10 C 56/2020-133 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 2.5.2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 195 979,39 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 13.1.2016 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] /dále jen„ [jméno]“ / žalovanému úvěr ve výši 151 000 Kč, přičemž částka 90 626 Kč byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků a zbývající část úvěru ve výši 60 373 Kč byla neúčelově převedena na běžný úvěr, a to dne 13.1.2016. Úvěr byl dle smlouvy úročen sazbou 14,6% ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve splátkách 3 020 Kč měsíčně počínaje dnem 20.2.2016, přičemž splátky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. Spolu se splátkami byl žalovaný povinen hradit částku 248 Kč měsíčně jako poplatek za pojištění schopnosti splácet dle čl. II. odst. 5.4 Smlouvy a dále poplatky za vedení úvěrového účtu, popřípadě další poplatky např. za upomínání, a to ve výši dle Sazebníku a smlouvy. Žalovaný za celé smluvní období uhradil pouze částku 3 043,45 Kč, přičemž částka 754,16 Kč připadla na jistinu, částka 2 265,84 Kč na úrok a částka 23,45 Kč na poplatky. Protože žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, [jméno] prohlásila úvěr v souladu s produktovými podmínkami za splatný ke dni 21.6.2016 a informovala o tom žalovaného dopisem ze dne 22.6.2016. Pro porušení povinnosti splácet řádně úvěrové splátky [jméno] v souladu s produktovými podmínkami a Sazebníkem uplatnila právo na smluvní pokutu ve výši 20% z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný, to je ve výši 44 092 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného [jméno] vyšla z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o konsolidaci úvěrů a dále prověření žalovaného v interních a externích databázích, zejména bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR. Pokud jde o příjem, vycházela [jméno] z čestného prohlášení žalovaného ohledně zasílání mzdy ve výši 11 820 Kč měsíčně na jeho běžný účet za období čtyř měsíců. V žádosti pak žalovaný uvedl čistý příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč měsíčně. K disponibilnímu zůstatku žalovaného došla banka porovnáním jeho příjmů a výdajů odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů pak banka zjistila, že žalovaným měl v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší 3 966,72 Kč a z externích zdrojů pak zjistila, že měl ještě další závazky v celkové výši 545 Kč měsíčně. Pohledávka za žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 18.10.2018. Žalobkyně se žalobou domáhala částky 150 245,84 jako jistiny úvěru, částky 44 092 Kč jako smluvní pokuty a částky 1 641,55 jako dlužných poplatků za pojištění, předávání výpisů poštou a prohlášení úvěru za splatný a dále smluvních úroků a úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Skutkový stav: 3. Ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 13.1.2016 uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] (ode dne [datum] vystupující pod [právnická osoba]) soud zjistil, že banka se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s výši úvěrového rámce 151 000 Kč, přičemž první čerpání dne 13.1.2016 mělo činit 151 000 Kč, a to tak že částka 90 626,50 Kč bude převedena na úplnou úhradu dluhu na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] a zbytek bude převeden neúčelově ve prospěch běžného účtu, ze kterého bude následně úvěr splácen. Číslo úvěrového účtu, z něhož bude úvěr poskytnut a na který bude úvěr splácen, byl účet. č. [bankovní účet]. Roční úroková sazba činila 14,60% ročně, RPSN pak činila 16,13%. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíční splátkou ve výši 2% z úvěrového rámce, tj. 3 020 Kč, přičemž měsíční splátky byly splatné k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20.2.2016. Část úroková se vypočítá měsíčním součtem denních úroků z aktuálně čerpané a nesplacené jistiny, rozdílem pevné měsíční splátky a části úroku se vypočítá část jistiny, o kterou se měsíční splátkou úvěr sníží. V čl. IV. byla sjednána smluvní pokuta za opakované prodlení se splátkou ve výši 20% z celkové částky všech splátek splatných dle smlouvy o úvěru po dni prohlášení úvěru za splatný. Součástí smlouvy bylo dále ujednání o pojištění schopnosti splácet v rozsahu soboru pojištění B, přičemž poplatek za pojištění splatný současně s měsíční splátkou úvěru činil 248 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byl dále Produktové podmínky spotřebitelského splátkového revolvingového úvěru, Sazebník a Podmínky. 4. Z žádosti o úvěr ze dne 13.1.2016 soud zjistil, že žalobce v této žádosti uvedl, že bydlí ve vlastním domě/bytě, je zaměstnán u [příjmení] [příjmení] na dobu neurčitou s průměrným měsíčním čistým příjmem ve výši 11 828 Kč měsíčně. Nemá žádné srážky ze mzdy, ani jiné měsíční splátky s výjimkou úvěru ve výši 90 626,50 Kč, který hodlá refinancovat předmětným úvěrem. Jeho ostatní životní náklad činí 0 Kč a celkový čistý příjem domácnosti činí 20 000 Kč. Jako trvalou i korespondenční adresu uvedl [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo]. Jako doklad o hlavním příjmu uvedl čestné prohlášení o výši příjmu. 5. Z čestného prohlášení o zasílání mzdy soud zjistil, že žalovaný deklaroval, že mu byla na jeho účet u [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] zasílána v období od září do prosince 2015 mzda v rozmezí 11 772 Kč až 11 964 Kč měsíčně. 6. Z emailu ze dne 5.8.2020 na č.l. 98 jehož součástí je i výsek printscreenu z registru bankovních a nebankovních klientských informací soud zjistil, že banka v době jednání o poskytnutí úředmětného úvěru disponovala informací, že žalobce každý měsíc splácí splátky ve výši 545 Kč, 2566,72 Kč, 650 Kč a 750 Kč, tj. celkem 4 965 Kč měsíčně. 7. Vyplacení částky 151 000 Kč žalovanému v souladu s úvěrovou smlouvou má soud za prokázané výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] za leden 2016. Na úvěrový účet byly následně připsány platby ve výši 2 460,16 Kč dne 20.2.2016 a ve výši 583,29 Kč dne 14.3.2016. Po 14.3.2016 již nebyly na úvěrový účet převedeny žádné další platby, což má soud za prokázané výpisy z úvěrového účtu za období únor 2016 až říjen 2018. 8. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 21.7.2016, které bylo žalovanému doručeno dne 27.6.2016, vyzvala [jméno] žalovaného k úhradě částky 203 484,57 Kč zahrnující mimo jiné nesplacenou jistinu ve výši 150 245,84 Kč ve lhůtě 10 dní od doručení výzvy, což má soud za prokázané dopisem [jméno] ze dne 21.7.2016 a poštovním podacím archem k doporučeným zásilkám ze dne 22.6.2016. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.10.2018 uzavřené mezi [jméno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, přílohy č. 1 specifikující postoupené pohledávky a potvrzení [jméno] ze dne 19.10.2018 o úhradě úplaty má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru. 10. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 26.10.2018, což má soud za prokázané dopisem [jméno] ze dne 26.10.2018 a podacím lístkem k doporučené poštovní zásilce s datem podání dne ze dne 5.11.2018. 11. Žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 27.3.2017, což má soud za prokázané dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 27.3.2019 a podacím lístkem k doporučené zásilce ze dne 27.3.2019. 12. Z ostatních provedených důkazů – sazebníku poplatků vysvětlení některých pojmů na č.l. 74- 76 a produktových podmínek soud - neučinil žádná pro rozhodnutí věci rozhodná skutková zjištění, a to s ohledem na právní posouzení věci, které bude rozvedeno níže. Právní posouzení: 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušens