16 C 245/2022-70 — Obvodní soud pro Prahu 7

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 517 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela se žalovanou dne 20. 8. 2017 smlouvu [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně splatit, resp. vrátit částku 41 017 Kč, která představuje součet jistiny (22 000 Kč) a poplatku za poskytnutí a spravování zápůjčky (19 017 Kč), skládajícího se z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a konformní splácení. Žalovaná se zavázala uhradit částku v 60. týdenních splátkách, z toho prvních 59 splátek po 684 Kč a poslední splátku ve výši 661 Kč. Žalovaná splatila celkem 34 500 Kč, které žalobkyně započetla ve výši 17 855,22 Kč na jistinu a ve výši 16 644,78 Kč na poplatek. Žalovaná neplatila splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení. Dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Smluvní pokuta byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4 411,78 Kč, poplatku ve výši 1 772,22 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 223,20 Kč a sankčních poplatků ve výši 4 600 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž smluvní úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Po podání žaloby zaplatila žalovaná částku 900 Kč, proto žalobkyně vzala žalobu co do této částky zpět. Žalovaná uvedla, že se snaží dluh splácet. Je evidována na Úřadu práce, její finanční situace jí neumožňuje dluh zaplatit. Připadá jí to nefér, má pocit, že dluh nezaplatí nikdy. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen o. z.) a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce – [ulice] v hotovosti [číslo] uzavřené dne 20. 8. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou, je zřejmé, že jejím předmětem bylo poskytnutí finanční hotovosti ve výši 22 000 Kč. Byl sjednán poplatek za zápůjčku ve výši 19 017 Kč. Celková dlužná částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit spolu s poplatkem, činila 41 017 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč (poslední splátka ve výši 661 Kč). Ze smlouvy o zápůjčce soud dále zjistil, že podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí celé výše zápůjčky v hotovosti. Byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 29 % ročně. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) dosahovala 230,58 %. Ze smlouvy dále vyplývá, že v případě prodlení žalované se splácením má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení. Smlouva dále obsahuje sjednání poplatku za upomínku ve výši 300 Kč (kterých je žalobkyně oprávněna zaslat maximálně 12), poplatku za osobní upozornění na výši nedoplatku ve výši 500 Kč (těchto osobních návštěv je žalobkyně oprávněna učinit maximálně 12) a poplatku za zahájení vymáhání dluhu oddělením [anonymizována čtyři slova] ve výši 1 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žalovaná splatila celkem 35 400 Kč. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav následovně: Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud při každém svém rozhodování musí zkoumat, zda právo, jemuž se má dostat ochrany, je v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. Jak plyne z § 588 odst. 1 o. z. je povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či k rozporu se zákonem. Při posuzování závazků z úvěrových smluv tak musí mimo jiné zvažovat, zda přiznání úroků z prodlení (a dalších částek, které mají být v souvislosti s úvěrem hrazeny) ve výši, v jaké je žalobce požaduje, je v souladu s ujednáním účastníků a s dobrými mravy. V posuzované věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce částky 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně téměř dvojnásobek, a to při týdenních splátkách. Vedle úroků měla žalovaná zaplatit částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení v celkové výši 19 017 Kč RPSN pak u této smlouvy činí 230,58 % Vedle toho je ve prospěch věřitele sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. [jméno] výše úroku není nepřiměřeně vysoká, byť je vyšší, než u bankovních ústavů. Také smluvní pokuta sama o sobě není nepřiměřená. To ovšem nic nemění na tom, že v celkovém souhrnu je smlouva zjevně nevyvážená. Žalobkyně požaduje poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částka za administrativní činnost a komfortní splácení. [příjmení] představující součet těchto částek téměř dosahuje výše poskytnuté zápůjčky. Z obsahu smlouvy přitom nevyplývá účel tak vysokého poplatku, ani jeho smysl. Není zřejmé, jaký je rozdíl mezi částkou za zpracování a za administrativní činnost a za flexibilní splácení a komfortní splácení. Při popsané konstrukci se jeví pravděpodobné, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku, který představuje právě tu přidanou hodnotu – zisk, který z tohoto smluvního vztahu věřitel má. Při současné naprosto jednoznačné preferenci bezhotovostního styku, kterému odpovídá i to, že prakticky každá fyzická osoba má zřízený účet v některém z bankovních ústavů, není dán pro takový postup žádný logický důvod. Navíc v tomto případě jde o splátky v týdenních intervalech, ačkoli každý zaměstnanec dostává výplatu jednou měsíčně. Podstatné je, že při této struktuře základních smluvních ujednání se roční procentní sazba nákladů dostává ke 230,58 %. Tato položka přitom vyjadřuje právě to, na kolik nákladné je pro dlužníka zatížení v rámci daného smluvního vztahu, protože nezahrnuje jenom některý z dílčích závazků, ale veškeré výdaje, které musí dlužník ve prospěch věřitele v konečném výsledku zaplatit. To vše zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, který se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nemění nic skutečnost, že žalovaná smlouvu v podobě shora uvedené podepsala. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že smlouva je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Tuto neplatnost je nutno dovozovat k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy celek a nelze předpokládat, že při absenci ujednání o částce za zpracování či za administrativní činnost by byla smlouva ze strany věřitele uzavřena. Nároky stran je potom třeba posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky na základě právního vztahu, který byl shledán neplatným. Proto je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované částku 22 000 Kč, která již byla žalovanou v plné výši uhrazena a dokonce přeplacena o více než 13 000 Kč. Proto bylo namístě žalobu zamítnout. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ve vztahu k částce 900 Kč, soud řízení co do této částky zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč