém případě povinna nahradit žalobkyni náklady vyklizení bytu. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] vyplývá, že doba trvání nájmu byla prodloužena do 31. 5. 2022. Od 1. 6. 2020 bylo sjednáno nájemné ve výši 6 333 Kč měsíčně. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 1. 2022 vyplývá, že měsíčně bylo stanovené nájemné ve výši 6 535 Kč a zálohy na služby ve výši 3 750 Kč. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 4. 2022 do 28. 4. 2022 vyplývá, že pro uvedené období bylo stanovené nájemné ve výši 6 331 Kč a zálohy na služby ve výši 3 500 Kč. Z faktury č. 2022 ze dne 10. 8. 2022 se splatností 24. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 25 915 Kč, jakožto náklady na stěhování, jež uhradila za žalovanou. Z prohlášení o započtení pohledávek ze dne [datum] se podává, že žalobkyně započetla na dluh žalované představovaný náklady na stěhování nevyplacenou kauci ve výši 10 000 Kč, který tak následně činil 15 915 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2022, včetně dodejky, vyplývá, že žalovaná neuhradila nájem za období leden až duben 2022. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost soudního vymáhání pohledávky. Žalovaná netvrdila, tím méně prokazovala, že by čehokoliv z dlužné částky uhradila. 5. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí přiměřeně § 2253 o. z. obdobně. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Nájemní smlouva byla platně uzavřena ve smyslu ustanovení § 2235 a násl. o. z., resp. podle obecných ustanovení o nájmu podle § 2201 a násl. o. z. Žalovaná byla za dobu nájmu povinna platit nájemné a sjednané zálohy v celkové výši 10 285 Kč měsíčně. Žalovaná přitom za období leden až duben 2022 neuhradila nic. Proto soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Jelikož žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu a ocitla se s placením dluhu v prodlení, soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 439 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 839 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.