24 C 86/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne 3. 1. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 1 032 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne 5. 5. 2021 nastoupila na přepravu do vlaku ČD č. 9427 sněr Lysá n. L., tj. na lince právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], avšak při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, přičemž za jízdu bez platného jízdního dokladu může právní předchůdkyně žalobkyně po cestujícím požadovat zaplacení jízdného ve výši 32 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradila žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalovaná dne 5. 5. 2021 nastoupila na přepravu do vlaku ČD č. 9427 sněr Lysá n. L., tj. na lince právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba], avšak při kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem, přičemž za jízdu bez platného jízdního dokladu může právní předchůdkyně žalobkyně po cestujícím požadovat zaplacení jízdného ve výši 32 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná však i přes výzvu k úhradě dlužné částky neuhradila žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), dle něhož se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 15 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, a bodu 66 a 69 Smluvních přepravních podmínek ČD, cestující, který se na výzvu pověřeného zaměstnance ČD neprokáže platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné a přirážku, je povinen zaplatit jízdné a přirážku ve výši 1 000 Kč. 7. Soud vycházel z předložených listinných důkazů a vzal za prokázaná tvrzení žalobkyně, že žalovaná se v uvedený den přepravovala hromadnou vlakovou dopravou, po vyzvání pověřeného zaměstnance ČD nepředložila platný jízdní doklad, přičemž na jízdném a přirážce k jízdnému za tuto přepravu neuhradila žalobkyni do dne podání žaloby ničeho. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně požadovaného příslušenství přiznaného v souladu s ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 1 489 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 9. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.