8 C 72/2022 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 15. 3. 2022 domáhala částky 200.000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 23. 7. 2021 do zaplacení jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tvrzená nemajetková újma měla žalobkyni vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu žalované (odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra), spočívajícího v nepřiměřené délce a v průtazích řízení ve věci žádosti o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu vedeného dle ust. § 87j odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Podle žalobkyně bylo předmětné správní řízení nepřiměřeně dlouhé a s extrémními průtahy. Řízení žalobkyně zahájila dne 1.6.2017 podáním žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu ve smyslu § 87j odst. 1 zák. [číslo] Sb, přičemž ke dni podání návrhu byly splněny podmínky pro vydání průkazu, neboť žalobkyně je matkou [příjmení] [jméno] [jméno], [datum narození], který je občanem České republiky, a kterému bylo ke dni podání žádosti 19 let. Syn žalobkyně byl na žalobkyni navíc závislý výživou, neboť byl v té době studentem gymnázia. I v době podání žaloby byl studentem vysoké školy a závislý na své matce výživou. I přes skutečnost, že byly naplněny podmínky pro kladné rozhodnutí, bylo dne 15.3.2022 vydáno o žádosti žalobkyně zamítavé rozhodnutí. Tímto rozhodnutím fakticky pro žalobkyni končilo řízení, neboť díky průtahům v řízení se vyčerpala práva žalobkyně a plynutí času znamená pro žalobkyni nemožnost získat průkaz, neboť syn žalobkyně ukončil studium vysoké školy. Podání správní žaloby by vedlo toliko k „ akademickému úspěchu“ žalobkyně, neboť s ohledem na skutečnost, že se rozhoduje o žádosti ke dni vydání rozhodnutí, pak v době nového rozhodnutí by nebyly splněny podmínky podle § 15a odst. 1 písm. c) a ani písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. Správní orgán fakticky vyčerpal práva žalobkyně díky přerušení předmětného řízení z důvodu nezákonného vedení řízení o zrušení trvalého pobytu žalobkyně v řízení vedeném pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo], kdy toto řízení je projevem naprosté zvrhlosti výkonu státní správy. Pro zahájení tohoto řízení neexistovaly zákonné podmínky, nikdy po zahájení tohoto řízení nebyly ani dodatečně splněny a nejpozději k 16.3.2017 mělo dojít k zastavení tohoto nezákonně vedeného řízení viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.3.2018 pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení vedené Ministerstvem vnitra ČR pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] bylo vedeno nejen nezákonně, s extrémními průtahy, přičemž bylo zastaveno dne 22.3.2021. Žalobkyně uvádí, že i přes protiprávnost vedení řízení pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo], bylo předmětné řízení přerušeno až do 22.3.2021. Proti tomuto přerušení se žalobkyně vymezila svým odvoláním ze dne 20.9.2017, přičemž odvolací orgán zamítl odvolání žalobkyně, ačkoliv tato namítala nezákonnost správního rozhodnutí vedeného Ministerstvem vnitra ČR pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] Ani po odpadnutí důvodu přerušení však správní orgán nekonal tak, aby rozhodl v zákonem stanovaných lhůtách. Žalobkyně uplatnila dne 22.5.2021 písemně u žalovaného nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši Kč [číslo]. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok na zaplacení peněžité částky ve výši 200.000 Kč s přísl. neuznává. Ke správní řízení o zrušení trvalého pobytu žalobkyni sp. zn. [anonymizováno] [číslo] uvedla, že bylo zahájeno dnem 15. 7. 2013 a pravomocně skončeno dnem 22. 3. 2021 Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra zahájil dne 15. 7. 2013 z moci úřední řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu občana třetího státu podle ust. § 77 odst. 2 písm. a) cizineckého zákona, ve znění platném do 23. 6. 2014, a to na základě obdrženého podnětu - rozsudku Městského soudu v Praze pod č.j. 43 T 2/2010 ze dne 7. 6. 2012, kterým byla žalobkyně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce 2 roků se zkušební dobou v délce 4 roků. Správní řízení bylo zahájeno v souladu se zákonem, neboť žalobkyně opakovaně závažným způsobem narušila veřejný pořádek podle ust. § 77 odst. 2 písm. a) cizineckého zákona (viz oznámení pod [číslo jednací] ze dne 15. 7. 2013, které žalobkyně převzala dne 5. 8. 