22 C 280/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 8. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 945 Kč, a to z titulu dlužného pojistného za období od 1. 6. 2020 do 2. 11. 2020 z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 31. 12. 2019 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za období od 7. 12. 2020 do 18. 8. 2021 ve výši 124 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, ale žalovaný je bulharský státní příslušník, poměr mezi účastníky založený pojistnou smlouvou je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci proto vyplývá z čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to s ohledem na bydliště žalovaného v České republice. Podle čl. 7 odst. 2 ve spojení s čl. 19 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo obvyklého místa sídla pojistitele (žalobkyně), tedy české právo. 4. Žalovaný byl usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 9. 2021, č. j. EPR 196594/2021-9, vyzván, aby se ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto usnesení (dne 11. 10. 2021) vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. 7. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 9. Dne 31. 12. 2019 podepsala žalobkyně jednající [jméno] [příjmení] a žalovaný nabídku na uzavření pojistné smlouvy [anonymizováno] životní pojištění [číslo] která byla žalobkyni doručena dne 6. 1. 2020 a která ji přijala vydáním potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze dne 8. 1. 2020 Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, s počátkem pojištění dne 1. 1. 2020 a koncem dne 31. 12. 2062. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala zaplatit žalovanému pojistné plnění v případě pojistných nebezpečí uvedených ve smlouvě a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 590 Kč měsíčně, splatné vždy k 1. dni v měsíci. Žalovaný však přestal hradit pojistné počínaje splátkou splatnou dne 1. 6. 2020. Žalobkyně proto dne 1. 9. 2020 vyzvala žalovaného k uhrazení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění, pokud dluh neuhradí od 2. 11. 2020. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a sjednané pojištění tak zaniklo ke dni 2. 11. 2020, což žalobkyně žalovanému oznámila dopisem dne 12. 11. 2020. Žalovaný dluží žalobkyni dlužné pojistné za období od 1. 6. 2020 do 2. 11. 2020 ve výši 1 945 Kč, kterou neuhradil ani po výzvě právní zástupkyně žalobkyně ze dne 5. 5. 2021. 10. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako dlužné pojistné z pojistné smlouvy uzavřené podle ust. § 2758 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení potom podle ust. § 1968 a 1970 o. z. Výše úroků z prodlení plyne z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení žalovaného. 11. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 600 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhradou 21% DPH ve výši 189 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Byť žalobkyně namítala, že k aplikaci ust. § 14b adv. tarifu není důvod, neboť s ohledem na množství pojistných produktů žalobkyně nejde v této věci o tzv. formulářovou žalobu, soud dospěl k závěru, že předpoklady pro použití cit. ust. adv. tarifu jsou dány, neboť předmětem tohoto řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž z porovnání dalších návrhů žalobkyně podaných u zdejšího soudu je zřejmé, že žaloba v této věci je návrhem podaným na jednom z ustálených vzorů opakovaně uplatňovaných žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 13. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.