22 C 174/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 955 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] ze smlouvy [číslo] o pojištění majetku. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Jelikož žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Česka, ale žalovaná je slovenská státní příslušnice, poměr mezi účastníky založený pojistnou smlouvou je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci proto vyplývá z čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to s ohledem na bydliště žalované, která je spotřebitelkou, v České republice. Podle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo země, kde má žalobkyně jako pojistitelka své sídlo, tedy české právo. 4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zdejší soud vyzval účastnice, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto usnesení (zástupkyni žalobkyně doručeno dne [datum], žalované dne [datum]) vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, žalovaná na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání. 6. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné odvolání, obsahuje odůvodnění rozsudku pouze náležitosti podle § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 7. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 8. Dne [datum] podepsali žalobkyně jako pojistitel, zastoupená [jméno] [příjmení], s žalovanou jako pojistníkem pojistnou smlouvu o pojištění majetku [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění nemovitosti a pojištění domácnosti na adrese [adresa] Součástí smlouvy byly i Pojistné podmínky pro pojištění majetku, odpovědnosti a úrazu ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou počínaje dnem [datum]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala zaplatit žalované pojistné plnění v případě, že nastane nahodilá událost specifikovaná ve smlouvě (pojistná událost) a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni pojistné ve výši 3 963 Kč, které bylo splatné ročně vždy k 16. dubnu příslušného roku trvání smlouvy. Žalovaná však neuhradila splátku pojistného splatnou dne [datum], a to ani v dodatečně stanovené lhůtě do [datum] uvedené v upomínce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaná tak dluží žalobkyni pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 955 Kč, které neuhradila ani po předžalobní upomínce žalobkyně ze dne [datum]. 9. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako dlužné pojistné z pojistné smlouvy uzavřené podle ust. § 2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaná pojistné včas neuhradila, tedy je podle ust. § 1968 a 1970 o. z. v prodlení se zaplacením peněžitého závazku, má žalobkyně také právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky, a to od data splatnosti pohledávky až do jejího zaplacení. Výše úroků z prodlení plyne z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení žalované. 10. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji výrokem I. v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování za tři advokátem žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 600 Kč, náhradou hotových výdajů advokáta, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhradou 21% DPH ve výši 189 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 12. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.