2013). Žalobkyně byla pravomocně odsouzena pro trestný čin účasti na zločinném spolčení podle ust. § 163a odst. 1 trestního zákona k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 roků se zkušební dobou v trvání 5 roků a k peněžitému trestu ve výměře 500.000 Kč. Podmínka pro zrušení povolení k trvalému pobytu občana třetího státu, uvedená v ust. § 77 odst. 2 písm. a) cizineckého zákona, tedy zůstala naplněna. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra v průběhu správního řízení toto řízení opakovaně přerušil dle ust. § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a to z důvodu čekání na pravomocné rozhodnutí v trestní věci, která skončila až dne 16. 3. 2018, tedy více než 4,5 roku od zahájení správního řízení. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra byl tudíž závislý na délce soudního řízení a vydání pravomocného rozhodnutí trestních soudů. Dne 22. 3. 2021 vydal odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra usnesení [číslo jednací], kterým správní řízení zastavil podle ust. § 66 odst. 2 správního řádu, neboť dospěl k názoru, že zrušení povolení k trvalému pobytu by bylo nepřiměřeným zásahem do rodinného a soukromého života účastníka řízení. Žalobkyně nebyla po celou dobu předmětného správního řízení nijak omezena na svých právech, nebylo nijak zasaženo do jejího pobytového statusu a do možnosti cestování, ani nebylo zasaženo do práv a pobytových statusů jejích rodinných příslušníků. Naopak, žalobkyni byl již dne 20. 11. 2017 vydán nový průkaz o povolení k trvalému pobytu občana třetího státu [číslo] s platností do 14. 11. 2027 (dne 31. 10. 2018 byl nahrazen novým průkazem [číslo]), který prokazuje platnost povolení k trvalému pobytu na území bez jakýchkoliv omezení. V souvislosti s předmětným správním řízením uplatnila žalobkyně nárok na náhradu nemajetkové újmy, o kterém je vedeno soudní řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka]. Tvrzená nemajetková újma v uplatněné výši 200.000 Kč měla žalobkyni vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu žalované (tj. odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra) spočívajícího v nepřiměřené délce a v průtazích v řízení ve věci zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu vedeném podle ust. § 77 odst. 2 písm. a) cizineckého zákona. Žalobkyně podala dne 14. 9. 2021 k výše označenému soudu žalobu o zaplacení nemajetkové újmy ve výši 200.000 Kč, která byla rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 9. 3. 2022 zamítnuta. Městský soud v Praze následně svým rozsudkem pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 30. 6. 2022 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. 3. Ke správnímu řízení správní řízení o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu žalobkyně sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2017 žalovaná uvedla, že bylo zahájeno dne 1. 6. 2017 podáním žádosti žalobkyně o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu ve smyslu ust. § 87x cizineckého zákona. Správní orgán dne 20. 7. 2017 požádal Policii ČR - Službu cizinecké policie o provedení pobytové kontroly za účelem prověření informace ohledně společného soužití cizinců, a to konkrétně zda žalobkyně skutečně pobývá společně se svým synem [příjmení] [jméno] [jméno], [datum narození], státní příslušnost Česká republika, na adrese [adresa žalobce] 5. Z dikce ust. § 87j odst. 1 cizineckého zákona vyplývají dvě podmínky, za kterých lze žádosti dle ust. § 87x cizineckého zákona vyhovět. První podmínkou je, že cizinci byl povolen trvalý pobyt na území, resp. bylo rozhodnuto o vydání povolení k trvalému pobytu. Druhou podmínkou je, že tato osoba je rodinným příslušníkem občana EU. V případě zrušení trvalého pobytu by žalobkyně nesplňovala výše uvedenou první podmínku. Z tohoto důvodu správní orgán usnesením [číslo jednací] ze dne 29. 8. 2017 přerušil řízení, a to od 29. 8. 2017 do 22. 3. 2021, neboť až dne 22. 3. 2021 bylo řízení o zrušení trvalého pobytu žalobkyně pravomocně zastaveno. Řízení o předběžné otázce bylo tedy pravomocně skončeno až poté, co odpadla překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno. Správní orgán přípisem [číslo jednací] ze dne 26. 4. 2021 vyrozuměl žalobkyni o pokračování v řízení a požádal ji o poskytnutí součinnosti. Následně byla žalobkyně vyzvána k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Správní orgán rozhodnutím ze dne 15. 3. 2022 zamítl žádost žalobkyně, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu uvedené v ust. § 87j odst. 1 cizineckého zákona, když nebylo prokázáno, že žalobkyně je rodinným příslušníkem občana Evropské unie podle ust. § 15a cizineckého zákona. Z obsahu žalobkyní podané žádosti jednoznačně vyplynu