25 C 135/2020-88 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 19.12.2019 domáhá na žalovaném zaplacení částky 16.001,69 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.526,67 Kč od 1.12.2019 do zaplacení. V návrhu uvádí, že je nástupnickou společností [právnická osoba], a.s., a to v důsledku přeshraniční fúze ze dne [datum]. Žalobce poskytl žalovanému na základě části C) návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] a Všeobecných podmínek spotřebitelského úvěru poskytovaného [právnická osoba], a.s. revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 24.7.2017, kdy došlo k poslednímu čerpání úvěru, žalovaný postupně vyčerpal 245.700 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.750 Kč splatnými vždy k 10.dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány. V průběhu splácení byl žalovaný žalobcem informován dle všeobecných obchodních podmínek o změně splatnosti jednotlivých měsíčních splátek úvěru tak, že datum splatnosti jednotlivých měsíčních splátek úvěru se posunulo z 10. dne v měsíci na 17. den v měsíci počínaje měsícem zářím 2014. Žalovaný svému závazku splácet poskytnutý úvěr řádně a včas vyplývajícímu z úvěrové smlouvy nedostál. Žalobce účtoval v souladu se smlouvou o úvěru smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru. Do 30.11.2016 činila výše této smluvní pokuty 8 % z každé splátky, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů, a od 1.12.2016 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě smluvní pokuty ve výši 329 Kč formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne 22.10.2019. Dne 18.09.2019, před tím, než se úvěr stal v důsledku prodlení žalovaného splatným, vyzval žalobce žalovaného k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaný v této lhůtě dlužnou splátku neuhradil. Dopisem ze dne 22.10.2019 žalobce v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými (obchodními) podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupil. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne 30.11.2019, a dluh žalovaného ve výši 17.001,69 Kč se tak stal splatným v celém rozsahu. 2. Dlužná částka sestává z jistiny 14.161,07 Kč, úroků 1.475,02 Kč, pojistného 436,60 Kč, nákladů na odeslání upomínky 600 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 329 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 22.10.2019, avšak neúspěšně. Po splatnosti úvěru žalovaný zaplatil 1.000 Kč, které byly započteny jistinu úvěru, která tak činí 16.001,69 Kč. 3. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 17.3.2020 č. j. EPR 283425/2019-5 soud návrh vyhověl. Usnesením ze dne 2.června 2020 č. j. EPR 283425/2019-9 pak soud elektronický platební rozkaz zrušil, neboť se ho nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 5. Žalobce podáním z 21.1.2021 doplnil, že žalovanému byl na základě části C žádosti/smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Žalovaný z poskytnutého úvěrového rámce opakovaným čerpáním vyčerpal částku v celkové výši 231.490 Kč způsobem čerpání, který je v doplnění žaloby uveden včetně jednotlivých částek a dat čerpání. V souvislosti s čerpáním a vedením úvěru byly žalovanému podle sazebníku poplatků a odměn naúčtovány poplatky v celkové výši 14.210 Kč. Celková vyčerpaná jistina je tedy ve výši 245.700 Kč. Dle článku IV bodu 3.. úvěrových podmínek je klient povinen platit žalobci úrok z čerpané částky podle platné úrokové sazby účtovaný každý den podle výše zůstatku na úvěrovém účtu klienta. Pro výpočet úroků z úvěru vychází žalobce z roku o 365 dnech a skutečného počtu dní. Úrok je splatný měsíčně ke dni splatnosti měsíční splátky. Úroková míra ke dni podpisu úvěrové smlouvy činila 1,98 % měsíčně. Klient prohlašuje, že se seznámil s aktuálně platnými rámcovými smlouvami uzavřenými mezi žalobcem a [právnická osoba] a s jejími všeobecnými pojistnými podmínkami, souhlasí s nimi, splňuje podmínky pro pojištění a svým podpisem vyjadřuje souhlas s pojištěním. Pojistné činilo 1,75 % ze splátky úvěru, od dubna 2012 činilo 3,34 % ze splátky úvěru, od září 2014 činilo 3,99 % ze splátky úvěru a od měsíce června 2018 činilo 4,99 % ze splátky úvěru. