10 C 115/2022-52 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti. Žalobkyně požadovala příspěvek za období 23. 10. 2020 do 31. 3. 2021, kdy k vozidlu [registrační značka], nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti, a dále poplatky za mimosoudní uplatnění. Žalovaný nereagoval na písemnou výzvu žalobkyně k zaplacení příspěvku ani na předžalobní upomínku. 2. Soud usnesením ze dne 16. 6. 2022, č. j. 10 C 115/2022-46, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dní od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud dále vyzval žalovaného ve lhůtě 15 dní k vyjádření ve věci samé. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s takovýmto postupem soudu již v samotném návrhu na zahájení řízení. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný byl v období od 23. 10. 2020 do 31. 3. 2021 vlastníkem vozidla [registrační značka], o zdvihovém objemu válců motoru [číslo] cm3 (viz sdělení odboru dopravně správních činností ze dne 13. 6. 2022 a kupní smlouva ze dne 3. 1. 2019), k němuž však v uvedeném období neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (žalovaný netvrdil opak). Žalobkyně dne 21. 10. 2021 zaslala žalovanému, jako vlastníkovi/provozovateli vozidla [registrační značka], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1000 cm³ do 1350 cm³, výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 5 600 Kč za období od 23. 10. 2020 do 31. 3. 2021, kdy k vozidlu nebylo sjednáno povinné ručení. Žalovaný byl poučen, že pokud příspěvek nebude uhrazen nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy, žalobkyně bude požadovat rovněž náklady na mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč. Dne 24. 2. 2022 zaslala právní zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Žalovaný je povinen dle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. mít k výše specifikovanému vozidlu sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla dle registru silničních vozidel má dle § 4 odst. 1 a 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 a 5 zák. č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována tato povinnost a výše denní sazby, která dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí u vozidla žalovaného [registrační značka], částku 35 Kč. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. byl žalovaný povinen dále žalobkyni zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně dle § 4 odst. 6 a 7 zák. č. 168/1999 Sb. vyzvala žalovaného v zákonné lhůtě k zaplacení příspěvku, řádně výzvu odůvodnila, poskytla mu lhůtu minimálně 30 dní ode dne doručení výzvy ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek za vozidlo a poskytla mu potřebné zákonné poučení. Žalovaný přesto ve stanovené lhůtě ani část požadovaného příspěvku žalobkyni neuhradil a žalobkyni tak podle § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vzniklo také právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Soud proto žalobě vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 535 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta před středníkem, neboť soud neshledal mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly určit lhůtu k plnění jinou než zákonem předvídanou. Platební místo nákladů řízení určil soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř.