9 C 199/2020-43 — Obvodní soud pro Prahu 8

[příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 329 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to v rozporu s platnými právními předpisy. Touto žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Žalobkyně zjistila, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad [hmotnost] do [anonymizováno] [hmotnost], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidováno v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl od [datum] do [datum] k vozidlu v rozporu se zákonem sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo nepojištěno 147 dní. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalobkyně požaduje částku 1 329 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou 7 Kč vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (což činí 1 029 Kč), a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Soud vydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz ze dne 6. 5. 2020, č. j. EPR 62269/2020-5, který nebyl žalovanému doručen do vlastních rukou, proto jej soud usnesením ze dne 15. 6. 2020, č. j. EPR 62269/2020-8, zrušil. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně částečně žalobu zpět s odůvodněním, že žalovaný dne [datum], tedy po podání žaloby, uhradil částku 1 329 Kč, která byla zaúčtována na úhradu jistiny dlužné částky. Podle § 96 odst. 1, 2 věta prvá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s.ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Usnesením ze dne 26. 11. 2020, č.j. 9 C 199/2020 – 37, soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nijak nevyjádřil, žalobkyně v žalobě uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl, aniž k jejímu projednání nařídil jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. K vozidlu, jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný, nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (tzv. povinné ručení) a žalovaný je tak dle § 4 odst. 1 uvedeného zákona povinen zaplatit žalobkyni příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost mít sjednáno pojištění, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona je žalovaný rovněž povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu co do jistiny zpět, rozhodoval soud pouze o úroku z prodlení, o kterém rozhodl dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V rozsahu zpětvzetí návrhu, tedy do částky 1 329 Kč soud řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 věta prvá o. s.ř.. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni proti žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 062 Kč. Z toho částku 400 Kč za soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále odměnu advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobnými předměty sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby, tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru, předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud určil tuto odměnu na částku 600 Kč za 3 úkony právní služby (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. jednoduchá výzva k plnění), dále soud přiznal odměnu advokáta dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu za 1 úkon právní služby (návrh ve věci samé ze dne [datum]) ve výši 1 000 Kč. Soud dále přiznal náhradu hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. S ohledem na skutečnost, že je zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 %, tedy částka 462 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla přiznána náhrada nákladů, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.