22 C 166/2021-82 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 8. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 22. 9. 2021 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], uzavřela dne 22. 11. 2014 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované téhož dne v hotovosti částku ve výši 2 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 17. 12. 2014. Žalovaná však společnosti [právnická osoba] nic neuhradila, a proto tato společnost smlouvou ze dne 21. 12. 2017 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni a postoupení pohledávky oznámila žalované dopisem ze dne 18. 1. 2018. Přestože žalobkyně ještě před podáním žaloby dopisem ze dne 19. 5. 2020 vyzvala žalovanou k úhradě žalované pohledávky, žalovaná na výzvu nereagovala. Žalobkyně dále uvedla, že se domáhá pouze vrácení neuhrazené jistiny zápůjčky, poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožaduje. Dále uvedla, že nedisponuje informacemi ani důkazy k tomu, jak společnost [právnická osoba] prověřovala úvěruschopnost žalované. Pokud by soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou nebo dospěl k závěru, že žalobkyně uzavření smlouvy o zápůjčce neprokázala, žádá o přiznání žalované pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Usnesením ze dne 26. listopadu 2021, č. j. 22 C 166/2021-74, vyzval zdejší soud žalovanou, aby se ve lhůtě do deseti dnů od doručení tohoto usnesení, k čemuž došlo dne 27. 12. 2021, vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. 6. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Dne 22. 11. 2014 převzala žalovaná od společnosti [právnická osoba] v hotovosti částku ve výši 2 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem za úvěr ve výši 480 Kč do 13. 12. 2014. Dne 21. 12. 2017 podepsali [anonymizována dvě slova] za společnost [právnická osoba] a [příjmení] [jméno] [příjmení] za žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávky, kterou [právnická osoba] postoupila žalovanou pohledávku na žalobkyni. 9. Soud nárok žalobkyně posoudil jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále také jen „o. z.“), neboť žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela bez právního důvodu (žalobkyně neprokázala platné uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 11. 2014, neboť ani netvrdila, že by její právní předchůdkyně před uzavřením této smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované) částku ve výši 2 000 Kč, ale dosud ji nevrátila. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené podle ust. § 1879 o. z. Právo na příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení náleží žalobkyni podle ust. § 1968 a 1970 o. z. ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění. 10. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 11. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto jí soud proti žalované přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto náklady ve výši 1 489 Kč tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu, celkem částku ve výši ve výši 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 12. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.