16 C 55/2019-90 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím tam specifikovaným (výrok I.) a dále jim uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.). Nalézací soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaných a vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že dne [datum] byla uzavřena leasingová smlouva [číslo] mezi žalobkyní a žalovanou 1 včetně smlouvy o ručení žalované 2 k této leasingové smlouvě. Předmětem bylo vozidlo ŠKODA Rapid Spaceback Ambition 1.0 TSI 70kW 5 MT, které bylo předáno na základě protokolu o předání vozidla. Žalovaná 1 však neplnila řádně a včas svou povinnost hradit pravidelné měsíční leasingové splátky leasingu a žalobkyně žalovanou 1 vyzývala k úhradě dlužných splátek za měsíc duben 2018 a měsíc květen 2018, jež vyfakturovala na základě faktury [číslo]. Dne [datum] došlo k vrácení vozidla žalobkyni. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] od leasingové smlouvy odstoupila a provedla výpočet nároku z předčasného ukončení leasingové smlouvy ke dni [datum]. Žalobkyně obě žalované několikrát upomínala o zaplacení dlužné částky, avšak k úhradě dlužné částky nedošlo. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovaným předžalobní výzvu. Takto zjištěný skutkový stav nalézací soud posoudil ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1 jako smlouvu o leasingu a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2 jako smlouvu o ručení k této smlouvě (§ 2018 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). Žalovaná 1 byla následně se splácením leasingu v prodlení a dluží tak společně a nerozdílně se žalovanou 2 žalobkyni ke dni podání žaloby částku [částka] s příslušenstvím. Soud proto uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně vzhledem k ručitelskému závazku žalované 2 požadovanou částku. O úroku z prodlení pak rozhodl podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 142 odst. 1 o. s. ř. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná 2 včasné a přípustné odvolání. Argumentovala, že se k žalobě nemohla vyjádřit z důvodu špatného zdravotního stavu, když v den jednání byla na ambulantním léčení psychického charakteru a není jí doporučeno cestovat. Nalézacímu soudu vytkla, že nepřihlédl k tomu, že byla ze své funkce odvolána ještě před uzavřením dotyčné smlouvy, a celý bod ručení za splátky ve smlouvě je nerelevantní. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek zrušil. 3. K podanému odvolání se vyjádřila žalobkyně. Konstatovala, že odvolatelka ke svému tvrzení, že v den konání nařízeného jednání byla ambulantně léčena, nedoložila žádné důkazy a ani netvrdila, že by nebyla schopna se jednání zúčastnit. Oponovala tvrzení žalované 2 o tom, že se nemohla k žalobě vyjádřit, neboť žaloba a předvolání k jednání jí byly v zákonné době před konáním jednání doručeny. Pokud pak žalovaná 2 namítá, že byla ze své funkce odvolána před uzavřením leasingové smlouvy, a tedy její ručení je nerelevantní, pak ručení žalované 2 za splnění závazku žalované 1 bylo sjednáno samostatnou smlouvou, která byla ze strany žalobkyně připojena k žalobě a označena k důkazům, přičemž existence postavení žalované 2 jako jednatelky je zcela bez právního významu pro řešenou věc, neboť se jedná o její osobní ručení bez jakékoliv její návaznosti na výkon funkce statutárního orgánu žalované 1. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek potvrdil. 4. Žalovaná 2, ač řádně předvolána, se k nařízenému jednání odvolacího soudu bez omluvy nedostavila, odvolací soud proto jednal v její nepřítomnosti za použití ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Nalézací soud postupoval z procesního hlediska zcela správně, pokud za situace, kdy se žalovaná 2 z nařízeného jednání omluvila, avšak odročení jednání nepožadovala, jednal v její nepřítomnosti. Není případná námitka žalované 2, že se nemohla k žalobě vyjádřit, jak se podává z obsahu spisu, žalovaná 2 byla žalobkyní opakovaně upomínána o zaplacení dlužných částek z titulu ručení, byl učiněn pokus o smír. Žalovaná 2 na tyto upomínky