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku v celkové výši 327.077 Kč. Z této částky byla na jistinu uhrazena částka 231.538,93 Kč, na smluvní úrok částka 73.411,94 Kč, na pojistné 7.162,86 Kč, na poplatky za správu a vedení úvěru částka 2.985 Kč, na náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 7.200 Kč a na smluvní pokuty částka 4.778,27 Kč. V podání žalobce uvádí konkrétní částky a data plateb žalovaného. Žalovaný do odstoupení úvěrové smlouvy neuhradil splátky za měsíce červen až říjen 2019. Částka za neuhrazené měsíční splátky představuje na smluvním úroku 1.475,02 Kč a na pojistném 436,60 Kč. Žalovaný tak neuhradil splátky ve výši 1.750 Kč splatné 17.6.2019 (jistina činila 1.345,62 Kč, úrok 317.06 Kč, pojistné 87.32 Kč), dne 17.7.2019 (jistina činila 1.390,04 Kč, úrok 272,64 Kč a pojistné 87,32 Kč), dne 17.8.2019 (jistina činila 1.367,33 Kč, úrok 295,35 Kč a pojistné 87,32 Kč), dne 17.9.2019 (jistina činila 1.364,64 Kč, úrok 298,04 Kč a pojistné 87,32 Kč) a 17.10.2019 (jistina činila 1.370,75 Kč, úrok 291,93 Kč a pojistné 87,32 Kč), takže celkem na splátkách mělo být zaplaceno 8.750 Kč, z čehož jistina činila 6.838,38 Kč, úrok 1.475,02 Kč a pojistné 436,6 Kč. Dlužná jistina ve výši 14.161,07 Kč tak podle žalobce představuje rozdíl mezi čerpanou jistinou 245.700 Kč a částkou, kterou žalobce započetl na jistinu ve výši 231.538,93 Kč. Žalobce dále podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru se domáhá na žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužných měsíčních splátek. Celková výše žalobcem požadovaných smluvních pokut činí 329 Kč z jednotlivých dlužných splátek. Dále se podle § 513 zákona č. 89/2012 občanského zákoníku žalobce domáhá na žalovaném zaplacení náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč naúčtovaných dle dne 1.7.2019 s ohledem na skutečnost, že žalovaný nesplácel sjednané měsíční splátky řádně a včas. Výše nákladů na vymáhání pohledávky stanovené jako podíl celkových ročních přímých nákladů na vymáhání pohledávek, které žalobce vynaložil v průměru na jednoho klienta (příjemce úvěru), s nímž žalobce aktivně v důsledku prodlení s úhradou několika (minimálně dvou) sjednaných splátek úvěru. Jedná se o právní vymáhání dlužných splátek úvěru ve fázi před případným odstoupením od smlouvy a zesplatněním úvěru. Uvedené náklady na vymáhání zahrnují mzdové náklady, náklady vynaložené na užívání a vybavení kancelářských prostor, cestovné, poštovné, telekomunikační náklady a náklady na software. 6. Vzhledem k tomu, že k 1.1.2014 nabyl účinnosti z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, zabýval se soud otázkou, zda použít právě tento zákon či zda použít stávající předpisy, tj. z. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který platil až do 31.12.2013. Podle § 123 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (přechodná ustanovení) vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti. Podle odst. 2 pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí i nadále ustanovení dosavadních právních předpisů o pravomoci českých soudů. To platí i pro řízení ve věcech uznání a výkonu cizích rozhodnutí a cizích rozhodčích nálezů ohledně podmínek pro jejich uznání a výkon. 7. V dané věci bylo řízení zahájeno dne 19.12.2019 a jedná se o nárok ze smlouvy uzavřené v roce [rok]. Za takové situace je třeba na posouzení pravomoci soudu aplikovat zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém. 8. Protože je žalobce právnickou osobou založenou ve Francii, dopadá na věc úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Pro Českou republiku je dále závazné nařízení Rady Evropských společenství č.1215/ 2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) účinné od 10.1.2015. Pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci je dána dle článku 18 odst. 2. cit. naříz