16 C 19/2023-48 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 661,83 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 661,83 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 560,62 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 811,50 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 407,38 Kč a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], v písemné formě Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě této smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což potvrdila podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit 37 184 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku uhradit v měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 22. 7. 2021. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr. Žalovaná uhradila pouze částku 2 700 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 34 484 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 18 661,83 Kč a zůstatku smluvního příslušenství ve výši 15 822,17 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 22. 7. 2021. Dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z Žádosti o úvěr vyplývá, že dne [datum] požádala žalovaná o úvěr, přičemž v žádosti uvedla, že je zaměstnaná, žádá o úvěr ve výši 20 000 Kč na 14 měsíců, který bude splácet 15. dne v měsíci splátkou 2 656 Kč. Dále uvedla, že její celkové měsíční příjmy činí 18 489 Kč a použitelný měsíční příjem je 11 489 Kč. Bydlí v nájemním bytě, je svobodná, nemá vyživovací povinnost k dětem do 26 let a má základní vzdělání. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované neúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu 14 měsíců, který se žalovaná zavázala splácet ve splátkách po 2 656 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku 37 184 Kč. Pevná úroková sazba na celé období trvání smlouvy o úvěru byla sjednána ve výši 15% p.a., RPSN činila 272,44 %. Úhrada za poskytnutí úvěru činila 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 859 Kč, inkasní poplatek 3 600 Kč. V případě prodlení žalované se splácením měla žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné, avšak nezaplacené částky. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení celkové dlužné částky byla splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 15 % ročně a RPSN 272,44 %. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že tato smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované oznámení, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky se žalobkyně stala věřitelem pohledávky žalované. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. 4. Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud při každém svém rozhodování musí zkoumat, zda právo, jemuž se má dostat ochrany, je v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. Jak plyne z § 588 odst. 1 o. z. je povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či k rozporu se zákonem. Při posuzování závazků z úvěrových smluv tak musí mimo jiné zvažovat, zda přiznání úroků z prodlení (a dalších částek, které mají být v souvislosti s úvěrem hrazeny) ve výši, v jaké je žalobce požaduje, je v souladu s ujednáním účastníků a s dobrými mravy. V posuzované věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně téměř dvojnásobek, a to při měsíčních splátkách. Žalovaná měla zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek v celkové výši 17 184 Kč RPSN u této smlouvy činí 272,44 % Vedle toho byla ve prospěch věřitele sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Sama výše úroku není nepřiměřeně vysoká, byť je vyšší, než u bankovních ústavů. Také smluvní pokuta sama o sobě není nepřiměřená. To ovšem nic nemění na tom, že v celkovém souhrnu je smlouva zjevně nevyvážená. Žalobkyně požaduje kromě smluvních úroků a smluvní pokuty ještě poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Suma představující součet těchto částek téměř dosahuje výše poskytnutého úvěru. Z obsahu smlouvy přitom nevyplývá účel tak vysokého poplatku, ani jeho smysl. Není zřejmé, jaký je rozdíl mezi úhradou za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem. Při popsané konstrukci se jeví pravděpodobné, že se jedná pouze o skryté, a tedy nepřípustné, navýšení dohodnutého úroku, který představuje právě tu přidanou hodnotu – zisk, který z tohoto smluvního vztahu věřitel má. Při této struktuře základních smluvních ujednání se roční procentní sazba nákladů dostává ke 272,44 %. Tato položka přitom vyjadřuje právě to, na kolik nákladné je pro dlužníka zatížení v rámci daného smluvního vztahu, protože nezahrnuje jenom některý z dílčích závazků, ale veškeré výdaje, které musí dlužník ve prospěch věřitele v konečném výsledku zaplatit. To vše zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, který se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nemění nic skutečnost, že žalovaná smlouvu v podobě shora uvedené podepsala. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že smlouva je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Tuto neplatnost je nutno dovozovat k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy celek a nelze předpokládat, že při absenci ujednání o částce za poskytnutí či vyhodnocení úvěru by byla smlouva ze strany věřitele uzavřena. Nároky stran je potom třeba posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky na základě právního vztahu, který byl shledán neplatným. Proto je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované částku 20 000 Kč, ze které žalovaná uhradila 1 338,17 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost k úhradě částky 18 661 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. V ostatním soud žalobu s ohledem na výše uvedené zamítl. 5. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., za situace, kdy každý z účastníků měl ve věci úspěch jen částečný, a proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.