nereagovala, muselo jí být tedy zřejmé (a to i z pohledu ust. § 4 zákona č. 89/2012 Sb. - občanský zákoník), že žalobkyně je tak nucena vymáhat svoji neuspokojenou pohledávku soudní cestou. Žaloba byla žalované 2 doručena do vlastních rukou dne [datum], jak se podává z doručenky žurnalizované u č.l. 40 soudního spisu (čímž je vyvráceno tvrzení 2. žalované, že zásilku našla sousedka v kaluži vody), takže žalovaná 2 s jejím obsahem seznámena byla, což je patrné i z toho, že proti platebnímu rozkazu, který byl součástí stejné zásilky (doručován spolu se žalobou) podala odpor. Rovněž předvolání k jednání nalézacího soudu bylo žalované 2 řádně doručeno do její datové schránky, jak se podává z doručenky žurnalizované u č.l. 44 soudního spisu. Žalovaná 2 tedy měla dostatek času se k žalobě podrobně vyjádřit a aktivně se řízení účastnit. To však neučinila a z nařízeného jednání se omluvila pro kolizi s lékařským vyšetřením, aniž však soudu doložila potvrzení o konání vyšetření, když navíc odrok jednání nepožadovala. 7. Rovněž nedůvodná je pak námitka, že v době uzavření smlouvy o ručení již žalovaná 2 nebyla jednatelkou žalované 1. Tato skutečnost je zcela nerozhodná, když nalézací soud správně zjistil, že smlouva o ručení byla uzavřena se žalovanou 2 jako fyzickou osobou, bez ohledu na to, zda je či není jednatelkou žalované 1. Tato skutečnost je tedy zcela irelevantní a není způsobilá zvrátit správné právní posouzení závazku žalované 2 splnit platební povinnost žalované 1, pokud tak neučiní ona sama. 8. Odvolací soud tedy uzavírá, že nalézací soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která následně přiléhavě posoudil i po stránce právní. Odvolací soud tak odkazuje v této souvislosti na písemné odůvodnění rozsudku nalézacího soudu, s nímž se ztotožňuje, přičemž výtky žalované 2 týkající se právních závěrů nalézacího soudu neshledal odvolací soud ze shora uvedených důvodů opodstatněnými. 9. Z uvedených důvodů proto rozsudek nalézacího soudu jako věcně správný potvrdil za použití ust. § 219 o. s. ř. pouze s upřesněním následků zaplacení dluhu jednou ze žalovaných, když nalézací soud nesprávně posoudil postavení žalovaných jako solidární závazek. Jako správný rovněž potvrdil akcesoricky navazující výrok o nákladech řízení. 10. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn plným úspěchem žalobkyně v odvolacím řízení. Náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny odměnou advokátky podle ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif - dále jen AT) při meritu věci [částka] za dva úkony právní služby (vyjádření se k odvolání proti rozhodnutí a účast na jednání odvolacího soudu) po [částka], a dále paušální částkou náhrad hotových výdajů za dva úkony právní služby po [částka] (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1, 4 AT). Dalším nákladem odvolacího řízení je cestovné advokátky z místa sídla advokátní kanceláře a zpět k jednání odvolacího soudu, když cesta byla konána osobním automobilem Hyundai i30, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 4,43 litrů [číslo] km. Náhrada je přiznávána podle vyhl. č. 589/2020 Sb., kdy základní sazba dle § 1 cit. vyhl. činí 4,40 Kč/km a náhrada za motorovou naftu činí [částka] za 1 litr, tj. na 1 km činí [částka], tedy celkem náhrada za 1 km činí [částka], za cestu z [obec] do [obec] a zpět v délce 296 km pak [částka]. Dále pak advokátce náleží podle § 14 AT náhrada za promeškaný čas strávený na cestě mimo sídlo kanceláře a zpět v částce [částka] za každou započatou půlhodinu, když dne [datum] cesta z [obec] do [obec] a zpět trvala 3 hod 40 min, tedy [částka] Náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně činí [částka], k čemuž je nutno připočíst 21 % DPH (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) ve výši [částka], když advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tedy náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně činí [částka]. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 v návaznosti na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.