24 C 264/2020-105 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 77 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] provedla žalobkyně technický úkon s vozidlem bez [registrační značka] o odtahu [číslo] kdy předmětné vozidlo umístila na parkoviště provozované žalobkyní. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy platné a účinné v den odtahu. Žalobkyně se pokusila zkontaktovat žalovanou a vyzvala ji k úhradě dlužné částky, tato však neuhradila žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. 2. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že s ohledem na skutečnost, že vozidlo nedisponovalo registrační značkou, přistoupila žalobkyně k jeho otevření za účelem zjištění jeho VIN ([anonymizováno]), na jehož základě provedla lustraci registru vozidel, jejímž výsledkem bylo ztotožnění provozovatele vozidla, tedy žalované. Vozidlo se ke dni podání žaloby stále nacházelo na parkovišti provozované žalobkyní. Dluh žalované za období od [datum] (odtah vozidla) do [datum] (podání žaloby) činí 76 800 Kč a je tvořen částkou 1 900 Kč za odtah a částkou 74 900 Kč za parkovné. 3. Podáními doručenými zdejšímu soudu dne [datum] a [datum] vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 350 Kč, neboť za odtah a parkovné žalobkyně požaduje pouze 76 800 Kč, a co do úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 39 300 Kč od [datum] do zaplacení, neboť ke dni výzvy, tj. k [datum], činila pohledávka pouze 37 850 Kč, z této částky jsou pak úroky od [datum] taktéž požadovány. V souladu s tímto dispozitivním úkonem rozhodl soud usnesením ze dne 2. 12. 2021, č. j. 24 C 264/2020-76, pravomocném ve výroku I. [datum] a ve výroku II. [datum], jímž připustil změnu žaloby a zároveň řízení částečně zastavil, když žalobkyně nadále požaduje částku 76 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 850 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 950 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. 4. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 5. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 6. Z listin obsažených ve spise soud zjistil následující skutkový stav: Ze zřizovací listiny vydané zastupitelstvem [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že předmětem činnosti žalobkyně je mimo jiné odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací včetně jejich hlídání, přičemž tato činnost je zajišťována z rozpočtu žalobkyně. Z nařízení [anonymizováno] [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil, že cena za úplný nucený odtah vozidla činí 1 900 Kč, cena za parkovné za první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč denně, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště činí 400 Kč denně, od sto osmdesátého prvního dne činí 50 Kč denně. 7. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] soud zjistil, že vozidlo tov. zn. Renault bez registrační značky bylo odtaženo dne [datum] na parkoviště provozované žalobkyní, a ze záznamu o otevření vozidla a zjištění VIN a karty vozidla soud zjistil, že dne [datum] bylo předmětné vozidlo otevřeno za účelem jeho identifikace, zjištěn VIN: [anonymizováno], a následně provedenou lustrací tedy i vlastník a provozovatel vozidla, jímž je žalovaná, jakož i bližší informace o vozidle, tzn. že se jedná o model Megane Classic, Sedan, s prvním zaevidováním v roce 1999. 8. Za účelem zjištění obvyklé ceny shora specifikovaného vozidla učinil soud lustraci inzertních webových stránek autobazarů. Ze stránek www.tipcars.com a www.aaaauto.cz soud zjistil, že vůz požadovaného stáří není vůbec inzerován. Dle stránek www.auto.bazos.cz je pak cena obdobných vozů 19 950 Kč (rok výroby 1998), 14 000 Kč (rok výroby 1998) nebo 18 000 Kč (rok výroby 2000). 9. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 45 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), ve spojení s ust. § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 písm. a), odst. 3 nařízení hlavního města Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Dále soud rozhodoval na základě ust. § 1723 odst. 1, § 1789, § 2910, § 2912 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). 10. Podle ust. § 2953 odst. 1 o.z. z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně. 11. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je co do základu oprávněný. Soud má za prokázané, že k odtahu vozidla došlo dne [datum], že žalobkyně byla oprávněna vozidlo odtáhnout a že jeho vlastníkem a provozovatelem je žalovaná. Tvrzená cena odtahu (1 900 Kč) a parkovného (250 Kč, 400 Kč nebo 50 Kč v závislosti na počtu dnů) byla prokázána nařízením hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. 12. Pokud jde o výši náhrady škody, užil soud moderace práva, k němuž je nezbytné uvést, že v daném případě jde o specifický nárok, který, přestože má právní kvalifikaci náhrady škody, nejde o případ, kdy oprávněné osobě vzniká újma jako taková. Je zřejmé, že prostředky jí plynoucí z tohoto důvodu představují zdroj jiných příjmů (jde o tzv. poplatek za skladování vozidla). Při úvaze o snížení přihlédl soud k dopadu použití moderace do poměrů poškozeného, kterým je Hlavní město Praha, veřejnoprávní korporace, pečující o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů má chránit též veřejný zájem. Má-li tedy klasická náhrada škody reparovat způsobenou újmu, přičemž použití moderačního práva je výjimkou, která nastupuje výjimečně k odstranění tvrdosti, kterou by plná náhrada znamenala pro povinnou osobu, u tohoto specifického nároku musí být výjimka posuzována šířeji, neboť se nedotýká práva na odstranění nepříznivého zásahu do majetkové sféry poškozeného, nýbrž jeho zákonem upravené činnosti, která má svou výdělečnou stránku (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2012, sp. zn. 25 Cdo 1193/2011). 13. Z učiněné lustrace inzertních webových stránek autobazarů soud zjistil, že cena typově obdobného vozidla se pohybuje průměrně v částce 17 317 Kč, přičemž soud vzal za rozhodující průměr částek 19 950 Kč, 14 000 Kč a 18 000 Kč. Lze uzavřít, že se jedná o vozidlo s nízkou hodnotou, žalovaná částka 77 150 Kč se tak soudu jeví jako zcela neadekvátní. Nelze opomenout ani fakt, že více jak dvouleté odstavení vozidla na parkovišti za působení rozličných povětrnostních podmínek a bez údržby vedlo k dalšímu snižování jeho hodnoty. 14. S ohledem na shora uvedené a za užití moderace práva má soud za přiměřené přiznání částky ve 17 317 Kč, a to včetně požadovaného příslušenství, tj. úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 24. 1. 2020 do zaplacení, přiznaného v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, přičemž ve zbytku soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. 15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, stejně tak i žalovaná, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. 16. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.