22 C 203/2022-51 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 8 374 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužného pojistného za období od [datum] do [datum] ze smlouvy o [anonymizována tři slova] ze dne [datum], [číslo] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 347 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 1 848 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území Česka, ale žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky, a proto poměr mezi účastníky založený pojistnou smlouvou je poměrem s mezinárodním prvkem, a soud tak nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a jakým právním řádem se poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci proto vyplývá z čl. 17 odst. 1 a 18 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a to s ohledem na bydliště žalovaného, který je spotřebitelem, v České republice. Podle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem v této věci právo obvyklého místa sídla pojistitele (žalobkyně), tedy české právo. 4. Usnesením ze dne 27. 5. 2022, [číslo jednací] vyzval zdejší soud žalovaného, aby se ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto usnesení ([datum]) vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále také jen „o. s. ř.“ /) s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na uvedenou výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, soud tak ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že i žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Jelikož v této věci soud rozhodoval spor o peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. proti tomuto rozsudku odvolání přípustné. 7. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 8. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 9. Dne [datum] akceptovala právní předchůdkyně žalobkyně [pojišťovna] v pozici pojistitele nabídku žalovaného jako pojistníka ze dne [datum] na uzavření pojistné smlouvy„ [anonymizována tři slova]“ [číslo]. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, od [datum] do [datum]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala zaplatit žalovanému nebo jiné oprávněné osobě pojistné plnění v případě, že nastane nahodilá událost specifikovaná ve smlouvě (pojistná událost) a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 1 820 Kč měsíčně, splatné vždy k 1. dni pojistného období, tedy každého měsíce trvání smlouvy počínaje dnem [datum], s první splátkou pojistného ve výši 3 640 Kč za období od 1. 6. 016 do [datum] splatnou do [datum]. Žalovaný však přestal hradit pojistné počínaje splátkou splatnou dne [datum]. Žalobkyně proto dne [datum] vyzvala žalovaného k uhrazení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění, pokud dluh neuhradí do [datum]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a sjednané pojištění tak zaniklo ke dni [datum], což žalobkyně žalovanému oznámila dopisem dne [datum]. Žalovaný dlužil žalobkyni dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 9 217 Kč a poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč, tedy částku ve výši 9 347 Kč, z které žalobkyni uhradil pouze částku ve výši 220 Kč. Přestože žalovaný zbytek dluhu vůči žalobkyni ve výši 9 347 Kč písemně dne [datum] co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej uhradit osmi měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč, vždy do 29. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, uhradil žalobkyni pouze jedinou splátku. Dluh ve výši 8 347 Kč žalovaný žalobkyni neuhradil ani po předžalobní upomínce ze dne [datum]. 10. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil jako dlužné pojistné a poplatky z pojistné smlouvy uzavřené podle ust. § 2758 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení potom podle ust. § 1968 a 1970 o. z., a to ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou, a proto ji vyhověl (výrok I.). 12. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy plně procesně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za zastupování za tři advokátkou žalobkyně učiněné úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu), která činí částku 200 Kč za každý úkon do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 1 bod 1 advokátního tarifu, celkem částku ve výši 600 Kč, náhradou hotových výdajů advokátky, která činí částku 100 Kč za každý úkon právní služby do podání žaloby včetně podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem částku ve výši 300 Kč a náhradou 21% DPH ve výši 189 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Byť žalobkyně namítala, že k aplikaci ust. § 14b adv. tarifu není důvod, neboť s ohledem na množství pojistných produktů žalobkyně nejde v této věci o tzv. formulářovou žalobu, soud dospěl k závěru, že předpoklady pro použití cit. ust. adv. tarifu jsou dány, neboť předmětem tohoto řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž z porovnání dalších návrhů žalobkyně podaných u zdejšího soudu je zřejmé, že žaloba v této věci je návrhem podaným na jednom z ustálených vzorů opakovaně uplatňovaných žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám její advokátky. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.