22 C 236/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 6. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 528 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužného pojistného za období od 31. 8. 2020 do 31. 10. 2020 podle smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla VOLKSWAGEN Passat, r. z. [anonymizováno] uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne 31. 10. 2019 pod [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, ale žalovaný je bulharský státní příslušník, poměr mezi účastníky založený pojistnou smlouvou je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Podle čl. 14 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech má zdejší soud pravomoc rozhodnout spor v této věci, neboť žalovaný, který je pojistníkem z pojistné smlouvy, má na území České republiky své bydliště. Podle čl. 7 odst. 2 ve spojení s čl. 19 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo obvyklého místa bydliště, resp. sídla pojistitele (žalobkyně), tedy české právo. 4. Žalovaný byl usnesením zdejšího soudu ze dne 17. srpna 2021, č. j. EPR 138072/2021-10 vyzván, aby se ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto usnesení (dne 30. 8. 2021) vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu a žalovaný na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. 7. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 9. Zaplacením první splátky pojistného dne 31. 10. 2019 žalovaný akceptoval návrh žalobkyně na uzavření smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla VOLKSWAGEN Passat, r. z. 5AE9434. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, s počátkem pojištění dne 31. 10. 2019. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala zaplatit žalovanému pojistné plnění v případě pojistných nebezpečí uvedených ve smlouvě a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 764 Kč měsíčně, splatné vždy do posledního dne každého kalendářního měsíce. Pojištění zaniklo dohodou účastníků ke dni 31. 10. 2020, žalovaný však uhradil pojistné pouze do 31. 8. 2020 a dluh na pojistném neuhradil ani po výzvě žalobkyně ze dne 1. 10. 2020 v dodatečné lhůtě do 15 dnů. Žalovaný dluží žalobkyni pojistné za období od 1. 9. 2020 do 31. 10. 2020, kdy smlouva zanikla, ve výši 1 528 Kč, kterou však žalovaný žalobkyni dosud neuhradil, a to ani po výzvě žalobkyně odeslané žalovanému dne 26. 2. 2021 a 30. 3. 2021. 10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně jako dlužné pojistné z pojistné smlouvy uzavřené podle ust. § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve spojení s ust. § 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jelikož žalovaný pojistné řádně a včas neuhradil, tedy je ust. § 1968 a 1970 o. z. v prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobkyně také právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky, a to od data splatnosti pohledávky až do jejího zaplacení. Výše úroků z prodlení plyne z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení žalovaného. 11. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 600 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhradou 21% DPH ve výši 189 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.